MAVY v krizi (Martin, Kovy, Ment)

Lenka.

Na chvilku jsem usnul. Ale probudilo mě hlášení pilota, že budeme přistávat v České republice. Podíval jsem se z okýnka a sledoval zasněženou, minimalistickou, nádherně osvícenou noční Prahu.
Zabalil jsem se do bundy, protože jsem venku očekával alespoň šest stupňů pod nulou. 
V tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem konečně doma. Doufal jsem, že bolest z Říma zůstane v Římě. Ale to se nestalo. 
Bolelo to pořád stejně. Možná i více. 

Vešel jsem do velké haly Havlova letiště, kde na mě měla čekat moje matka. 
Místo ní jsem ale viděl pěknou, asi o rok starší brunetku než já, která držela ceduli s mým jménem. 
Šel jsem tedy k ní. 
"Ahoj." pozdravil jsem. "Ahoj, jsem Lenka. Těší mě, Martine." podala mi zdvořile ruku. 
"Máma nemůže?" věděl jsem, co odpoví. A samozřejmě odpověděla ne.

Chápal jsem to. Měla těžkou práci. Práci na třísměnný provoz. Ale čekal jsem, že kolem svátků bude mít volno. 

"Tak, Lenko," spustil jsem a tahal za sebou kufr na kolečkách "Jak tě moje máma našla?" 
Lenka pokrčila rameny a usmála se "Jsem tvoje fanynka. Ale nejsem fanatička. Neboj se. Neznásilním tě někde u silnice." V tu chvíli se zastavila a dívala se na mě takovým způsobem, jakože si něco uvědomila.
Došlo mi to. Asi viděla Mentovo video.
"Jsem i na holky. Kovy byl výjimečný případ." usmál jsem se na ni bolestně.
Chápavě pokyvovala hlavou "Jasně. Já to věděla. Víš, taky jsem zkoušela něco s holkou." "Fakt?" podíval jsem se na ní se zájmem v očích. "Jo. Taky mě přitahovala jedna slečna. Ale po sexu s ní jsem zjistila, že jsem 100% hetero. A od té doby jsem s nikým nic neměla. Hahaaa." hystericky se zasmála a já s ní. Chudák holka. Byla náhodou moc hezká. 
Když jsem si vyskladnil kufry, vrátil jsem se s Lenkou rozloučit.