14.

372 23 0
                                    

Ráno jsem se probudila s ukrutnou bolestí hlavy. Vstala jsem a rychle jsem šla do koupelny. Vyhrabala jsem od někud dva paraleny a zapila jsem je. Sešla jsem dolů a sedla jsem si ke stolu. Připravila jsem pro Honzu taky paralen a Vodu. Koukala jsem z okna. Až teď jsem si uvědomila, jak krásný mám výhled. ,,Sem si dám křeslo." řekla jsem si v duchu. Uslyšela jsem těžké kroky zezhora. ,,Dobré ráno." řekla jsem a podala jsem mu vodu s prášky. ,,No spíš jen to ráno." řekl a zapil paralen. ,,Díky." řekl a sednul si ke mě. ,,Kolik je vůbec hodin?" zeptala jsem se ho. ,,Půl dvanáctý." řekl. ,,Asi si k obědu obědnáme pizzu co?" zeptala jsem se ho. ,,Asi jó. Vařit se mi vůbec nechce." řekl a zasmál se. Obědnali jsme si Hawai. Po půl hodině to tu bylo a my jsme se dali s chutí do jídla. Nádobí jsme žádné neněli a tak jsme to jedli nad krabicí. Po jídle jsme se převlékly a rozhodli jsme se jít do města.

Byl to horor přemluvit ho aby jsme šli do obchoďáku ale nakonec jsem ho přemluvila. ,,Ooo můj bože! Ty šaty jsou božský!" vykřikla jsem a přiběhla jsem k výloze. Koukala jsem na černo-bílé šaty.

,,Jsou hezké." řekl Honza. Moje oči zabloudily k cenovce. ,,Škoda že jsou tak drahé." řekla jsem smutně a odešla jsem od výlohy. ,,Honzo dojdu si na záchod tak tu na mě počkej ok?" řekla jsem. On jen přikývl a sedl si na lavičku.

Pohled Honzy

Chtěl jsem jí udělat radost. Ba né, má dnes narozeniny. Rozhodl jsem se jí ty šaty koupit. Nevěděl jsem ale jakou má velikost oblečení tak jsem to vzal od oka. Nechal jsem je zabalit už jako dárek. Neumím balit dárky. Dal jsem to do batohu a rychle jsem běžel zase k záchodům. Naštěstí tam ještě nebyla.

Pohled Hanky

Vyšla jsem ze záchodků a z Honzou jsme šli domů. Koupila jsem si černé conversky, asi troje šortky, nějaké croptopy, nějaké další boty a tryčka. Ano nechala jsem tam asi 2 tisíce ale měla jsem narozky a vše mi platili  rodiče. Doma jsem si to všechno zabalila. Ještě jsme jeli k Honzovi aby si taky zabalil, vyzvedli jsme všechny a jeli jsme na nádraží do Prahy. V Praze jsme nasedli na letadlo a letěli jsme.

Let nerval dlouho a když jsme přijely tak na nás čekala limuzína do našeho hotelu. Martin to musí mít se vším všudy. Limuzína nás odvezla do nádherného hotelu. Na recepci jsme se ohlásili a dostali jsme klíčky od tří pokojů. Já jsem byla s Honzou, Mia s Vadimem a Martin byl sám. Bylo mi ho trochu líto. Pokoje byli luxusní. Ložnice, Nádherná koupelna se sprcháčem a jakási kuchyň. Vše luxusní. Byli jsme unavení po letu a tak jsme se jen svlékli do spodního prádla a zalehli zalehli do postelí a usnuli jsme.

---------------------------

Probudilo mě zpívání ptáčků. Nesměle jsem otevřela oči a uviděla jsem nádherný zdobený strop. Sedla jsem si a poškrábala jsem se na zádech. Honza spal vedle mě. Byl otočený odemě. Usmála jsem se a pohladila jsem ho na odhalených zádech. Vstala jsem, vzala jsem si župan a sedla jsem si k jídelnímu stolku. Honza se vzbudil chvíli po mě. Převlíkl se a odešel se slovy že musí něco zařídit na recepci. Převlékla jsem se taky a chvíli jsem čekala. Přišlo mi divné že se dlouho nevrací a tak jsem vyšla z pokoje.

