"Bože! Už zase!!" vykřikla Ju na celý byt.
Pevně se chytila za hlavu a svalila se na měkký gauč.
"Říkala jsem ti to." zasmála se Jinnie.
"Jak to kruci děláš?!"
"Prostě to umím. Nic víc."
"Hrajeme to už po páté! Po páté!!"
"No a?"
Posadila se.
Začala na Jinnie vražedně zírat.
"Podvádíš! Že jo?!"
"Co si o mě myslíš? Hraju čestně!!"
"Mm. Jen, aby."
Jinnie na Ju vyplázla jazyk.
Ona jen protočila oči.
Po chvíli ticha si Jinnie hlasitě povzdechla.
"Už jen 5 dní."
"To jo. Je to nekonečný."
Obě si lehli vedle sebe na stejnou stranu gauče, nebylo mezi nimi žádné úzké místo.
"Jenže.."
"?"
"Přemýšlela si nad tím.."
Ju se na Jinnie otočila a zvedla obočí.
"Že to bude skoro každý měsíc?"
"Dá se to očekávat, ale je to jejich práce a baví je to. Jediné co můžeme udělat je podpořit je."
"To ano, ale pořád se mi to nelíbí."
"Mě taky."
"Budou daleko. Je možný, že brzy poletí až do Ameriky."
"Alespoň doženeme ten čas co jsme spolu vůbec nebyli."
"Kino? Přespání?"
Ju na odpověď kívla.
"To se nedá odmítnout."
Obě kamarádky se chytili za ruce a zavřeli pevně oči.
"Děkuju."
"Za co?"
Ju se na Jinnie podívala a jemně se usmála.
"Že jsi tu pro mě."
⭐⭐〰⭐❤⭐〰⭐⭐
ČTEŠ
Coffee ✅
Fanfiction⚠ předem varuji, že příběh je můj první co jsem kdy vydala, omluvám za chyby psaní nebo gramatiku, kapitoly jsou v rozmezí maximálně 500 slov Musel odnést maminčin koláč. Jakmile vstoupil do kavárny, mohl nechat oči na ní a na její modře zbarvené zá...
