Other Life | FF - MenT

8.

,,Ahoj Honzo!" pozdravila jsem Honzu a objala jsem se s ním. ,,Už jedete domů?" zeptal se mě a mezitím přišla i Zuzka. ,,Jo jedeme ale letadlo má zpoždění tři hodiny. A co vy?" zeptala jsem se. ,,My letíme ještě do Řecka a potom rovnou do česka!" řekl a objal Zuzku. Hodnou chvíli jsme si povídaly a potom už museli jít na svůj let. Vrátila jsem se zpátky k Lucce, Danovi a Honzovi. Honza vypadal divně. Žádný výraz ve tváři. Nic. Nejistě jsem si přisedla a začala jsem mluvit. Celou dobu měl Honza zkřížené ruce na hrudi a párkrát pronesl frázi ,,Jo jasný." nebo ,,Jo jo to vím." a nic moc neříkal. Když už byl čas odletu tak jsme vzaly kufry a šli jsme na terminál. Dali jsme letenky a šli jsme do letadla. Tentokrát jsme byli rozdělení. Já s Honzou jsme byli jinde než Danko s Luckou. Bylo nám to lítlo, ale co s tím naděláme? Nic. Sedacky byly zase po dvou. Honza si tentokrát sedl k okínku. ,,Honzo?" promluvila jsem na něj. ,,Hmmm?" řekl nevrle. ,,Děje se něco?" řekla jsem a otočila jsem se na něj. ,,Ne vše v pohodě." řekl nevěřícně. ,,Honzo.." řekla jsem a chytla jsem ho za ruku. ,,Ne opravdu se nic neděje." řekl a usmál se. Věděla jsem že je to falešný úsměv, ale nechtěla jsem ho zatěžovat tím, že se ho na to budu ptát. Usmála jsem se na zpět a objala jsem ho. Potom už jsme si sedly, zapásaly jsme se a letěli jsme domů. Těšila jsem se domů. Na mojí postel. Na domov. Na Vadima a Martina. Na Tomáše a Radyho. Na Pardubice. Čekalo nás 9 hodin v letadle. Dala jsem si do uší sluchátka, pustila jsem si písničky a pomalu jsem usla.

-------------------

,,Haniii jsme tuu!" vykřikl Honza. Byla tma a já nic neviděla. ,,Už? To jsem celou cestu prospala?!" vyšilovala jsem. ,,No jo, to je když ráno brzo vztáváš." řekl Honza a zasmál se. Ja na něj jen vyplázla jazyk a řekla jsem. ,,Ale aspoň jsem ti složila oblečení a ušetřili jsme hodinu času.". ,,Tím chceš říct že se čeká v6dycky na mě?" řekl a pozvedl obočí. ,,Jo." odvětila jsem a znovu jsem na něj vypázla jazyk. Jeho už to štvalo a tak na mě ironicky vyplázl jazyk taky a k tomu udělal ještě nějaký úšklebek. U toho už jsem se neudržela a začala jsem se smát. ,,To neni pravda na teve se vždycky čeká." řekl a začal se smát taky. Když už jsme byli na zemi tak jsme si zabalily věci a vycházely jsme z letadla. Bylo asi půl dvanácté. S Luckou a Danem jsme se potkali, ale hned jsme se zase rozloučily protože my jsme museli stihnout vlak do Pardubic. Jen tak tak jsme ho stihly a tam jsme měli prázdné kupéčko. Bylo to super. Celou cestu jsme natáčely stories na instagram. Když jsme dojely do Pardubic tak mě Honza dovezl domů. Dlouho jsme se loučily, i když jsme věděly že se zítra uvidíme. Potom jsme se naposledy objaly a já před ním zavřela dveře. Kufr jsem nechala u dveří a rychle jsem šla do pokoje. Rychle jsem se převlíkla a skočila jsem do postele. Do sluchátek jsem si pustila nějaké pomalejší písničky a po pár minutách jem usla. Byla ksem neskutečně unavená.

---------------------------

,,Haničko.... Vztáváme!" uslyším vedla sebe známý hlas. ,,Jak ses sem dostal?!" vykřikla jse na něj. ,,Takhle to řeknu. Plot, zahrada, okno, tvůj pokoj." řekl a zasmál se. ,,Víš že to je vloupání?" pozvedla jsem nad ním obočí. ,,Ne když je v tom baráku někdo kdo mě očekává." mrkl na mě. Sedla jsem si na postel a koukla jsem se na telefon. 10:39.

Vztala jsem, vzala jsem si oblečení a šla jsem do koupelny. Oblíkla jsem si zeleno-hnědé tričko s nápisem "KARMA" a k tomu černé legíny. Vlasy jsem si jen rozčesala a nechala jsem je rozpuštěné. Vyšla jsem z koupelny a šla jsem do kuchyně. Zeptala jsem se Honzy jestly snídal a on jen zakroutil hlavou.