,,Vše nejlepší!!!" vykřikli najednou Vadim,Martin,Mia a Honza. Chytla jsem se za pusu a nahnali se mi slzy do očí. Všechny jsem je pevně obejmula. Dali mi obřího plyšového medvěda. Honza mi dal ještě tašku s nějákým oblečením. Koukla jsem se co to je a nemohla jsem uvěřit tomu co vidím. Byly to ty šaty z obchodu. Honzu jsem asi pět minut obímala a u toho jsem brečela štěstím. ,,A dneska jsme vám my tři zaplatili večeři v nejlepší restauraci tady v Amsterdamu." řekl Martin. Honza se na něj otočil s výrazem ,,co? To jsme si nedomluvily." Ale potom se usmál. Byla jsem neskutečně šťastná.

Celý den jsme prochodily po Amsterdamu. Byly jsme v domě Anny Frankové a na dalších památkách. Na obědě jsme byli v nějaké restauraci ale jídlo tam bylo skvělé. Večer jsem se radila s Miou co si mám vzít na tu večeři. ,,Vezmi si ty šaty který si od něj dostala." řekla Mia. ,,Tak já si je vyzkouším." řekla jsem a převlékla jsem se do nich. Sedli mi perfektně. Ani nevým kde zjistil mojí velikost.

,,Vypadáš nádherně!" řekla Mia. Vzala jsem si tedy tyhle šaty, namalovala jsem se a jen jsem čekala na Honzu. ,,Děkuju že jsi mi pomohla vybrat něco na sebe." řekla jsem a obejmula jsem jí. ,,Nemáš zač. To kamarádky přece dělají ne?" řekla a pevě mě stiskla. ,,Kamaradky?" řekla jsem. ,,Nejlepší." odvětila a zasmála se. Honza zaťukal. ,,Ahoj. Whoou... Vypadáš... Vypadás nádherně." řekl a já jsem se jen nesměle usmála. On byl taky vymóděný. Měl oblek. ,,Tobě to taky sluší." řekla jsem a on mi nabýdl rámě. Přijala jsem ho a šli jsme.

Cestou jsme si povídali. Došli jsme do restaurace. Byla velice moderní a nádherná. Čišník nás odvedl ke stolu a dal nám víno na účet podniku. Bylo vítečné. K jídlu jsme si daly kuchařovu specialitu. Bylo to to nejlepší jídlo které jsem kdy jedla. Bylo to výtečné. ,,Chutná ti?" zeptal se mě Honza. ,,Je to úžasný!" řekla jsem asi malinko nahlas protože se na mě pár lidí otočilo. Jen jsem se usmála a jedla jsem.

Večer jsme se vraceli domů. Byla jsem opřená o jeho rameno. Sedli jsme si na laviču a koukali jsme na projíždějící lodičky. ,,Hani?" řekl. Jen jsem se na něj otočila a on pokračoval: ,,Jsi osoba, která se mi vryla do života. Nechtěl bych o tebe přijít." řekl s úsměvem na tváři. Nic jsem na to neřekla. Přemýšlela jsem nad tím.

Došli jsme domů. Svlékla jsem se znovu jen do spodního prádla a zalehla jsem do postele. On už tam byl. ,,Dobrou. " řekla jsem a chystala jsem se zhasnout lampičku. On mě ale chytl za ruku a řekl: ,,Já jestě chci vidět.". ,,Proč?" nechapavě jsem odcekla. ,,Protože chci vidět na hezkou holkou v tomhle pokoji." řekl ,,Rád koukám na hezké věci."
Dostal mě tím. ,,Ale já chci spát." řekla jsem a zhasla jsem lampičku. ,,Ty jsi mrška." to byla poslední věc, kterou jsem od něj slyšela. Pomalu jsem usnula.

Ahoooj! Omlouvám se že včera nevysla část. Neměla jsem čas a tak je tu dnes. Budu ráda za každý vote a komentář. Tak zas někdy Baxčus!

Other Life | FF - MenTKde žijí příběhy. Začni objevovat