Druhý den ráno si Ju přivstala, aby nepropásla to nejlepší pečivo.
Bylo okolo šesté hodiny ráno.
Všude už jezdili auta nebo chodili lidé do prací.
Namířila si to do nejbližší kavárny.
Přes výlohu viděla, že tam není zas tolik lidí kolik předpokládala.
Šla tedy dovnitř.
Postavila se do fronty.
Přímo před ní stál pár, chlapec dívku objímal kolem ramen a držel jí blízkou sebe.
Přišlo jí to roztomilé.
Než se chlapec otočil tak do té doby netušila, že jsou si společně blízcí.
"Dobré ráno~"
"Dobré i tobě Hobi~"
Dívka se podívala s kým to vlastně Hobi mluví.
Jen co jí spatřila začala se usmívat.
"Ahoj. Jsem Seon Park."
"Ahoj, jsem--"
"Ju-Min Lee, vím. Hobi mi o tobě povídal."
"Vážně?"
"Vlastně i o Kyung a Jinnie. Určitě z nás budou skvělé kamarádky."
"Ovšem, že."
Podala si s Seon ruku a překvapeně se zahleděla na Hobiho, který se usmíval jako sluníčko.
Chytla ho za rukáv a odtáhla ho od Seon.
"Takže ty máš holku? Proč si nám o ní neřekl ty pako?"
Zasmála se a hrubě ho trefila do ramene.
Hobi se poté za bolavé místo chytl.
"Chtěl jsem vám ji všem dnes představit. Chtěla by se zúčastnit naší choreografie."
"To by bylo dokonalé. Čím více lidí, tím lépe."
Na odpověď kívl.
"Jak dlouho se vůbec znáte?"
"Skoro měsíc.."
"Vážně si jí o mě tolik povídal?"
"Povídal, ale to ona se na vás hodně vyptávala. Divil jsem se, že o vás vůbec ví."
"To je.. zvláštní."
Dveře do kavárny se otevřeli a uvnitř stál Jimin.
Ju mu skočila do náručí.
"Takže jsi si přečetl můj vzkaz. To jsem ráda."
"Příště mi ho raději dej na noční stolek než na čelo. Lekl jsem se co mi to leze po hlavě."
Ju se začala hlasitě smát.
"Promiň zlato."
Na oplátku ho vášnivě políbila.
"Tak co, jdeme?" řekla Seon, která v náručí držela deset pytlíčků se stejným počtem kelímků s kávou.
"Ty jsi to všechno koupila?"
"V pohodě. Chtěla jsem to dnes koupit za tebe. Můžeš jí koupit třeba zítra. Půjdem Hobi?"
"Ovšem. Pojďte vy dva."
Ju se zarazila.
Nepochopila jak mohla zjistit, že má snídani pořizovat ona.
Celé to bylo zvláštní.
Celé to okolo jí připadalo dost divné.
⭐⭐〰⭐❤⭐〰⭐⭐
ČTEŠ
Coffee ✅
Fanfiction⚠ předem varuji, že příběh je můj první co jsem kdy vydala, omluvám za chyby psaní nebo gramatiku, kapitoly jsou v rozmezí maximálně 500 slov Musel odnést maminčin koláč. Jakmile vstoupil do kavárny, mohl nechat oči na ní a na její modře zbarvené zá...