V jasnou slunečnou sobotu si oba udělali výlet do Busan.
Ulice byli maximálně přeplněný lidmi.
Jimin se, ale nijak nebránil tomu, aby se schovával faninkám nebo dokonce, aby schovával svoje city k Ju.
Už nijak nechtěl tajit, že jeho srdce už někdo vlastní.
Oba se drželi pevně ruku v ruce.
Každý co šel okolo nebo kdo je zahlédl se na ně otočil.Se smíchem se na sebe vždy podívali.
Ju se rozhlížela všude kolem sebe.
V životě neviděla takovou krásu Busan jako dříve.
"Ju!" uslyšela ten milý hlásek.
Mezi davem spatřila postavu o několik milimetrů menší než ona.
"Jinnie!"
Rozběhla se proti ní.
Obě se pevně objali.
"Co tu vyvádíš?" vyzvídala Ju, když se pustili z pevného sevření.
"No.. jsem tu s Jinem."
"Fakt? Takže máte rande?"
Ju se vykouzlil obrovský úsměv na tváři.
"Nejí to rande. Jen se mi ho podařilo přemluvit, aby šel se mnou ven."
"Tak to jsi hustá."
"Byl to docela mazec."
"A kdepak vůbec je?"
"Uhm.. no."
Obě dívky se začali rozhlížet kolem sebe.
Spatřili ho jak si povídá s Jiminem.
Po chvilce si jich všimli, že na ně zírají.
Šli tedy k nim.
"Ju, tohle je--"
"--Jin, já vím. Těší mě."
Odřízla Jimina od jeho slov.
Natáhla k němu ruku, on jí také podal ruku.
"Kam máte namířeno?" začala vyslíchat Ju a přitom se škodolibě usmívala na Jinnie.
"U-Uhm.. kam máme namířeno?"
Zaměřila svůj pohled na Jina.
"Jen se procházíme."
"Tak to můžeme--"
"--tak vás nebudeme rušit. My stejně s Jiminem už musíme vyrazit."
Přerušila jeho větu a šťouchla ho do ramene.
"Ooh.. to je pravda."
"Tak se tu mějte vy dva."
Tajně mrkla na Jinnie a propletla svou ruku s Jiminem.
Jen jim zamávaly a začali rychle odcházet.
Přitom se tiše smály.
⭐⭐〰⭐❤⭐〰⭐⭐
ČTEŠ
Coffee ✅
Fanfiction⚠ předem varuji, že příběh je můj první co jsem kdy vydala, omluvám za chyby psaní nebo gramatiku, kapitoly jsou v rozmezí maximálně 500 slov Musel odnést maminčin koláč. Jakmile vstoupil do kavárny, mohl nechat oči na ní a na její modře zbarvené zá...