Úsměv mu zbledl.
Uvědomil si situaci.
Okamžitě otevřel Twitter.
Hned na něj vyskočili fotky, spisy a nechutné pomluvy nebo články.
Nemohl tomu uvěřit.
Došlo mu co takový fanoušci vlastně dokáží.
Jak taková malá chvilka a celý svět ví i jeho nejosobnější věci kterou vždy chránil.
"To se přeci nemůže dít."
Jungkook k němu pomalu nakráčel a začal ho hladit po rameni.
"Víš co to znamená.. že?"
Věnoval mu vyděšený pohled.
Teď, když si jí získal jí musí říct zbohem?
Musí jí říct ne?
Už jí nikdy nesmí vídat?
"Ne, ne, ne, ne, ne!!!"
Odstrčil Jungkookovu ruku ze svého ramene, která ho stále hladila.
"Nevzdám se jí jen kvůli hloupým článkům!"
"Ale Jiminie--"
"Neříkej mi Jiminie!! Klidně odejdu jen, aby tahle věc skončila, mám dost tohodle zakazování, už nechci být ničí loutka, která se nechává tahat za provázky!"
Všichni členové byli v šoku.
Nikdo z nich se neodvážil říct ani slovo.
Jen nastalo nepříjemné ticho.
Jimin se znovu vydal ke dveřím.
Otevřel dveře a vzhlédl k ostatním co se na něj stále dívali v šoku.
"Určitě to není naposledy co se vidíme."
S těmito slovy za sebou dveře zavřel.
⭐⭐〰⭐❤⭐〰⭐⭐
ČTEŠ
Coffee ✅
Fanfiction⚠ předem varuji, že příběh je můj první co jsem kdy vydala, omluvám za chyby psaní nebo gramatiku, kapitoly jsou v rozmezí maximálně 500 slov Musel odnést maminčin koláč. Jakmile vstoupil do kavárny, mohl nechat oči na ní a na její modře zbarvené zá...
