Vampires and hunter

Kapitola 7

Kapitola sedmá

Lovec přišel k nim do altánu. „Ta zrzavá koule je kdo?". Matt se otočil po zrzavé kočičí dámě. „Nevím, ale pronásleduje mě už od doby, co sem vytáhl paty z pokoje,". „Zajímavé že? Lovec, spřízněnost s upírem, a teď ho pronásleduje kočka. A jak to tak vypadá, ta kočka ho prostě chce," řekla Wichiten. „Taky mi to tak přijde," pokýval hlavou Byakuya. „No asi sis našel novou kamarádku. Nebo spíš tahle slečna si našla tebe," řekla Serenity. Matty se zatvářil hodně blbě. „Jak to myslíš?" zeptal se Serenity, ale jeho pohled provrtával Wichiten. „Ta kočka, která tě pronásleduje, si tě vybrala. Můžeš jí dát jméno a bude s tebou," odrecitovala Serenity, jako by to uměla zpaměti. „A dej si pozor na Kesidyho." řekla Wichiten. „Hm. Co třeba Suzan?" řekl Matt a posadil se. Suzan mu okamžitě vyskočila do klína. "A o čem jste se bavili?" zeptal se Matt mimochodem. „Ale. Jen o tom že tedy kocour honí vrabce," řekla vážně Wichiten. Serenity se rozesmála. „Nebo vrána honí žížalu?" pozorovala Wichiten ptáky, poletující po zahrady. Matt jen nechápavě koukal na to, co to z ní zase leze.

„Hele Matty, buď si zvykneš, nebo si stejně zvykneš. Ona není až tak zlá a perverzní, jen je prostě upřímná a trošku šáhlá," řekla Serenity Mattymu. „To ty taky," ozvalo se rudovláska. „To se neříká," otočila se Serenity na Wichiten a ošklivě se podívala. „To si každý domyslí, my víme," odsekla jí Wichiten. „A je to tu zase," povzdychl si Byakuya. „No tak holky, než se zase porvete tak si uvědomte, že tu je Matt,". „No jo no, "pokývala hlavou Wichiten. Serenity se uhodila do čela. „No chápeš jí?" obrátila se k Mattovi. „Ale jo. Alespoň s ní bude sranda," pousmál se. „Za týden bude fňukat něco jiného," řekl zamyšleně Byakuya. Ozvalo se zamňoukání.

„Copak je Smaragd?" zeptala se jemně Serenity nově příchozí kočičí dámy. „Jsou tu švadleny," řekla kočka a znovu odkráčela. „Šaty!" vypískla Wichiten a zbyl po ní zvířený prach. „To je z nich až tak unešená?" zeptal se Matt po cestě. „Ono nejde ani o šaty, ale jako o to že konečně bude mít doprovod a tak dále," řekl Serenity. „Aha. Takže zastávám funkci domácího mazlíčka," pokýval hlavou Matt. „Ne. Už od začátku jsi k ní musel cítit určitý nepochopitelný cit že? To značí spřízněnost. Poslední dobou bys měl být šťastný už jen z myšlenky na ní, poté přijde zamilovanost..." zasmála se Serenity a opřela se o Byakuyu. „Jo. To je možné, ale když si to vezmeš Serenity Kuchiky, to budou brát všichni normálně, ale kolik lidí pochopí že Wichiten, upíří princezna nosí jméno lovců Jeevas," povzdychl si Matt. Serenity mu stiskla paži. „Z toho si nic nedělej Matty," usmála se na něj povzbudivě. Matty se pokusil aspoň trochu pousmát. „Radši běž za ní, nebo tě sežere zaživa," poradil mu Byakuya. Matty jen přikývl a rychle odběhl.

„Netušila jsem, že to bere tahle," řekla Serenity. „To asi nikdo," odpověděl jí Byakuya. „Dokonce si hlídá myšlenky, je nám až děsivě podobný," řekla Serenity. „Myslíš, že si toho Wichiten všímá?" zeptal se Byakuya. „Podle mého názoru, ho má přečteného i pozpátku," odpověděla Serenity. „Zkusím se poté porozhlédnout po podobných případech v knihovně," řekl Byakuya, otevřel dveře a nechal galantně Serenity vejít jako první. Už zdálky slyšeli Wichitin hlas.

„Tahle ti bude slušet, rozhodně červenou barvu. A kravatu, černou? Zkus černou". Byakuya se Serenity se po sobě podívali a nakoukli do místnosti. Wichiten stála, ruku nakloněnou aby švadleny mohli zkoušet rukáv jetích šatů, sledovala Mattyho ,který nejistě přetahoval přes hlavu košili. „Se divím, že ti neukapává slina," poznamenala Serenity. „To přijde později," ujistila ji Wichiten. „Jak později?" řekl Matt zděšeně. „No v džínách tam nepůjdeš," ujistila ho Wichiten. „A to se budeš muset koukat?!" zavrčel Matt. „Samozřejmě. Někdo kromě tady švadlen to musí zkontrolovat ne," řekla Wichiten. „Přeloženo z jejích myšlenek, chce dívat na tvůj prý perfektní zadek," řekla Serenity. Wichiten se jen zašklebila a Matty nafoukl tvářičky.

„Serenity, vaše šaty jsou hned vedle. Channel běž jí je ukázat," řekl jedna švadlena a druhá, která zatím jen seděla, se zvedla a odešla se Serenity a Byakuyou vedle. Wichiten se zarazila, a přišla k Mattovi.

„Sundej si prosím kalhoty," požádala Mata. Ten vytřeštil oči a nervózně se porozhlédl po ostatních ženách v pokoji. „Běžte chvíli na chodbu," požádala je Wichiten. Ony jen přikývli a odešli. „Sundej je," poručila znovu Wichiten. Matt tedy začal sundávat nejistě kalhoty. „Myslela jsem, že se mi to jen zdálo. Že ta vize, se vztahovala na vzdálenější budoucnost," říkala Wichiten.

"m%ul