Letenka. [ CZ ]

Part 5.

Když jsem konečně usla, tak to byl pocit osvobození, jak kdyby se nic nestalo.
Ráno mi zvonil budík na snídani, ale já po dnešní noci jsem neměla chuť jíst a vůbec vidět Káju. Asi je mezi náma konec? Nebo já nevím, jak to bude pokračovat dál. Dobře, konec mezi námi být nemůže, nechodíme spolu a ani nechodili, ale mohli jsme třeba někdy.

Co to říkáš, Kovy by nikdy nebyl s někým, jako jsem já.! Zapla jsem si Voices a doufala jsem v to, že všechen špatnej pocit opadne a zrovna mi Sabča napsala smsku.

Pojď okamžitě dolů na snídani, něco tu pro tebe mám. Budeš koukat!

Třeba Kovy?? Třeba to tak taky nechce nechat. Převlékla jsem se do něčeho, v čem vím, že by se mě nelekl a dala jsem si pouze řasenku. Je čas, na usmíření s Kovym.
Otevřela jsem dveře vyběhla dolů do jídelny. Holky tam byly jediný.

,, Co to je to překvapení?"
,,Nic, chtěly jsme, aby si se šla najíst."
,,Hmm, tak zase čau, na tohle fakt nemám náladu."
Šla jsem se slzami na tváři nahoru do pokoje. Doufala jsem, že nikoho nepotkám. Hlavně ne Martina,Menta ani Kovyho.Jenže jako naschvál jsem potkala Kovyho. Všiml si toho, že brečím, tak se zastavil a zeptal se mě, co mi je.
,,To je jedno."
,,Ne, mluv, kdo ti co udělal nebo já, co jsem ti provedl."
,,Jde o..."
,,O včerejší noc?" Přikývla jsem.
,, A proč kvůli tomu brečíš?"
,,Bojím se, že se spolu už nebavíme, protože mi je s tebou dobře." Šlo vidět, že Kovy neví, co na to odpovědět.
,, Šel jsem na to moc rychle, počkáme si a uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet."
Nevěřila jsem tomu, co řekl, to je jak z nějakého seriálu.
Teď mi spadl obrovský balvan ze srdce, ne kámen, ale balvan. Byla jsem hrozně ráda, že se to mezi náma udobřilo. Chtěla jsem ho obejmout, jenže zrovna se řítil Martin, že jdou na snídani.
,,Jdeme Kovy, mám hroznej hlaad."
,,Uvidíme se potom."
Kovy už zahýbal za roh a já jsem se na něho naposledy usmála. Když už jsem tak u toho, mohla bych jít na snídani taky. Obrátila jsem směr, místo do pokoje jsem šla zpět do jídelny. Holky naštěstí stále jedly, takže tam nebudu sama. Nabrala jsem si müsli s mlékem a k tomu kakao. Dnes to s tou snídaní nechci přehánět, protože největší přežer mám první a poslední den.
Šla jsem si k ním sednout. A holky překvapivě koukaly jako, co tady dělám.
,,Dostala jsem na tu snídani chuť."
,,Co tak najednou?"
,,Měla jsem hlad a chuť."
,,Dnes půjdeme na pláž!" Zpustila hned Míša, miluje totiž opalování a koupání. Já tam teda moc dlouho nevydržím a raději se procházím a poznávám to tady kolem.

