Vampires and hunter

Kapitola 33

    „Vypadám v tom jak meloun v krajce!" postěžovala si Wichiten. „Dyť se mi to ani nehodí k vlasům!" pokračovala. Ještě dál si tam pro sebe mumlala. „Prosím tě Wichiten, ty seš horší jak Matt!" ušklíbla se Serenity a rovnala si závoj na hlavě. „Zase ty myšlenky že?" ušklíbla se na tmavovlásku její mladší dvojče. „Jasně, už teď přemýšlí, že se dřív uškrtí na kravatě, nebo že vypadne z okna, nebo z toho schůdku u oltáře," přikývla vážně Serenity. „No to by ho hrozně bolelo," zamumlala si pro sebe Wichiten. „No upadl by na zadek, a vždyť ho znáš jaký je narcista," zamumlala Serenity, skrz vlásenky. „To je pravda, volali bychom sanitku a Matt by v pomalých křečích umíral," přikývla vážně Wichiten. Obě sestry se na sebe podívaly a rozesmály se. „Kdyby tě teďka slyšel, jak o něm mluvíš!" ušklíbla se Serenity. „Wichiten ty jedna nechutná egoistko. Ty hovado, já tě asi zabiju!" napodobila Wichiten Mattův naštvaný výraz a pokus o jeho naštvaný tón, kdy mu hlas už občas o oktávy přeskakoval. Serenity se rozesmála. „A ty Serenity, ty se moc netlem!" pokusila se i tmavovláska o napodobení bruneta. „Neumíš to," ušklíbla se rudovláska. „No ještě abych uměla napodobit narcistu," ohradila se Serenity. „Ale Matt má i dobrý stránky," usmála se Wichiten. „Píše poezii," přikývla Serenity. „A víme, že dobrá poezie je jako dobrý sex," zapřemýšlela Wichiten. „Takže k úměrnosti k jeho poezii soudíš..." nechala vyznít Serenity. „To bylo přirovnání, i když myslím, že jako dobrý by byl i bez té poezie...ale nechám tě v tom žít," ušklíbla se rudovláska. Serenity se na ní vražedně podívala. Wichiten jen zvedla ruce v obranu a schovala se za obří zrcadlo, radši.

Tristan vzal Byakuyu a Matta za ramena a na každého se podíval. „Chlapci jedno si vyjasníme na začátku, já vám svoje holčičky nedávám, jen půjčuju, a kdyby se jedné z mých dvou princezen stalo- zabiju vás!" řekl děsivě a s výrazem vedle kterého je i Wichiten andílek, což nevidíte ty rohy? Se opět přívětivě usmál. „Já jen abychom si rozuměli ano?" usmál se ještě mile, vražedně mile a s pískáním opustil místnost. Matt jen nasucho polknul.

„Připomíná mi Wichiten, ta když se nejvíc usmívá tak je nejvíc nebezpečná," zamumlal Matt potichu. „Nemysli si že Serenity je jiná, ona se sice tak děsivě neusmívá ale i tak je stejně nebezpečná," ušklíbl se Byakuya hořce, nebyla to první výhružka od Tristana. „Jdeme jim zkazit pověst?" ušklíbl se Matt na Byakuyu. „To zvládá Wichiten i bez tvojí pomoci," ušklíbl se Byakuya. „Ty seš taky," nafoukl se Matt jako balonek. „Jdeme na to!" rozhodl Byakuya. Matty se ušklíbl a oba vyšli ze dveří. U dveří od pokoje obou dívek se Matt na chvíli zastavil a okamžitě připlácl ucho na dveře. Byakuya ho však chytil za to druhé a bezcitně táhl dál. „Jau, jau! Auvajs!" slyšeli ještě holky Matta. Podle starého a známého kámen-nůžky-papír, které vyhrál Matt a tím si mohl rozhodnout, jestli půjdou jako první s Wichiten nebo až druzí ke svatebnímu oltáři, nebo lépe řečeno, jestli Matt a Wichiten budou asi o pět minut dřív manželé než Serenity a Byakuya se Matt rozhodl, že si svobodu o pět minut protáhnou, co kdyby jeden z nich chtěl utéct. Aby měl lepší příležitost.

„Už plánuješ, jak zdrhneš?" zeptal se Byakuya tiše, ale na odpověď se nezmohl ani Matt, ani si nedokázal přisadit Byakuya, protože se rozezněl tradiční svatební pochod a Tristan už vedl Serenity k oltáři. A o chvilku později i Wichiten, na které těhotenství už znát bylo. Matt se zakřenil na Wichiten jako idiotek, jeli pochválen a pak se zatvářil vážně, tu grimasu trénoval celý týden, aby se nerozesmál, nezaječel na kněze, ať přeskočí ty nudný kecy nebo podobnou stupidní věc. Serenity se vedle Byakuyy povzdychla. Matt celou dobu sledoval temeno rudovlásky, rudovláska zaujatě sledovala flek na stěně, Serenity přemýšlela, jestli mají Wichiten ukázat celý dort nebo jí dát jen příslušný díl, jen jediný Byakuya poslouchal kázání kněze, protože Byakuya není zlobivý hoch. Konečně padla otázka na Byakuyu jestli si chce vzít Serenity. Kladná odpověď. Ještě aby ne, by to od Wichiten schytal. Stejné otázka na Serenity, taky kladná odpověď. Výměna prstýnků a první manželské políbení. Wichiten se culila jako měsíček na hnoji. Všichni tleskali, brečeli, začínali brečet, byli z toho nadšení. A opět stejná otázka na Matta. Taky podal kladnou odpověď. Kněz se otočil na Wichiten. Ta se ušklíbla. „Tak jasný ne?" řekla místo ano, které řekli ti tři před ní. Kněz jí propálil vražedným pohledem ale i tak je prohlásil za to, že jsou svoji a mohou si dát první manželské políbení. Matt se usmála a jemně Wichiten políbil. Ted už všichni brečeli naplno. I Serenity a Wichiten.

„Tak Byakuyo, teď už ti zbývá jediná věc. Dostat Serenity do jiného stavu," usmál se Matt šibalsky a pohladil Wichitino vystouplé bříško.

,�U_��It