Vampires and hunter

Kapitola 18

    „Wichiten, já se taky potřebuju dostat do koupelny," žadonil Matt asi už půl hodiny. „Ve tvém starém pokoji je taky jedna," ozvala se Wichiten a hudba od tATu zesílila. Matt si jen povzdechl a sklíčeně odpochodoval do pokoje, kde nikdo nebyl od doby co tam Wichiten zlomila jednomu lovci vaz. Představil si její malé ruce, jak lámou tak silný krk a otřásl se.

Wichiten si v koupelně povzdychla. Tolik se vždycky bála toho, že se stane tohle, tolik se bála všeho, jaký bude zítřek, ale ze všeho nejvíc se bála sama sebe. Jak se zachová, jestli nebude vypadat hloupě, jestli mluvit nebo mlčet. „Vzpamatuj se!" pleskla se dlaněmi do tváří a dál se prala s vlásenkami, které nechtěli držet.

Serenity o poschodí níže se prala s řasenkou. Vstupují do společnosti s osobou, kterou mají všichni za lovce. Jí by se to týkat nemuselo, ale Wichiten? Potřebuje někoho, kdo by jí udržel na uzdě, pokud budou hrubé narážky. Jejich otec byl silný, ale křehká osobnost. Přesný opak maminky, proč nemohli mít obě dívky od každého trochu? Wichiten, se tváří jakoby nic, ale ona to ví. Ví o jejím strachu už 5 let. Zavrtěla hlavou. Nesmí dát najevo, že už o tom ví, netuší její reakci. Nemůže ji ani předpokládat. Jestli by se zhroutila, jestli by něco udělala, zranila se. Ne nemůže. Ted se musí starat o Byakuyu. Vždycky jí bránil, vlastně... je obě. Jí ale víc. „Serenity, měli bychom vyrazit," ozval se hlas toho, o kterém přemýšlela. „Jistě už jdu," usmála se na sebe Serenity do zrcadla a vyšla ven. Byakuya zachoval naprostý poker face , ale Serenity věděla, že i on teď bude mít potíže ovládat své chování.

„No tak Broučku, vylez už," slyšeli oba dva prosebný hlas Matta. Podívali se po sobě. Wichiten už má i přezdívku?

„Wichiten! Nestíháš!" zakřičela Serenity. Jmenovaná nejistě vyšla z koupelny. Její vždy rozpuštěné vlasy byli sepnuté do drdolu, jen dva prameny jí splývaly. Své odjakživa vysoké čelo zamaskovala ofinou, patku dala, na stranu tak, že jí bylo vidět do celého obličeje. Teprve teď si Matt všiml nenápadné jizvy táhnoucí se přes její levé oko, jinak pečlivě skrývanou pod ofinou. „Vypadáš-!" chtěl něco říct Matt, ale zavrtěl hlavou. Nemohl najít přesná slova. „Kam si dala patku?" zeptala se Serenity. Wichiten se jen usmála. „Ať vidí, že mám jizvu," zabručela Wichiten potichu a stále s usmívala.

áv�u�u>��