Po snídani jsme se teda šly obléci do plavek, abychom mohli vyrazit na pláž. Pláže byly krásné, čisté a urovnané. Moře bylo krásně čisté, ale studené. K ránu s tím počítám, že bude studené, tak uvidíme večer, protože odpoledne se chci jít projít.
Vzaly jsme si lehátka,položily je na vodu a vypluly jsme. S holkama jsme se různě bavily o tom, co budem dnes dělat, kam mužem zajít, a tak. Otevřu oči a podívám se, kde jsme. Byly jsme hrozně daleko od pláže, tak jsme musely máchat rukama, aby jsme se dostaly nazpět. Byla to docela sranda, protože přišla velká vlna, která nás všechny smetla a my jsme s Míšou musely tahat Sabinu z vody, aby se nám neutopila. Mezitím ztratila brýle a mně odplavalo lehátko. Vtom případě jsem musela plavat, proto jsem byla hrozně udýchaná, když jsme dopluly a já doplavala ke břehu. Vylezla jsem z moře a šla si lehnout na lehátko, ja totiž už nechtěla podnikat další mořský výlet plaváním. Holky tam ještě zůstaly a já se slunila.
Kápla na mě jedna kapka, druhá kapka. Řekla jsem si, že holky jsou už asi tady, ale byly nějak potichu. Otevřela jsem oči a nademnou stál Kája.
,,Co tu tady tak poleháváš?"
,, Já jsem tam už byla."
,, No jo, ale ne dlouho."
Musela jsem se posadit a začala jsem mu vyprávět, co se mi tam stalo. Kája místo toho, aby řekl něco povzbudivého, tak se začal hrozně smát. Tohle jsem přesně nepotřebovala, aby se mi někdo smál.
,,Co je na tom jako tak hrozně vtipného?"
,,Já když si tě představím, jak se tam čachtáš v té vodě po té vlně, tak mi to prostě přijde vtipné." Bouchla jsem ho do ruky s pohledem jako ,,nech toho!" Jenže on využil chvilky, kdy jsem stála, popadl mě a běžel se mnou do vody. Křičela jsem z plných plic, aby mě pustil, jenže marně. Za chvilku jsme spolu byli pod vodou. Začala jsem ho topit, ale jemu se to moc nelíbilo, tak mi to oplácel. Byla to docela sranda. A nějak jsem ani netušila, kde jsou Míša a Sabča. Dobře. Už to vím. Hrozně ječely za mnou v dálce.
Kája využil chvilku, kdy jsem nevnímala a vyhodil mě dál do vody. To si dělá srandu ne? Plavala jsem k němu vyhoupla jsem se mu na záda, ale on mě shodil zase do vody. Nemám prostě sílu mu to oplatit. Podívala jsem se mu do očí, jakože teď mu to oplatím a bude toho litovat. Ale on předtím vyhrával a teď znovu vyhrál. Po očním kontaktu mě políbil a tentokrát jsem ho už od sebe neodehnala, ale polibek jsem mu oplatila.
,,Teď mě už necháš?"
,,Buď potichu." Usmála jsem se a políbila ho.
Byl to ten nejkrásnější polibek. Nečekala jsem, že bude mít tolik odvahy, hned po dni, co jsem ho odstrčila.

Pohled Martina.
Společně s Honzou a holkama od Káti jsme se koupali a různě se pošťuchovali. Byla to sranda a celkem se mi zalíbila Míša. Byla vtipná, milá a inteligentní. Všichni jsme zaslechli smích Katky a Kovyho, a tak jsme se otočili. Káťa zrovna letěla vzduchem a potom se snažila doplavat ke Kovymu a asi mu to oplatit nebo, o co se to snažila. Skočila na něj, ale Kovy ji shodil. Bál jsem se, co se stane a ono se to stalo. Zatím, co všichni byli za ty dva šťastní, tak já jsem tolik šťastnej nebyl. Hrozně to bolelo, protože mám Kovyho rád. V dřívější době mezi náma dvouma něco bylo a mě se to drží i teď. Jsem rád, že je šťastnej, ale měl by být šťastnej se mnou, ne s někým jiným.

________________

Moc s touhle částí nejsem spokojena, tak doufám, že se vám líbí, kdyžtak mi dejte vědět, jak by jste chtěli, aby to pokračovalo. Samozřejmě, já si to udělám podle sebe, ale jak by jste to chtěli vy. ❤❤