"Tak si něco objednáme, ne?" namítl Namjoon.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Měli by jsme počkat na holky."
Namjoon jen překvapeně zavřel menu nad Jungkookovy slovy.
A řekl to zrovna na čas.
Proběhli okolo všech stolů a už pohodlně usedali vedle svých milovaných.
"Holky!"
Obě se na ní usmáli a objali se.
"Omlouváme se. Byl hrozný provoz." provinile se omluvila Jinnie.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nebylo divu.
Z nebe už padali obří kapky deště.
Hned za nimi se také ozývali hromy s blesky.
"Ještě nemáme objednáno?" vyzvídala Kyu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Pořád ne. Čekali jsme na vás." odpověděl jí Jungkook a jemně jí pohladil po zádech.
Všechno se hrozně rychle.
Příprava ovšem trvala mnohem déle.
U stolu bylo ticho.
Nikdo nic neříkal, ačkoliv k tomu nebyl důvod.
"Asi se půjdu zeptat co se s naším je jídlem děje."
Jimin vstal od stolu, než ovšem stačil zasunout židli zpět ke stolu Ju ho chytila za ruku.
"Počkej půjdu s tebou."
S odpovědí jí věnoval milý úsměv.
"Neboj se, hned budu zpět."
Pohladil jí po tváři a byl pryč.
Opatrně se otočila zpět ke stolu.
Všichni se na sebe mlčky dívali.
Po chvíli se vrátil, ale netvářil se nijak nadšeně.
"Jídlo nebude. Odpadli jim všechny vařiče."
Ostatní naštvaně oddechli.
"Kam tedy teď půjdeme? Venku zuří hrozná bouřka, není kam jít." svěsila hlavu Jinnie.
Jin jí jemně začal vískal po vlasech.
"A co se jít napít?"
Všichni bez váhání na Hobiho návrh souhlasili.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"A já vím přesně kam jít." řekl zvesela Jimin.
Chytil Ju za ruku a ostatní se vydali za nimi.
Po chvíli už byli na cestě pod deštníkem.
⭐⭐〰⭐❤⭐〰⭐⭐
ČTEŠ
Coffee ✅
Fanfiction⚠ předem varuji, že příběh je můj první co jsem kdy vydala, omluvám za chyby psaní nebo gramatiku, kapitoly jsou v rozmezí maximálně 500 slov Musel odnést maminčin koláč. Jakmile vstoupil do kavárny, mohl nechat oči na ní a na její modře zbarvené zá...
