16.

411 20 0
                                    

Byla jsem v té sprše asi hodinu. Byla mi zima. Zuby se mi třásli zimou ale to jsem nevnímala. Myslela jsem na tu událost.
Uslyšela jsem otevření dveří. Jen jsem se koukla tím směrem a pak jsem zase dala hlavu ke kolenům. Ve dveřích od koupelny se oběvil Honza. Já se ona něj koukla s červenýma očima a rozmazanou řasenkou. Potom jsem odvrátila pohled na podlahu. Sedl si ke mě do sprcháče. ,,Je ti zima?" zeptal se mě po már minutách ticha. Jen jsem přikývla a on nastavil vodu na teplou.

Chytl mi ruku. ,,Jsi ledová." řekl a koukl se na mě. Já jsem se na něj taky koukla. Pokusil se mi smazat řasenku z podoka. Nevím co mě popadlo ale políbila jsem ho. Až teď jsem si vše poskládala v hlavě. Až teď do sebe vše zapadalo. A přesně jako to bylo v knížce hvězdy nám nepřály: ,,Zamilovala jsem se, jako když člověk usíná: pomalu a pak najednou docela.
Natiskla jsem se k němu. Rázem už mi nebyla zima. Opadl ze mě všechen smutek, strach a nejistota. Dala jsem mu ruce za hlavu. Od sebe nás rozdělila potřeba kyslíku. ,,To oblečení by chtělo dolů když je mokrý." řekl se začervenáním. Jen jsem se usmála a přikývla jsem. On se usmál a vypl vodu. Chytl mě za ruku a políbil mě. Šli jsme do pokoje. Nahmatal mi lem trička a sundal ho. Mezitím jsem mu taky svlékla tričko. Lehl si na postel a já si na něj sedla. Políbila jsem ho a u toho jsem si rozepínala podprsenku. Svlékli jsme si zbylé kusy oblečení a já jsem zhasla světlo. V jednu chvíli byly nějaké problémy s kondomem, na které jsem ale neviděla.

Nikdo nekřičel. Nic nepraskalo. Jen krásný pocit.

Lehl si vedle mě. Já jsem si mu lehla na hruď. Poslouchala jsem jeho tep srdce. Jeho nádechy a výdechy. Pomalu jsem usnula.

-----------------------

Probudila jsem se sama v posteli. Rozhlédla jsem se po pokoji. Nikdo nikde. Protáhla jsem se a hodila jsem přez sebe župan. Hned potom jsem se ale převlékla do:

Když jsem se převlékla, rozhodla jsem se jít dolů na snídani

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Když jsem se převlékla, rozhodla jsem se jít dolů na snídani. Byla tam Mia. ,,Ahoj. Můžu si přisednout?" řekla jsem. ,,No jasný." řekla a usmála se.

,,Tak co ty a Vadim?" zeptala jsem se. Mezitím jsem dojídala mojí topinku s marmeládou. ,,Všechno je v naprostým pořádku." řekla a usmála se. ,,A co vy?" zeptala se. Zmateně jsem na ní koukla. ,,Kdo my?" zeptala jsem se. Věděla jsem ale o kom mluví. ,,Nezakrejvej to! Já vím že spolu něco máte!" řekla a zužila na mě oči. ,,Noo... Em... Je to dobrej kamarád." řekla jsem. ,,A to myslíš že ti to budu věřit?" řekla s uchechtnutím. ,,No tak, emm něco s polu asi máme..." řekla jsem. ,,Já to věděla!" řekla slavnostně. ,,A co? Už jste se spolu líbali?" zeptala se a opřela se o stůl. ,,No, jo a řekněmě že jsme s polu měli i něco víc." řekla jsem nejistě. ,,No teda, Hanko Dvořáková! Ty dračice jedna!" řekla a začala se smát. Já se k ní po chvíly přidala.

Dosnídali jsme a šli jsme na pokoj. Já na svůj a Mia řekla, že se zamnou za chvíli staví. Vešla jsem do pokoje a všimla jsem si toho plyšového medvěda. Vzala jsem si ho do postele a pevně jsem ho obejmula. ,,Ty mě podvádíš s medvědem?!" vyhrkl najednou někdo. Ve dveřích stál Honza. ,,Ne, jen se seznamuju. Ale na tvoje obětí nemá." řekla jsem a tu poslední větu jsem "zašeptala". ,,Jen aby. Vezmu si pár věcí a půjdu zase k Martinovi. Hrajeme hru pro kluky." řekl povýšeně. ,,Jási za chvíli pozvu Miu." řekla jsem a vyplázla jsem na něj jazyk. On na mě taky a vyšel z pokoje. Nemusel ani zavírat a vešla Mia. ,,Taky nevíš co tam kutí?" řekla a posadila se ke mě na postel. ,,Vůbec nevím. Prej to je "klučičí hra"." řekla jsem a zasmála jsem se. ,,Co tam budou dělat? Honit si péra nebo co?" řekla a já jsem se na ní nevěřícně koukla. ,,Promiň. Mám teď nějakou úchylnou naladu." řekla a zasmála se. Já s ní.

Povídali jsme si až do oběda. Kluci běhali různě po chodbách a řvali tam. Jen jsme nad tím pokyvovaly hlavama a smáli jsme se u toho. Dohodli jsme se zajít na oběd bez kluků a potom se jentak projít. Na oběd jsme zašli do nějaké restaurace. Nebylo to tak dobré jako tam, kde jsme byli s Honzou, ale ušlo to. Najedli jsme se a šli jsme na procházku.

Mám Miu fakt hodně ráda. Je jako moje... Jako moje Áďa. Máme hodně věcí společných a věřím jí ze všech bytostí na světě nejvíc. Na té procházce se to jen zlepšovalo. Dělali jsme selfie a různé další fotky. Tak, jsme různě blbli na ulicích a po krajích kanálů. Zítra jsme měli odlétat. Hrozně mě to mrzelo. Klidně bych tu zůstala celej život. Ale můj největší sen je Los Angeles. A celkově Amerika. Vždycky jsem tam chtěla a budu tam chtít dokud tam nepoletím.

Chtěla bych tam s Miou, Vadimem, Martinem a Honzou. Jsme taková skvělá skupina. Teda aspoň podle mě.

,,Nad čím přemýšlíš?" zeptal se mě na pokoji Honza. ,,Nad naší Crew." řekla jsem a zasmála jsem se. ,,Aha." řekl a taky se zasmál. ,, Jo a chci ti říct, že na konci srpna pojedu do Japonska. Pozval mě tam ASUS. Každoročně tam jezdím. Tak jen aby jsi to věděla." řekl, když jsme si balily. Překulila jsem se na druhou stranu postele, k němu a obejmula jsem ho ze zadu. ,,Budeš mi moc chybět." zašeptala jsem mu do ucha a dala mu pusu na tvář. ,,Neboj, budu tam jen na pět dní. Potom budu zas už jen tvůj." řekl, otočil se a políbil mě.

Ahoj! Ano, teď asi proklíne protože jsem nevydala další část o víkendu. Omlouvám se. Měla jsem osobní problémy a i zdravotní. Doufám že se moc nezlobíte a Zase někdy Baxčus! 🌸🌸

Other Life | FF - MenTKde žijí příběhy. Začni objevovat