V náručí držel jednoduchou kytici růží.
Ostatní nějakou maličkost nebo také kytice.
Neustále se usmívali.
Doktorka je poznala a ochotně je zavedla k pokoji kde Ju spala.
"Počkejte prosím zde. Oznámím jí, že jste tady." řekla a se zaklepáním vešla do pokoje.
Trvalo jen chvilku než znovu vyšla z pokoje.
"Máte jít okamžitě za ní." zasmála se.
Všichni se začali smát hned také.
Lehce zaklepali a když se ozvalo tiché 'dále', hned vešli dovnitř.
Jiminovy oči se opět zamlžili.
Ležela tam, na obličeji lehké trhliny zašité doktorskou nití.
Pod košilí pečlivě zavázanou ránu.
Začala se hned usmívat jak spatřila jeho tvář.
"Panebože.." vydechl s rukou přes ústa.
"Jiminie." šeptla a roztáhla ruce na obětí jako to dělají malé děti.
Okamžitě se k ní rozběhl.
Objal jí pevně, ale s opatrností.
Začal jí tiše plakat do ramene.
Ona ho jemně hladila po vlasech.
Ostatní vešli také dovnitř a posadili se na postel.
Vzhlédla k ním a rozbrečela se taktéž.
"Co se vůbec stalo?" prolomil ticho Yoongi.
"To.. to Seon!"
Ostatní ztratili řeč.
"To je, ale mrcha!" vykřikl Jimin.
"Hobi? Ona ti ubližovala, že?" zeptala se Ju a jemně ho pohladila po ruce.
On její ruku chytil a pevně jí zmáčkl.
"Neubližovala, vyhrožovala mi. Prý jestli nebudu dělat to co chce tak mi ublíží, chtěl jsem jít na policii, ale bál jsem se jestli by se to nezhoršilo a neublížila by někomu jinému, třeba vám. A to se stalo.. šíleně mě to mrzí Ju, kdybych nebyl takový zbabělec--"
"Hobi to neříkej. Jsi statečný, zvládl jsi všechno co si na tebe ta holka dokázala vymyslet. Máš velkou odvahu."
To co řekla Ju, mu vykouzlilo úsměv na rtech.
Natáhl se k ní blíže a obejmul jí.
"Jsem moc rád že jsi neodešla.." šeptl jí.
"Já taky, Hobi."
⭐⭐〰⭐❤⭐〰⭐⭐
ČTEŠ
Coffee ✅
Fanfic⚠ předem varuji, že příběh je můj první co jsem kdy vydala, omluvám za chyby psaní nebo gramatiku, kapitoly jsou v rozmezí maximálně 500 slov Musel odnést maminčin koláč. Jakmile vstoupil do kavárny, mohl nechat oči na ní a na její modře zbarvené zá...