Vampires and hunter

Kapitola 15

   „Kruci Wichiten to není normální. Jak můžeš pořád vyhrávat," vztekal se Matt, když Wichiten po několikáté uzavřela žolíky hned ze začátku. „Na tom nic není," divila se Wichiten. Byakuya a Serenity to nijak nekomentovali, prostě si zvykli na fakt že Wichiten se dá porazit málokdy. „Nic na tom není? Si schováváš karty do rukávů ne?" povytáhl obočí Matt. „Kdo rozdává karty?" zeptala se Wichiten. „Já," řekla Serenity klidně. „Dobře. Tohle kolo nehraju, jen ukážu tady Mattovi jak vyhrát," řekla Wichiten a stoupla si za Matta. Serenity klidně rozdala karty. „No vidíš. Tohle dej sem, tohle sem a tohle šoupni sem," nakláněla se Wichiten za Mattem a Matt plnil její rozkazy. Když na ně došla řada Wichiten se naklonila, vzala jednu kartu z balíčku a v tom Serenity práskla hlavou do stolu. „Bože. Proč já musím vidět myšlenky?!"ptala se sama sebe. Byakuya kouknul na Matta. „Bože, je to kluk a není mu ani dvacet. Takže to dělají hormony," bránila Wichiten Matta. „Jo jasně. Jen až budeš vozit, já tě varovala," řekla Serenity. „Žijeme v jednadvacátém století," chtěla něco říct Wichiten ale Byakuya jí zarazil. „To stačí" řekl jen.

Wichiten tedy zavlnila rameny a ukázala Mattovi pár tahy, jak by to odehrála. „Prostě u toho musíš myslet, sčítat a koukat se pořádně. To je vše," řekla a odplížila se přepadnout pet lahev s kofolou. „To tahle vyhrávala i předtím?" zeptal se Matt a zařídil se podle rady Wichiten a uzavřel hru. „Jo, ráda taky měla sudoku a ve škole jí bavila matematika a fyzika. Ovšem na jazyky je lehce pravá," řekla Serenity. „Pravá?" nechápal Matt. „Wichiten je, jak jistě víš, levačka a když jsme říkali, že je na něco levá brala to jako diskriminaci. Tak proto je pravá," vyjasnil to Byakuya. Matt jen pokýval hlavou.

„Kam jste mi schovali sušenky? Čokoládu? Cokoli!" ozval se zděšený, mírně hysterický hlas Wichiten. „Všechno si to snědla, Zlato," odpověděla Serenity znuděně. „I tu velkou, mléčnou čokoládu?" objevila se rudá hlava v místnosti s kouskem čokolády v puse. „Máš jí v puse," poznamenal Byakuya. „Matty ne!" zaprosila Serenity dřív než Matt mohl na cokoli pomyslet. Ten zvedl jen ruce nad hlavu. „Vzdávám se!" vyjekl. „Chcete někdo kousnout?" zeptala se Wichiten. „Ty nabízíš čokoládu?" zacukalo obočí Serenity. „Já nikdy nebyla lakomá," nechápala Wichiten a sedla si na židli. Matty se naklonil a velký kousek čokolády si ukousl. „Chcete taky? Ať jedeme na kožní společně?" zeptala se Wichiten. „Ne díky," ozvalo se dvojhlasně a další zvuk ozývající že čokoláda se zmenšila o další kus. „Kruci Matte," zanadávala Wichiten. „Chceš ten kousek vrátit?" zahýbal laškovně Matt obočím. „Nechte. Toho. Oba. Dva!" zahřímal záhrobním hlasem Byakuya. To působilo okamžitě. Matty srovnal obočí do normální polohy, sedl si normálně, spolkl ten kousek čokolády. Wichiten jak by smet. Serenity se usmívala a sledovala prstýnek, který házel prasátka na stěny. „Jsou v pubertě, oni za to nemůžou," snažila se je hájit Serenity.

Du