Other Life | FF - MenT

25.

Probudila jsem se kolem 7 hodiny ráno. Rychle jsem se zvedla z postele a běžela jsem dolů. V obýváku stál Honza a usmíval se na mě. Přiběhla jsem k němu a objala jsem ho. Najednou ale někdo zavolal z kuchyně.
Honza mě chytl za ruku a vedl mě do kuchyně. U kuchyňské linky jsem.. Jsem stála já. Až teď jsem si všimla že jsou všichni tak vysocí. ,,Už máš pro nás snídani miláčku?" řekl tomu druhémi já. ,,Pro moje zlatíčka všechno." řeklo moje druhé já a s Honzou se políbily.
,,Odvezeš dnes do školky Haničku ty?" zeptalo se druhé já. ,,Jasně. Je to moje kočka." a koukl se na mě.

Otevřela jsem oči a koukala jsem do stropu. Takový divný sen. Sedla jsem si a civjela jsem do zdi.

Celých 15 minut jsem tam jen seděla a nic nedělala. Jen jsem přemýšlela.

Z přemýšlení mě ale vyhodil zvonek.
Seběhla jsem dolů a otevřela jsem dveře.

,,Hani!" pískla Mia a silou mě objala.
,,Mio! Tak hrozně ráda tě vidím!" objala jsem jí nazpět.

,,Koukám že jsem tě vzbudila." řekla vtipně kdyż vyděla moje pyžamo.

,,Tak trochu." řekla jsem a zaculila jsem se.

,,Dáš mi minutku?" zeptala jsem se.
Mia jen přikývla.

Vyběhla jsem nahoru a koukala jsem do skříně co si tak vezmu na sebe.

Ve skříni mám poličky a na nich mám různé věci jako učebnice, nějaké krabice od bot s věcmi a tak dál.

Tvě krabice mou pozornost upoutala.
Na jedné bylo napsáno ,,Crew" a na druhé ,,MenT".

Vzala jsem tu s názvem ,,MenT" a sedla jsem si s ní na postel.
Hned ja jsem jí otevřela vykoukla na mě šedivá mikina.

Moc dobře jsem věděla komu patří. Vzala jsem jí a přičichla jsem k ní.

Vždycky jsem milovala jeho vůňi.
S vůní se mi do hlavy dostaly i vzpomínky.

Otevřela jsem oči a v krqbici bylo i místo mikiny plno fotek s polaroidu.

Vzala jsem je do ruky a prohlédla jsem si je.
Byli to fotky s Honzou. Slzi se mi draly do očí ale já se nedala. Ne! Nemůžu už dál brečet! Už jsem se toho nabrečela dost! Fotky jsem hodila zpátky a mikinu taky. Dala jsem to do skříně a vzala jsem si moje oblíbené tričko s legíny.

Byla jsem naštvaná a smutná zároveň.

,,Co že jsi tam byla tak dlouho?" zeptala se Mia.

,,Ale, Jen... Jen jsem něvěděla co si vzít na sebe." zasmála jsem se.

,,Aa. Tak to máme ten samý problém." řekla a zasmála se. Já s ní.

Celý den jsme si povídali a koukali jsme se na různé seriály.

,,Doufám že tu budeš spát." řekla jsem rozhodně.

,,To mám v plánu." řekla a obě jsme chytli záchvat smíchu.

,,Hele, a jak to je s tím Honzou?" zeptala se najednou.

Úsměv mi okamžitě zmizel ze rtů.

,,Ja nevím." odpověděla jsem.
,,Ani nevím jestli jo ještě miluju. Ani nevím jestli ho chci ještě někdy vidět a taky nevím jestli ho náhodou nenávidím!" řekla jsem. Ta agrese se ve mě začala znovu hromadit.

,,Promiň, jestli jsem se zeptala blbě. Neměla jsem se na to ptát." omlouvala se Mia.

,,Ale zeptala." řekla jsem a zvedla jsem se.

,,Hani." pískla zamnou Mia.

Zastavila jsem se.
,,Asi bude lepší když odejdeš." řekla jsem.

,,Ale Hani-"

,,Prostě běž!" vybouchla jsem jako sopka. Jako časovaná bomba. Někdy to prostě muselo ven ale proč zrovna na ni?

Mia šla k předsíni, vzala si kabelku a kabát a odešla.

Vydechla jsem

Najednou mi přišla smska.

Honza

H: Zítra v 7 ráno pod naším kopcem. Buď sama.

Vypla jsem telefon a šla jsem nahoru.
Skříň jsem měla otevřenou. Vyndala jsem druhou krabici. Tu s nápisem ,,Crew"

Sedla jsem si s ní před skříň a otevřela jsem jí.

Začala jsem si prohlížet fotky z Bali a z Amsterdamu.
Ty časi mi tak chyběly. Smála jsem se nad nimi.
V té době jsem vůbec nevěděla co se stane.

Na dně byla vleška. Vzala jsem jí a šla jsem ke stolu kde jsem měla notebook.

Strčila jsem jí do notebooku a čekala co na mě vyskočí.

Čekala jsem všechno ale ne tohle.

Byli to videa z toho večera v Amsterdamu. Ano z toho jak jsme se totálně zřídily.

Byly 4.

Omlouvám se za kratší díl. Ale příští díl chci udělat extra dlouhý díl. Tak na 1800 slov.

Taak Baxčus!!