Letenka. [ CZ ]

Part 6.

Pohled Kovyho
Byl to krásnej pocit ji mít u sebe. Cítit její rty na těch mojich. Proplétat se prstama mezi jejímy vlasy. Tiskla se ke mě a já měl hroznou radost. Cítil jsem něco, co nedokážu popsat, bylo to prostě nepopsatelně úžasné.
,,Tak a teď si moje."
,,Zatím ještě ne."
Usmála se a já věděl, na co míří. Nechtěl jsem to rozebírat, tak jsem ji znovu políbil. Po delší chvilce líbání jsme se rozhodli jít na pláž. Káťu to tu moc už nebavilo, tak se rozhodla jít na pokoj. Pomohl jsem ji s věcmi a odešli jsme na hotel. U dveří jsme se rozloučili a já jsem šel na pokoj také.
Myslel jsem, že budu chvilku sám, ale do pokoje vtrhl Martin. Jak jsem ho viděl, tak se mi vybavily všechny ty noci, které jsme spolu měli, ty polibky, které teď dávám někomu jinému. A co teprve ty výlety, které jsme spolu zažily? Já miluju Káťu a Martin je minulost! Takhle to prostě je! Co bylo mezi náma, bylo, teď musím začít něco jiného.
,,Tak co ta .... jak se jmenuje? Katka?"
,,Co tím myslíš?"
,,Miluješ ji?" Nedokázal jsem pochopit, proč se mě ptá na tyhle otázky, copak mu po tom něco je?
,,Martine, jestli ji miluju nebo ne, není prosím tvoje věc."
,,Hmm."
Choval se zvláštně, nikdy se na nic takového neptal, tak proč teď?

Pohled Martina
Ptal jsem se jak žárlivec, jenže jsem to vše chtěl vědět. Kovy ani neměl páru, proč se na to vše ptám, ale kdybych pokračoval, asi by přišel na to, že i po roce něco k němu cítím a nedokážu zapomenout na vše, co jsme spolu zažili. Vzpomene si snad on někdy na to, kde jsme spolu vše byli? Nemyslím místo, ale to, že jsme tam byli spolu, jen my dva. Možná na to vzpomínal v dřívější době, jenže teď se objevila ta ,,KATEŘINA" a vše to zkazila. Chtěl jsem se dát znovu s Kovym dohromady. Tady v Dominikáně.
Ztratil jsem, získám zpět, ať to stojí, cokoliv. S Katkou prostě nebude.

Pohled Kovyho
Měl jsem chuť ho vzít za krk a zeptat se ho pořádně, co mu je, protože za tím, co jsem mu dal asi statisíce otázek, on si tam něco pro sebe mumlal. To snad nemyslí vážně?

,,MARTINEE"
,,Musim jít."
Tenhle rozhovor fakt nechápu. Ptá se mě na Katku, když mu dám otázky, tak neodpoví a potom uteče? Nechtěl jsem si tím kazit den, tak jsem se zachumlal do peřiny a po chvíli jsem usnul. Byl jsem z té vody hrozně unavený, nešlo to udržet být vzhůru.

Probudily mě lehké polibky. Chytl jsem toho dotyčného za hlavu a polibky oplácel. Sedl si na mě a já otevřel oči.
Hrozně ji to slušelo, ale ono ji vše sluší.
,,Co ty ochrapo."
,,Dnešní ráno mě hrozně unavilo, kolik je hodin?"
,,Půl šesté večer."
,,Cože? To jsem spal čtyři hodiny?"
,,Jestli jsi unavenej, tak jdi spát dál."
,,Kam jdeš.?"
,,S holkama a Mentem se jdem projít."
,, A co Martin?"
,,Prý tu zůstane s tebou, tak tu nic neproveďte hlavně."
Dal jsem ji pusu na tvář, ona se zvedla a odešla pryč.
Paráda, proč jako Martin nejde?........

