⚠ předem varuji, že příběh je můj první co jsem kdy vydala, omluvám za chyby psaní nebo gramatiku, kapitoly jsou v rozmezí maximálně 500 slov
Musel odnést maminčin koláč.
Jakmile vstoupil do kavárny, mohl nechat oči na ní a na její modře zbarvené zá...
Jimin pomalu sešel dlouhé schody do podzemních garáží.

Bylo tam nekonečné ticho.
Ani motory aut se od nikud neozývali.
Prošel přibližně kolem deseti řad, které bylo naprosto vyprázdněné.
Nakonec došel k číslu deset, kde stálo jediné auto v celé garáži.
Černý Peugeot v nové verzi.
Z druhé strany se ozvali podpatky a u auta se objevila dívka, kterou moc dobře znal.
Nahodil ten svůj rozkošný (falešný) úsměv a vydal se přímo k ní.
"Ahoj Seon." řekl s milým tónem v hlase.
Okamžitě k němu vzhlédla a zatvářila se na něj úplně stejně.
"Oh A-Ahoj Jimine."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Začala si z nervozity hrát s klíčky od auta.
Jimin si toho všiml a pokusil se zapůsobit více přátelštěji, aby nevypadal podezřele.
"C-Co tu vůbec děláš? Čekáš na n-někoho?"
"No vlastně.. jsem hledal tebe." řekl s úsměvem na tváři jako by jevil o ní zájem.
Seon tváře zrudly.
Z nervozity odvrátila zrak a snažila se mnohem více nečervenat.
"A-A c-co potřebuješ?"
"No.. víš.."
Při každém slově k ní přikračoval stále blíže a Seon naopak couvala.
Na poslední krok už nebylo kam couvat.
Cestu jí zaterasilo auto.
To byla jeho příležitost.
Oběma rukama jí z každé strany zaterasil cestu.
Seon byla tak rudá až na ní vypadalo, že každou chvíli omdlí.
"..u-uhm.. J-J-Jimine?"
"Řeknu ti, takový herečky výkon jsem ještě neviděl."
"C-cože?"
Najednou se jeho dvě ruce objevili na jejím krku a začali přidávat na stisku.
Seon se snažila za každou cenu je sundat, bohužel byl silnější.
"J-J-Jimine! Pr-Prosím přestaň!!"
"Taky tě tak prosila, když si jí bodla ten nůž do břicha?!!!!!"
"Ngh...!"
"Dělej mluv!!!"
"Proč ti na ní tak záleží?!! Ublížila ti!!"
"Proč? Protože ona byla ta co tu vždy byla pro mě a ta co mi otevřela oči na celý svět i přes všechno co se nám stalo! Miluju jí a nikdy jí nepřestanu milovat za to co pro mě dělá!! A nikdo mi nebude brát mé štěstí, rozumíš, nikdo!!!!"
Najednou se jí jeho ruce pustili.
Mohla znovu dýchat.
Seon k němu vzhlédla, měla slzy v očích.
"Já.. n-neřekla bych do tebe, že jsi takový."
"To samé můžu říct i o tobě."
"....."
"Vrať se zpátky odkud jsi přišla a už nikdy neubližuj nikomu z mé rodiny nebo si tě najdu a dokončím co jsem teď začal."
Dořekl a začal kráčet pryč z podzemní garáže.
⭐⭐〰⭐❤⭐〰⭐⭐
A máme tu po dlouhé době další kapitolu! Yaaaaayyy!!! 🙌🙌 Doufám, že jste spokojeni s tím jak se to vyřešilo. Původně jsem měla jiný záměr, ale nechtěla jsem z Jimina dělat někoho zlého. 😍!!Náš Mochi je prostě Mochi!!😍
