Vampires and hunter

Kapitola 21

     „Mě se nikam nechce," zívl Matt, byl z té včerejší akce tak unavený, že se na ples ani netěšil. „To mi povídej," protáhla se vedle něho Wichiten. „Byl tu někdo včera?" zamumlal rozespale. „Jen Serenity a hehe, vědí to všichni," podrbala se Wichiten na hlavě a nervózně se zasmála. „Takže průšvih co?" koukl po ní Matt. „Tak nějak," zabořila hlavu do polštáře Wichiten.

„Nesnáším sluníčko, zatáhni závěsy," požádala Matta. „Já sluníčko nemám taky rád," zachumlal se Matt a strhla si tichá válka a deku. „Ale ty si žil devatenáct let s lovci, takže krucinál zvedni zadek a dojdi zatáhnout ty zpropadený závěsy," zavrčela Wichiten a ukořistila zároveň větší část deky. „Právě proto by ses o mě měla starat," škubl jí dekou Matt. „Nemáš se za co stydět, jestli ti jde o tomhle," zahuhlala Wichiten se uzmula celou deku. „A kolik si jich za svůj život viděla?!" škubnul Matt dekou, až Wichiten přes něj přelítla a skončila napůl na nočním stolku. "Koukám na nevhodné videa," usmála se vševědoucně.

„To se perou o deku?" zeptal se klidně Byakuya a posunul šálek čaje, přesně ve chvíli, aby mu do něj nespadl kousek omítky. „Vypadá to tak," souhlasila Serenity. „Mám si dělat falešné naděje a říkat si že z toho vyrostou?" otázal se Byakuya. „A tak můžeš, o to nic, ale sám tomu věřit nebudeš," řekla Serenity ignorujíc dunivé rány po schodech. Otevřely se dveře.

Do místnosti vběhl Matt, Wichiten za ním v patách mu skočila na záda, Matt neudržel rovnováhu a oba se zřítili k zemi. Wichiten přelezla přes Matta, Matt se rychle zotavil z pádu a chytil Wichitin kotník a stáhl jí na svojí úroveň. Serenity vytřeštěně koukala na to divadlo a Byakuya se zasekl v půli pohybu, kdy se chtěl napít čaje. „Co se to krucinál děje?!" vyprskla Serenity, když se Matt a Wichiten převalovali a zároveň se snažili dostat k lednici. Oba se zasekli a klidně řekli, ať je neruší v soutěži, pokračovali v oné soutěži. Byakuyovi začalo tak trochu cukat obočí. Matt se po pěti minutách převalování a bitvě s Wichiten postavil a chystal se udělat poslední razantní krok, aby vyhrál, ovšem Wichiten byla natolik zlá, že ho kousla do lýtka, to působilo dokonale a Matt se odporoučel k zemi. Wichiten se postavila, přeběhla Mattovi přes záda a vítězně se na něj podívala, při čemž vzala poslední krabici mléka, kde bylo jen na jeden hrnek kakaa. „Vyrostou z toho, vyrostou z toho, vyrostou z toho," začal si opakovat Byakuya, ačkoliv to přesvědčivě neznělo. „Děje se něco?" nechápal Matt, který si mnul poslintané místo na kalhotách, kde měl od jisté rudovlásky kousanec. „Ne, nic," uklidnila ho Serenity, Byakuya si stále jen opakoval, že z toho vyrostou. Matt přikývl, cestou k lednici poplácal Byakuyu po zádech a ujistil ho, že v tomhle století se to konat nebude, hodil uražený pohled na Wichiten, která se tvářila jako andílek a právě dávala hrnek s mlékem do mikrovlnky, aby si jej ohřála. „Měli bychom koupit mléko, nebo tohle bude každý den," ujistila Byakuyu Wichiten. „Mléko, dobře," řekl nepřítomně Byakuya. „Ale ty si můžeš..."chtěl něco říct ale Wichiten se na něj otočila, div mu nestrčila lžičku do nosu. „Řekni to a dostaneš takovou ránu, že si to neviděl," zavrčela výhružně. Serenity si jen povzdechla. Nevyrostou. Oni ne.

O chvíli později Matt seděl naproti Wichiten, její nohy v klíně, protože jí zase mrzl palec u nohy. Propaloval jí vraždivým pohledem, zatímco ona pila klidně kakao a jedla svojí snídani, kterou by nakrmila celou armádu. „Nedívej se tahle, prostě si prohrál," řekla Wichiten a nacpala do sebe druhý chleba s džemem. „Ale kousat si neměla," propálil jí dalším ošklivým pohledem Matt. „Jo to máš pravdu. Mohla jsem se tu svlíknout zatancovat tanec, jenže to bych zneuctila ty dva," pokrčila rameny Wichiten. Serenity a Byakuya vytřeštily oči a podívali se po sobě zděšeně. „Zase dobrý Wí," řekla Serenity. „Ježíš, by si Matta polila ledovou vodou od hlavy k patě," protočila očima Wichiten. „Hlavně u pat," poznamenal Byakuya. „Ty aby ses neozval," sykla Wichiten.

„Vzdej to, dneska nad tvými argumenty vyhraju," propálil jí pohledem Byakuya. „Zkus to ty Mlíko," opřela se Wichiten o stůl a naklonila se k Byakuyovi. „To si teda zkusím ty sushi," opřel se i Byakuya o stůl a propaloval Wichiten stejně ošklivým pohledem. „Hej tatranko, tohle je normální?" zeptal se Matt Serenity. „Ovšemže ano, sýre," přikývla. „Začíná se to tu svrhávat," poznamenala Smaragd. „Ovšem že ano Whiskasi," zkusil to Kesidy ale Byakuyův kocour ho praštil přes čumák. „Nebij ho" vykřikla Suzan a postavila se před chlupatou kouli, které z čumáku crčela krev. „Nemá urážet slečny," vedl si svou. „Myslím, že bych se slečnami neměl dělat víc věcí, než jen to urážení," zamumlal Kesidy.

pohodl�u���