Dveře se otevřeli a v nich byl Martin, řval na mě, proč jsem mu to udělal? Proč ona a ne on? Že mě miluje. Nechápal jsem to, proč mi to vše říká, ale já ho nedokážu mít rád. Martin s brekem přišel k posteli a začal mě libat. Oplácel jsem mu to, jenže do pokoje vtrhla Katka. Nechápu, jak se jsem dostala. Brečela a utíkala pryč, chtěl jsem se zvednout, ale nešlo. Chtěl jsem na ni zakřičet, snažil jsem se z plných plic, jenže to taky nešlo.

Zvonil budík! Panebože, co to mělo být? Martin na mě koukal, jestli jsem se jako nezbláznil ve spánku. Lehl jsem zpět na polštář a chtěl jsem to rozdýchat, tohle přeci není možné, aby se mi zdálo. Začínám mít strach o náš vztah. Co když se mezi námi něco podobného stane nebo, co když se znovu zamiluju do Martina? To je blbost, vždyť mám Káťu.
Podíval jsem se na hodiny a bylo něco kolem desáté hodiny večer.
Jako docela dobrý, celej den prospat.
Martin mi podal jídlo, ale já jsem odmítl, protože jsem neměl na nic chuť.

,,Jak myslíš, ale až budeš mít hlad, tak řekni, budeš to tu mít na stole."
,,Děkuju Martine."

Pohled Katky
Honza nám vyprávěl různé historky, které se mu staly a musím říct, že to byla opravdu sranda. Umí krásně vyprávět. Bohužel zároveň natáčel, takže někdy to kazilo vyprávění.

Stavili jsme do baru, kde jsme se napili a zatancovali si.
Bylo už něco málo po jedenácté večer a my jsme už šli z města na hotel.  Honza toho měl v sobě víc, jak my, tak dělal různé šaškárny a furt se lepil na Sabču, ale jí to nějak nevadilo. Ještě aby jo, když mi už asi rok o něm furt básní a jezdila kvůli němu na akce, aby ho mohla vidět.

Otevřela jsem dveře od pokoje, odhodila jsem všechny věci a spadla na postel. Takhle jsem chvilku ležela a po chvilce mě napadlo, že bych mohla jít zkouknout Kovyho.

Zaťukala jsem a otevřel mi Martin.

,,Ahoj Martine, Kovy tam asi je, že?"
,,Hmm.. jo."
,,Mohu jít za ním?"
,,Pojď."

Uviděla jsem ho na posteli a zrovna koukal do notebooku a nejspíš na něco koukal.
Šla jsem k němu pomalu a chtěla jsem na něho bafnout, jenže on si mě všiml a dal mi pusu.
Odložil notebook a on se mě začal vyptávat, jaký to bylo a co jsme dělali.
Chtěla jsem mu odpovědět, ale zrovna mávnul rukou na Martina s významem jako ,,odejdi." Martin se usmál a odešel. Už jsme se ale nedostali k tomu, co jsme dělali.

,,Tak a jsme tu sami."
,,A co budem dělat?"
,,To domyslíme."
,,Nemáme moc času, je už skoro půlnoc."
,,Tak tu budem jen ležet a...." přerušila jsem ho polibkem.
,,Už asi víme, co budem dělat." Usmál se na mě, potom, co jsem mu to řekla.

Pohled Martina
Jak vešla do těch dveří a usmála se, chtěl jsem ji poslat pryč, ale dělám to pro Kovyho.
Jak ho políbila, to neměla dělat, to jsem měl udělat já, ne ONA!! Jenomže ještě víc mě naštvalo to, když mě Kovy vyhodil z pokoje. Bolí mě to, že nemohu bejt s Kovym, že je s někým jiným. Vždyť tuhle holku vůbec nezná.... ach jo.

Pohled Kovyho

Když jsem ji zahlédl v letadle, usmálo se na mě štěstí. Chtěl jsem ji znovu potkat. Na utuberingu jsem si ale říkal, že to je holka, která se mi pouze zalíbila a to, že bychom byli spolu, tak to je blbost.
Potom, když mě odmítla, tak mě to hrozně bolelo a myslel jsem, že se spolu už nikdy nebudem bavit, ale ono se to změnilo. Zamiloval jsem se do té nejlepší holky na světě.