Normální holka. Osmnáctiletá Hanka je na škole šikanovaná. Nemá přátele. Nemá nikoho na koho by se mohla spolehnout. Nikdo se o ní nezajímá. Kdyby odešla, nikomu by neuškodila. Celý život jí jen lidi ze života odcházely. Nikdo nikdy nepřišel. Až do...
Šli jsme po pláži. Máčeli jsme si nohy v mělkých vlnách a oba jsme se koukali do země. Oba jsme mlčely. Ticho rušilo jen krákání racků a šumění moře. ,,Hani?" prolomí ticoho Honza. ,,Ano?" řekla jsem potichu. On zastavil a já taky. Chytl mě za ruku a začal. ,,Víš, mám tě moc rád. Jsi moje nejlepší kamarádka. Aaaaa..." protáhnul větu. ,,Chci aby jsi to věděla." dořekl a usmál se. ,,Já tebe taky Honzo. A kolikrát ti to budu ještě říkat?" řekla jsem s ironií a objala jsem ho. Zapnula jsem písničky. Hrála zrovna ,,Taste the Feeling". Začala jsem na to tancovat. Honza se ke mě přidal a tak jsme tam tancovali. Hráli jestě nějaké písničky. Hrály smutné i veselé písnicky. Tancovali jsme jak kdyby jsme měli epileptický záchvat a nebo jsme tančily i ploužák. Ještě chvíli jsme byli venku a taky jsme udělali pár fotek. Pár vám jich ukážu:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
