Kapitola 17.

2.6K 99 2
                                    

Zdálo se, že se na mě podívala, ale znovu sklopila hlavu. Jak by si mě mohla všimnout?! Jsem pár kiláků od ní a navíc je asi hluchá, prostě takový je život..

Čekala jsem, že ti dva jí něco udělají, ale jen otevřeli dveře
a pokračovali v cestě.

Proč si mě nevšimnula? Vždycky mě slyšela.

No a navíc si žije šťastně, ale né že bych jí to nepřála.
Má nevlastního bratříčka
a já?
Závidím ji to štěstí.

,,Jdeme." Pokynul ten vyšší a já hleděla na novou naději.
Zdalovala jsem se od záchrany dál a dál.

,,Já bych jí hodil krysám."
Namířil se mnou ke sklepním dveřím.
Druhej se usmál.
To snad není pravda ,,ale jo, klidně bez jídla vydrží a bez vody taky."
Prošel mnou mráz. Ne ne ne ne, to ne, jen to ne. Pavouci mě nevadí, ale z krys mám fobii.

Teprve teď jsem si uvědomila, jak mi on chybí. Byl skoro stejný jako oni, ale jiný, prostě... .Nevím co s ním vůbec je co když už nežije.. počkat mohl se pro mě obětovat, ale ne.. Zatracená mafie!


Unesená nebo Neunesená?✔[OPRAVUJE SE] Kde žijí příběhy. Začni objevovat