Other Life | FF - MenT

30.

Pohled Honzy

,,Dobře. Pokusím se s tím něco udělat. Bude to těžké, ale pokusím se." řekl jsem a utřel jsem si slzy na tvářích.

,,To ráda syším Honzo. Zvládneš to. Hanka by nebyla ráda kdyby ses kvůli ní celý život trápil." řekla a usmála se.

Tu půl hodinu jsem si s ní o tom povídal.

Když jsem vyšel pocítil jsem pocit naděje. Jak jsem šel po čekárně tak na mě byly upřené zraky několika dětí které taky šly na psychiatrii. Jen jsem se na ně bolestivě usmál a šel jsem dál.

Vyšel jsem z budouvy a nadechl jsem se. Najednou jsem kolem uviděl porojíždět auto s koňským povozem.

Najednou jsem si vzpoměl.

Vždyť já Hance koupil koně! Rychle jsem nasedl do auta a jel jsem ke kopci.

Popadal jsem dech když jsem běžel ke stájím. Vešel jsem dovnitř a už jsem ho viděl. Byl ve stáji. Otevřel jsem jí. Byl vyhublý na kost a v seníku ani stéblo sena. Kůň sklápěl hlavu dolů. Rychle jsem vzal vazák a snažil jsem se ho vyvést. Kůň udělal jeden krok a zakopl. ,,Tricky! Furt si tvoje jméno pamatuju. Notak! Musíš se najíst!" křičel jsem na něj a pomáhal jsem mu na nohy. ,,Společně to dáme Tricky." řekl jsem a pomohl jsem mu k dalšímu kroku. Dveře nebyly daleko a za nima už byla čerstvá tráva.

Jeden krok, druhej krok. Třetí, čtvrtej. Tricky se rozešel. Byl oprovdu hodně velký takže nebylo vůbec lehké ho rozchodit. Když ale došel ke dveřím a všiml si trávy, zozešel se ještě rychleji. Vyšel ven a hned začal jíst.

Padl jsem do trávy a utřel jsem si pot z čela. Byl to jeden z těch teplejších podzimních dnů a tak na mě dopadaly teplé paprsky slunce.

Tricky šťastně spásal trávu. Párkrát do mě i žďuchl hlavou. Jen jsem se nad tím usmál.

Vztal jsem a sedl jsem si do tureckého sedu. Trickyho jsem hladil mezitím co jedl.

,,Tak myslím že nám oboum někdo odešel." řekl jsem. ,,Tyvado. Já už jsem na tom asi fakt špatně když si povídám s koněm." řekl jsem si pro sebe a cítil jsem jak se mi pomalu hnaly slzy do očí. ,,Asi by tě zajímalo co se jí stalo viď? Tsk já ti to teda povím. Uhořela v hotelu. Když jela za mnou. Když jsem jako malej kluk odletěl do Ameriky za lepším životem. A ona mezitím umřela." ukápla mi slza.

S Trickym jsem si ještě chvíli povídal a pak jsem ho dovedl do stáje. Dal jsem mu do seníku tolik sena kolik se tam vešlo a odešel jsem.

Pohled Hanky

S Davidem jsme nasbíraly klacky a dřevo na oheň a dali jsme to k ohništi. Po několika Davidových marných pokusech zapálit oheň se mu to konečně povedlo. Celou tu dobu jsem ho sledovala a smála jsem se jeho směšným hláškám.

Byli jsme tam dlouho do noci a já jsem si užívala každou minutu. Hrozně mi připomínal Honzu. Až na to že uměl hrát na kytaru. Hltala jsem každé jeho slovo. Je to jakoby jsem se znovu zamilovala. Ne! To nejde. Miluju Honzu.

Ach bože. Zase mám Honzy plnou hlavu a moje nálada je o 50% blbější. Což znamená že moje nálada je teď na 10%. David hrál 'Morituri te salutant' a já poslouchala tóny kytary. Tak moc jsem tu chtěla mít Honzu. Koukala jsem do ohně a cítila jsem jak mi začínají téct slzy.

Po posledním akordu jsem to neudržela a pár slz jsem vypustila. David si toho nemohl nevšimnout a tak mě obejmul. Neptal se mě co se děje. Jen mě držel. Brečela jsem mu na rameni a pevně jsem ho svírala v obětí.

Po tom co mě dostatečně uklidnil jsem si lehla hlavou do jeho klína. Bylo ticho, jen praskání uhlíků v ohni a šumění větru. Hladil mě na hlavě a já jsem s klidnou hlavou usla.

----------------------------

Když jsem se probudila cítila jsem kolem sebe dvě ruce. Neměla jsem otevřené oči a byla jsem rozespalá. Pomalu jsem se zvedala. ,,Honzo?" řekla jsem a konečně jsem otevřela oči. Když jsem si všimla že ten s kým jsemcležela v postely není Honza ale David vykřikla jsem a vyskočila jsem z postele. David se probudil a vykřikl taky. ,,Co děláš?!" ptal se mě.,,Co dělám s tebou v posteli?!" křičela jsem na něj. ,,Já nevim! Odnesl jsem tě dolů. Nejsi náměsíčná?" zeptal se ale furt s úděsev v očích.

,,Já náměsíčná nejsem! Nikdy jsem ne-" zasekla jsem se. Jako malá jsem byla náměsíčná ale to už je dlouho..,,tak vidíš. Nesváděj všechno na mě." bránil se. ,,A proč jsi mě jako držel?" nedala jsem si říct. ,,Asi ze spaní. Já nevim." řekl.

,,Ach jo. Budem dělat jako že se to nestalo jo? Prostě jsem tu nebyla a spala jsem hezky dole." řekla jsem a šla jsem dolů. ,,Jo a ještě jedna věc." zastavil mě. ,,Babička jela domů do Prahy. Takže jsme tu sami." řekl a mrkl na mě. Já se jen ušklebila a šla jsem dál. Dole jsem si vzala mikunu a legíny a šla jsem do kuchyně. Měla jsem hlad a tak jsem našla nějakou sušenku.

Tak jste se dočkali. Je tu další část. Opravdu se  omlouvám a mrzí mě že jsem to nevydala dříve a doufám že další vyjde dříve. Tak zatím Baxčus!