Other Life | FF - MenT

13.

,,Víme že je to pro tebe velký krok. Přístí rok budeš maturovat. Ale pamatuj si. Vždy budeme na blízku a kdyby byl jakýkoliv problém, přijd za náma." řekla a usmála se. Obejmula jsem je. Štěstím jsem se rozbrečela. ,,Děkuju! Moc moc moc vám děkuju. Nemohla jsem dostat lepší dárek!" řekla jsem a furt jsem obýmala tátu a mámu. ,,A to není vše!" řekl táta. ,,No povídej, nic lepšího už nemůžu dostat." řekla jsem a utřela jsem si slzy. ,,Zaplatili jsme ti autoškolu!" řekl táta a já myslela že omdlím. Jen jsem ho pevně obejmula a držela jsem ho asi pět minut. Byla jsem neskutečně šťastná. Když jsem se uklidnila (alespoň z části) zaklepal někdo na dveře. Běžela jsem k nim. Byl to Honza. Rychle jsem se mu vrhla kolem krku a dlouho jsem ho obímala. ,,Co se děje že jsi tak šťastná?" zeptal se. V tu chvíli si ho všimli moji rodiče. Honza si jich také všiml. ,,Dobrý den." řekl a šel i semnou dovnitř. ,,Ahoj. Ty budeš Honza že?" zeptala se mamka. ,,Jo jo to jsem já." řekl. Já už jsem se ho pustila. ,,No tak my vás nebudeme rušit." řekla mamka a mrkla ne mě. ,,Mamí. My jsme jen kamarádi." řekla jsem a zasmála jsem se. ,,Ona jo. Já ne." řekl Honza a zasmál se. Honza si povídal s rodiči (teda, oni si spíš povídali s ním) a já jsem se šla upravit. Vzala jsem si černé tílko a šortky. Namalovala jsem si linky a doufala jsem, že mi je nikdo nerozmaže. ,,Mamí máme ještě čas. Nemůžem se podívat do nového bytu?" zeptala jsem se. ,,No ovšem. Adresa je *Adresa*." řekla. ,,Počkej, vy s náma nepojedete?" zeptala jsem se s údivem. ,,Nechceme vás rušit." řekla mamka a usmála se. ,,Mamí." řekla jsem. ,,Vždyť já vím. Ale stejně tam jeďte sami. Musíš si ho prohlédnout sama." řekla a napila se kafe. ,,Tak já jí tam odvezu." řekl Honza a usmál se na mě. ,,Tak dobře. Zatím se mějte Ahoj." řekla když jsme odcházely. ,,Nashledanou!" řekl Honza. ,,Ahoj!" řekla jsem já a zavřela jsem dveře. Nastoupily jsme do auta a jeli jsme na danou adresu. Vešli jsme do bytu. Byl zo byt s dvoumy patry. Byly tam už nějaké věci jako gauč, moderně udělaná jídelna a kuchyň, postel a nějaké skříně. Nahoře byla místnost pro hosty, nějaká "skladovací místnost" koupelna a ložnice. Ložnice byla moderně navržená. Po jedné straně se táhla obrovská skříň a byla tam taky nádherná manželská postel. Jen jsem si povzdechla a šla jsem zpátky dolů. Dole byla jídelna spojená s kuchyní, druhá koupelna, šatník a obývák. Před vchodem do bytu byla předsín. Mělo to i terasu, ze které jsem měla největší radost. Byl tam i bazén. Byla jsem hrozně ráda za ten byt. Ani nevým, kde na to vzali rodiče peníze. ,,Pěkný to byt." řekl Honza. ,,asi se k tobě nastěhuju." řekl a uchechtl se. ,,Taky jsem z toho úplně vedle." řekla jsem. ,,Máme ještě dost času. Nemohl bych ti pomoct se stěhováním?" řekl Honza. ,,No... Tak tak jo." řekla jsem a vyrazili jsme. Doma jsme si sehnaly nějaký krabice a začali jsme do nich dávat nějaké věci z mého pokoje. Dekorace, učení, obrazy, náčrtky, kreslířské potřeby, knížky, elektroniku, kosmetiku prostě všechno co jsem měla v pokoji. Jen tak tak jsme to dali do Honzova auta. V mém bytě jsme to vybalily. Většina věcí byla v mém pokoji, tedy teď v mé ložnici. Domů jsme ještě dojeli pro moje oblečení, nějaké sportovní věci jako je kolo, penyboard takový ten segway bez držátek (snad víte) a nějaké další věci. Nábytek jsem si chtěla koupit nový. Nájem a tak dál mi budou platit rodiče do té doby, dokud nedostuduju a nenajdu si práci. Bylo půl páté když jsme měli snad všechno v mém bytě. Oddychly jsme si a svalili jsme se na mojí postel. ,,Tohle je to nejměkčí matrace na které jsem kdy ležel." řekl Honza. ,,To teda jo." dodala jsem. ,,Asi se k tobě fakt nastěhuju." řekl a oba jsem se začil smát. Povídali jsme si do té doby, dokud nebyl čas. Oblékla jsem si svetrové šaty, pod to čerbé silonky a udělala jsem si linky. Vyrazili jsme. Na místě už byla Mia s Vadimem. Pozdravili jsme se a řekli jsme jim co vše se odehrálo v předchozích 4 hodinách. Oba z toho byli nadšení a říkaly, že se určitě staví. Přiběhl i Martin a tak jsme šli do toho baru. Byl to příjemný bar. Sedli jsme si ke stolu a vybírali jsme si drink. Já jsem pila "long iland ice tea". Bylo to hrozně dobré. Ostatní si daly taky nějaké drinky. Něvěděla jsem boužel jak se jmenují. Vadim s Miou šli tancovat na parket, Martin odešel někam k baru (hrozně rychle se opie takže bůh ví co šel dělat) a my s Honzou jsme tam zůstali.

Já jsem bya trošinku pod vlivem a Honza taky ale oba jsem se shodli že už půjdeme domů. Šli jsme pěšky. Bylo kolem půl čtvrté. Myslím. Do bytu to byla asi půl hodinka. Došli jsme domů (teď bude "domů" mysleno jako že jde do bytu) a ihned jsme do postele. Letadlo nám letělo až další den večer takže se snad vyspíme. Svlékla jsem se do spodního prádla, protože bylo vedro a ne nechtěla jsem se převlíkat do pyžama. Respektive, byla jsem líná. On se svléknul taky jen do trenek. Zalezli jsme do postele a koukali jsme na sebe. Naše rty se pomalu přibližovaly. Lehce mě políbil. Byl to nekonečný polibek. ,,Vše nejlepší k narozeninám." zašeptal a já jsem se usmála. ,,Děkuju." řekla jsem a koukla jsem ne na strop. Až teď jsem si všimla že mám na stropě nalepené hvěrdičky. Usmála jsem se a po chvíli jsem usnula.

Ahoj! Tak tu mám další část! Jsem ráda že se vám příběh líbí a hlavně děkuju za víc jak 300 reads a 50 vote! Jste bomboví! Tak zas někdy Baxčus! ❤❤❤