Other Life | FF - MenT

3.

Honza se mě zeptal jestli by mohli u mě spát všichni tři. Já jsem s tím neměla problém. Šli jsme kluky přivítat na nádraží. Když přijížděl vlak tak se Honza rozhlížel po klucích. Já jsem neměla tušení jak vypadají takže jsem se jen koukala za Honzou. Najednou Honza vyběhl nějakym směrem a já běžela za ním. Zdravil se tam s těma klukama. ,,Kluci predstavuju vám tady Haničku." řekl Honza. ,,Ahoj." řekla jsem a usmála se. ,,Tohle Je Vadim - ukázal na černovlasého kluka - a tohle Martin. - ukázal na toho druhého" Oba dva řekly jednohlasně ,,Ahoj." až jsem se musela zasmát. Nejsem moc seznamovací tip ale kluci vypadali sympaticky. Nastoupily jsme do auta a jeli jsme ke mě domů. Kluci si dali věci ke mě do pokoje. Mám docela velký pokoj takže tam můžeme spát všichni. ,,Hele nekoukneme na film?" zeptal se Martin. ,,Klidně odvětila jsem a šla jsem něco vybrat. Vybrala jsem nějakou komedii. Začli jsme se koukat. Když to skončilo tak jsme se museli asi 15 min potom smát. V tom se mě Honza zeptal: ,,Hele nechtěla by jsi s náma natočit video?". Já se na něj koukala s apsolutně nechápavým výrazem. ,,Na co?" řekla jsem po chvíli. ,,Na Youtube." řekl Vadim. Futr jsem něvěděla o čem mluví. ,,Jsme Youtubeři. " ozval se Martin. ,,Víš vůbec co je to Youtube?" zeptá se mě Honza. ,,Jo to vím ale nevěděla jsem že existuje nějakej pojem youtuber." řekla jsem. ,,No." začal Vadim, ,,My natáčíme videa, ty pak sestříháme a dáme je na youtube. A z toho pak vyděláváme peníze.". ,,Tak natočíš s náma to video?" zeptá se mě Honza a všichni tři na mě udělají psí oči. ,,No Jó." řekla jsem a všichni se radovali. ,,Budeme to natáčet k tobě Vadime. Jo?" zeptal se Honza. ,,Daaa." řekl Vadim a začli jsme se tam smát. Sedli jsme si vedle sebe a Vadim to uvedl. ,,Takže čau lidi vítám vás u tohohle videa a dneska jsem tu s MenTem, Martinem a naší kamarádkou Hankou." ,,Ahoj." řekla jsem nejiste do kamery. Hráli jsme nikdy jsem a dozvěděla jsem se hodně věcí o klucích. I nějaký ty trapasy jsem se dozvěděla ale oni se hlavně dozvěděli hodně trapasů o mě. Když video skončilo tak jsme ještě chvíli hrály za kamerou. Když jsme šli připravovat spaní tak Honza a Martin něco dělali v obýváku a já s Vadimem to připravolali. Najednou mi blesk v hlavě nápad ,,Uděláme bunkr!" křikla jsem na Vadima a Vadim nic nenamítal. Vzali jsme hodně ručníků a dek a přidělali jsme je k sobě kolíčkama. Když tam přišli kluci tak se začali smát. Potom si k nám vlezli a povídali jsme si. Potom jsem se šla převlíknout do koupelny ale prjistotu jsem zamkla. No to víte, máte doma tři retardovaný kluky. A udělala jsem dobře. Když jsem si sundavala tričko tak jsem uslyšela cvakání kliky. Začala jsem se smát a řekla jsem ,,Máte to marný úchyláci!". Za dveřma jsem slyšela smutné povzdechy ale pak i smých. Když jsem se převlíkla tak jsem tam pustila kluky. Když se převlíkly i oni tak jsme šli spát. Spali jsme takhle: od leva. Vadim, Martin, Honza, Já. Lehli jsme si do bunkru a já pochvíli usla.

