Unesená nebo Neunesená?✔[OPRAVUJE SE]

Kapitola 23.

,,Kam to jdeme?" Ptám se už asi po sté, ale on mě neodpovídá a tím pádem stoupá moje nervozita. Vystoupili jsme někde uprostřed lesa u nějaké chalupy,,přespíme tady a zítra odlétáme." Zamčel auto a mě chytil za zápěstí a táhl mě za sebou,,co se děje!" Zvýšila jsem hlas a on si oddychl. Hodila jsem po něm vyčítavý výraz,,Dylan." Odcekl a zamčel chatu.

Ukázal mi ložnic a já se zděsila nad tím, že budu spát s ním. Jako jsem se s ním líbala, ale ležet vedle něho je něco jiného,,jsou tu sprchy?" Přerušila jsem hrobové ticho a sedla si na postel. On se divně ušlíbl a zavrtěl hlavou,,ani jídlo, to bude až v letadle" to už jsem se svalila na postel a zírala do stropu. Přemýšlela jsem nad Dylanem a musím říct, že jsem ráda od něho pryč. Zajímalo by mě, jestli by mě zabil, ale o tým nemusím ani pochybovat.

Sundala jsem si boty a schválně jsem si lehla zády od Marka. Nevím proč, ale z něho takový strach nemám jako z ostatních. Působí tak zvláštně...ale přeci trochu strachu najdu, když mi položí jeho teplé ruce na boky.

Byla tu docela zima a peřiny tu nebyli a ani ten blbej polštář. Co to je proboha za postel,,je ti zima?" Zeptal se náhle,,rád tě zahřeji." Přimáčkl se na mě ještě víc a já cítila z něho teplo a tu jeho vůni. Musím říct, ale, že používá dobrou voňavku nebo jak to mám nazvat. Nevím poč jsem odněj neutekla dávno, ale cítila jsem odněj pocit bezpečí, a asi po chvíli nevědomky usnula.