Vampires and hunter

Kapitola 13

Kapitola třináctá

Matt a Wichiten seděli na posteli a v klidu si povídali. Dole v jídelně se bavil Byakuya se Serenity. "Vrána k vráně sedá," zakončil Byakuya jejich rozhovor a podobných povahách jak Wichiten tak Matta. „Cože jaká kráva?" nechápala se Serenity, jež byla lehce mimo. „Vrána. Černý peří a zobák," řekl Byakuya. Serenity se na něj podívala. „Jo promiň, já myslela, že mluvíš o krávách,". Byakuya se na ní podíval pohledem-tobě přeskočilo? - ale dál to neřešil. „Je tu podezřelé ticho," řekla Serenity. „Až moc podezřelé," přikývl Byakuya. „Zajímalo by mě, co ti dva dělají," přemítala nahlas Serenity. „Věř, že já to radši ani vědět nechci," řekl Byakuya s důrazem na slovíčko radši. „No tak. Přece by hned..." chtěla něco doříct Serenity. „Odkdy myslíš na tyhle věci?!" vyjekla, když jí došlo, co si mohl Byakuya představit pod tím co se nahoře děje. Byakuya se na ní podíval divným pohledem: „Asi na mě leze puberta," pokrčil rameny. Serenity se na něj koukla zděšeně, zacukali jí koutky a vyběhla nahoru všechno zatepla říct Wichiten.

Bohužel nejen Wichiten nepoužívá kliku a tak se Serenity rozplácla na dveřích. Serenity se klidně seškrábala z dveří a otevřela dveře. A koukala na ty dva. Matt a Wichiten v klidu hráli Dostihy & sázky. Wichiten zvedla hlavu a pronesla: „Ahoj." Serenity zamrkala, protřela si oči a znovu zamrkala ale oni se opravdu nebily ani nic jiného. „Co se stalo?" zeptala se Serenity, a klidně se posadila na koberec, kde hráli onu hru. „Co by? Strašně jsme se nudili," řekla Wichiten v klidu a hodila kostkou. „Jo Wichiten má pravdu," potvrdil Matt a vzal si od Wichiten pár hracích peněz jelikož mu stoupla na koně. „Jo bacha. Byakuya má prý pubertu," řekla vážně Serenity. „Neměl jí před pár lety?" nechápal Matt. „Serenity myslela po psychické stránce, i když on byl vysoký odjakživa. Když sem do něj jednou narazila, tak sem zvedla oči výš, výš a ještě výš," řekla Wichiten a zakřenila se. „Já nejsem vysoký, ty jsi malá," ozvalo se od schodiště.

Wichiten se zatvářila hrozivě, Matt by se klidně vsadil, že viděl rohy s ocáskem a někde vzadu salutoval pluk čertů a samotný Lucifer jí držel vidle, a už v místnosti nebyla. Zato byli slyšet dunivé rány, jak někdo padá ze schodů a Byakuovo zaúpění a rány potvrdili že Wichiten mu ubližuje. Serenity drapla Matta za zápěstí a táhla ho ke schodišti.

Na zemi ležel Byakuya a Wichiten do něj bušila pěstmi. Matt přemýšlel jestli Byakuya bolest jenom hraje nebo jestli mu Wichiten fakt ubližuje. „Wichiten nech ho nebo ti sežeru Matta! Nekecám ani kostičky z něj nezůstanou!" řekla záhrobním hlasem Serenity. Matt se podle instinktu přikrčil očekávající, kdy mu černovláska ukousne hlavu. Kousání hlavy se však neuskutečnilo.

Wichiten slezla z Byakuyy, omylem ho nakopla do kotníku a vzala si od Serenity Matta. „Vážně bys nenechala ani kostičky?" zeptala se. „Ani kostičky," ubezpečila jí Serenity. „Matt jdeme to dohrát," řekla Wichiten. Byakuya si prohrábl rukou vlasy a řekl: "Jestli hrajete dostihy tak z tebe oškube i kalhoty".

ei�u #