Jsem ve svim pokoji. Za dveřma usliším nějaký zvuky a tak jdu otevřít dveře. Když je otevřu tak tam sedí svázanej Vadim. Najednou tam někdo příjde. Nevím kdo to je. Má masku. Přijde k Vadimovi, vytáhne nůž a zabodne mu ho do hrudi. ,,VADIME!!" zařvu na něj a začnu brečet. Chtěla jsem jít k němu ale nemohla jsem překročit práh. Furt jsem řvala Vadimovo jméno. Ta osoba ke mě přišla blíž a sundala si masku. To co jsem viděla mě totálně odrovnalo. Byla jsem to já! Ta osoba zavřela dveře a pak je zase otevřela. Tentokrát tam seděl Martin. Zase přišla ta osoba. Tentokrát ale bez masky. Měla zkrvavené ruce a rozcuchané vlasy. Zlomyslně se na mě usmála a udělala to co Vadimovi. Znovu a znovu jsem křičela Martinovo jméno. Tentokrát se dveře zavřeli sami. Bylo mi jasné že teď tam bude Honza. A byl tam. Znovu přišla ta osoba. Tentokrát ještě víc od krve. A zase zabodla Honzu. Tentokrát jsem nekřičela jeho jméno. Spadla jsem na zem a brečela jsem.

Vstala jsem zase jsem byla upocená a měla js ulepené tváře. Šla jsem do koupekny a opláchla si obličej. Uslyšela jsem kroky. Otočila jsem se a ve dveřích stál Martin. ,,Všechno v pohodě?" zeptal se starostlivě. ,,Jo jsem. Jen špatný sen." řekla jsem a usmála jsem se. ,,Hele nešel byjsi se projít? Jenom po zahradě." navrhla jsem a on kývnul. Vzali jsme si mikiny a šli jsme ven. Chvíli jsme se procházeli a pak jsme si sedli na terasu a koukali na hvězdy. ,,Jsem ráda že mám takovýhle dobrý kamarády." řekla jsem a opřela se mu o rameno. ,,A my jsme rádi že máme tak skvělou kamarádku. Nebo teda já ano." řekl a usmál se. Uslyšeli jsme kroky zanáma a tak jsme se otočily. Byl to Vadim s Honzou. ,,Hele kluci a holko nedáme noční plavání?" navrhl Vadim když viděl náš bazén. Všichni jsme souhlasily. Šli jsme se převlíknout do plavek a potom jsme vlezli do bazénu. Dělali jsme kohoutí zápasy a různě jsme se cákaly. No bylo to prostě supr. Byli jsme tam asi hodinu. Když jsme vylezli tak jsme se šli usušit. Koukla jsem se na hodiny. Bylo 4:57. ,,Kluci půjdete ještě spát?" zeptala jsem se kluků. ,,Já asi už ne." řekl Honza a podíval se na kluky. Ty zavrtěli hlavou že taky nepůjdou. Rozhodli jsme se že půjdeme na kopec. Po cetě jsem se bavila s klukama a hodně s Vadimem. Když jsme tam došli tak jsme se zase koukali na město. Nezapoměla jsem vzít deku. Deku jsem rozložila a kluci si na ní lehly. Já s Martinem jsme vylezly na strom. Zachvíli k nám vylezly i kluci, takže jsme tam byli všichni. Já s Martinem jsme byli na jedné větvy a Vadim s Honzou na druhé. Vadim se na mě kouknul a řekl: ,,Nechtěla by jsi s náma na chatu k vodě?". Všichni tři na mě udělali psí oči. ,,Určitě! A kdy?" řekla jsem. ,,Až o prázdninach v létě." řekl Vadim a zaradoval se. Potom jsme si povídali o různejch kravinách. Martin mě utlačoval na větvi takže jsem musela buť slízt a nebo jít výs. A mě se dolů nechtělo! Vylezla jsem tedy víš. Vylezla jsem nejvíš kam to šlo. Odtamtud byl výhled ještě hezčí. Zase jsme si povídali. Potom jsme slezly dolů a udělali pár fotek. Dala jsem telefon na strom a dala tam 10 s časovač. Stoupli jsme si do řady a dali jsme ruce nahoru. Byla to krásná fotka. Dala jsem jí na instagram s popiskem: "tyhle tři osoby mi za pouhé dva dny, změnily celý život." když se začalo rozednívat tak jsme šli domů.

Když jsme přišli domů tak jsme byli ospalí a tak jsme si šli lehnout

---------

Když jsem se probudila nikdo tam neležel. Když jsem vyšla z bunkru tak jsem viděla na zemi kamínky. Byla to cestička z kamínků. Usmála jsem se a šla po ní. Vedla do kuchyně. Když jsem došla do kuchyně, ležel na lince papírek. Vzala ksem ho do ruky a přečetla ho.

Milá Haničko...
Máme hlad neudělala
by jsi snídani?
<3<3<3

Rozesmála jsem se na celou kuchyň. Otočila jsem se abych pro něco šáhla do lednice. Stáli tam kluci. ,,Pane bože!" křikla jsem když jsem je uviděla. ,,Maš špatný svědomí když se lekáš." řekl Honza a všichni tři se začli smát.