Unesená nebo Neunesená?✔[OPRAVUJE SE]

Kapitola 25.

Cítila jsem bolesti hlavy. Hrozný nepříjemný pocit. Viděla jsem tmu ,a to protože jsem měla zavřené oči, které mi nešli otevřít.
Najednou mě polilo něco ledového. Okamžitě jsem otevřela oči. Posadila jsem se a rozhlédla kolem.
Spatřila jsem Marka, který se mnou třásl,,Ros!'' Vykřikl a objal mě,,co se stalo?'' Vykoktala jsem.
Nepřestal mě objímat a skoro bych řekla, že mě za chvilku udusí,,dusíš mě'' řekla jsem mu chraplavým hlasem.''

Starostlivě se na mě podíval,,jo promiň'' povolil objetí,,spadnula jsi z postele na hlavu.'' Vytřeštila jsem na něj oči. Myslela jsem, že jsem byla znásilněná...ale to byl asi jen zlý sen.

Chytla jsem se za hlavu a sykla bolestí.
Netrvalo dlouho a hlavu jsem měla obvázanou. Když jsem spadla, tak jsem dopadla na ostrý kov co trčel z postele, který byl od krve.

***

,,Vážení cestující zapoutejte si z bezpečnostních důvodů pásy.'' Pronesla letuška do mikrofonu a potom ladným krokem odešla.

Opět jsem měla hlavu plnou otázek a žádných odpovědí.
Byla jsem nedočkavá na to místo kam jedeme. Byla jsem nervózní...podívala jsem se na Marka a všimla si, že spí. Vypadal tak sladce.. prostě dokonale.

Položila jsem unaveně hlavu na sklo.
Přemýšlela jsem o tým co se možná stalo. Nevěděla jsem to určitě, ale... . Pokud budu teď těhotná, tak... ne na to nemysli Ros. Hádala jsem se s mým druhým já. A kdo by mi to vlastně mohl udělat. Mark ne, teda myslím. Ne on to určitě neudělal, ale ví kdo to udělal nejspíš.

Snad kam jedeme, tak tam bude bezpečno. Přece, ale neznám ho moc dobře, ale vím, že je můj ochránce.

Začíná to být zamotaný:))