Vyndala jsem z trouby plech na kterém máma udělala buchu. Nakrájela jsem jí a dala na stůl. Honzovi a mě jsem přinesla talíř. Dojedly jsme a já uklidila talíře. Rozhodly jsme se že se půjdem projít. Vzala jsem si batoh a do něj jsem dala deku, mobil a klíče. Šli jsme na naše oblíbené místo. Ano to je tam kde jsme byli několik nocí. Je to ten strom.

Roztáhly jsme deku a sedly jsme si na ní. Povídaly jsme si jak se těšíme na chatu a na Vadima a Martina. Za týden tam jedeme. Napadlo mě jesli by tam nemohla jet i Mia. Mia se vrací za tři dny. Hrozně se na ní těším. Řekla jsem Honzovy že by tam mohla jet i Mia. On řekl že by to bylo super ale že to musíme říct Vadimovi a Martinovi. Honza jim zavolal a oni nic nenamítaly. Jen Martin, který chatu vlastní řekl, že musí pak někdo spát na zemi. Honza jen řekl že se to pak nějak vyřeší a zavěsil. Jásali jsme. ,,Máš babu!" vykřikla jsem a rychle jsem vztala. ,,No tak to ne!" řekl a rozeběhl se zamnou. A takhle začala hra. Honza mi dal babu a teď jsem za ním běžela já. Běhaly jsme okolo stromu a někdy jsme seběhly kousek z kopce.

Po asi 15 minutách jsme se rozvalily na zem a jen jsme dýchaly. ,,Tohle už nikdy víc!" řekl Honza a začal se smát. Já jsem se k němu přidala. Asi deset minut jsme dýchaly a potom jsme se rozhodly že mi Honza ukáže studio. Nikdy jsem tam nebyla. Tamáše a Radyho jsem potkala náhodou. Šli jsme pěšky. Bylo to asi 20 minut. Když jsme tam došly tak Honza otevřel studio. Má ho opravdu velké. Sedla jsem si na šedivou pohovku a Honza zasedl k počítači. ,,Hani nevadilo by ti kdybych tady natáčel?" zeptal se mě Honza. ,,Ne nevadilo. A co budeš natáčet?" zeptala jsem se ho. ,,Emily wants to play." řekl a já jsem se rozesmála. ,,Nemám to natáčet s tebou?" zeptala jsem se ho se smíchem. ,,Nooooo chceš?" zeptal se. ,,Já chci, ale ty taky." řekla jsem a rozesmála jsem se ještě víc. ,,No tak pojď." řekl a taky se zasmál. Vzala jsem si židly a přišoupla jsem se k Honzovi. ,,Hele Honzo, ale já jsem taky docela strašpytel takže na tom budem stejně." řekla jsem. ,,Hele, já jsem ten největší strašpytel kterej existuje takže buť v klidu." řekl a začal natáčet. Uvedl video a začali jsme hrát. Honza se fakt lekne úplně všeho. Je to ale rozromilý. Já jsem se lekala jen když něco vybaflo. A taky jsem většinou hrála já. Ale mě to nevadilo. Když Honza udělal outo, tak jsem se začala hrozně smát. ,,Ty máš teda hustej smích." řekl Honza a taky se začal smát. ,,To tam ještě nechám." řekl Honza a smál se. ,,Ne Honzo prosím." řekla jsem a smála jsem se dál. Honza vypl kameru a já jsem si šla sednout znovu na Šedou pohovku. Vzala jsem si mobil a projížděla jsem sociální sítě. Pochvíli přišel Tomáš. ,,Čau Tomáši!" vzkřikl na něj Honza. ,,Ahoj." řekla jsem potichu. ,,Ahoj Hani." řekl taky potichu. Tomáš je fajn. Mám ho ráda. Víc než Radyho. Ale jeho mám taky ráda. ,,Honzo jdem natáčet Starshine?" zeptal se Tomáš Honzy aby nevzniklo trapbé ticho. ,,Jo jo jasný." řekl Honza a zasedl s Tomášem za počítač. ,,Hele tak já už asi půjdu." řekla jsem a zvedla jsem se z gauče. ,,Neee to je v pohodě můžes tu být." řekl Honza. ,,Ne já už půjdu. Jen bych se vám tu pletla a navíc jestě si musím vybalit." řekla jsem a usmála jsem se. ,,No tak dobře. Ale ještě se uvidíme!" křikl na mě, ale to už jsem byla na schodech. ,,Ahoj!" zařvala jsem na ně a pak jsem zavřela dveře.

Další část je tuuu.