Co mi tajíš? || Mavy

část 4- úsměv

,,Jdu do koupleny. Chceš jít po mě? Nebo přede mnou?" zeptá se.
,,Jen běž." pokývu hlavou. Usměje se a vyběhne schody.

Snažím se nemyslet na jeho nahé tělo po němž stékají horké kapky vody. Ale nejde to! Tenhle kluk mi tak hrozně zamotal hlavu!
Ještě před koupelí jsme si povídali. Máme toho hodně společného, včetně důvodu bydlení v lese. Nemyslím to že by jeho rodičům vadila orientace. Ani jsem mu tenhle důvod neřekl. Je mi opravdu sympatický. Líbí se mi jeho povaha. Ač by to tak být nemělo. Je k hodně věcem docela arogantní. Taky je s ním neuvěřitelná sranda. Sarkasmus nesmí chybět. Je fakt fajn. Je snad jediný člověk se kterým si rozumím takhle dobře. Většinou jsem hodně protivný, protože ten dotyčný se o mě zajímá jen díky tomu, že natáčím na Ytube. Ano takoví lidé opravdu jsou.

,,Můžeš jít." uslyším capkání bosích nohou o dřevěnou podlahu. Zanedlouho je u mě dole.

No dopr*ele!

Trhavě se nadechnu pod jeho odhaleným tělem od pasu nahoru. Nekoukej na něj, nekoukej na něj, nekoukej na něj! Přkazuje mi svědomí, ale oči říkají něco jiného.
,,Zavři tu pusu nebo ti tam něco vletí. Jen jsi jdu pro triko." ucítím jeho prsty na své bradě, jak mi zavírají pusu. Projede mnou něco jako elektrický proud s příjemným odezvem a naskočí mi husí kůže. Až teď si uvědomuji že se ke mě sehnutý. Jednou rukou se opírá o madlo gauče, na kterém sedím, a druhou neustále drží mou bradu. Moje oči se znovu sjedou na jeho břicho. Tomu se jen usměje.
,,Jdu si pro to triko." řekne polohlasem.
,,Promiň. " zčervenám.

Stejně od něj nemohu oči zpustit. Koukám jak se jeho tělo zahaluje do trička.

,,Chceš se kouknout nějaký film?" sedne si vedle mě. Gauč je úzký takže se natiskne na mě. Zase ten pocit. Přijemný pocit.
,,Jo. Co nějakej horor?" navrhnu.
,,Jak chceš. Viděl jsi už Anabellu?" zase se zvedne.
,,Kam jdeš?" kouknu něj.
,,Rozložit gauč. Jsi vždy na nervy když je ti někdo takhle blízko?" uchcechtne se.
,,Nemusíš. Je to horor a když budeš takhle blízko bude to jen dobře."
,,Okej.... Nelekni se." dojde ke stěně a zapnu něco bůh ví co.

,,Televize." řekne a telka se zapne.
,,Promiň ale mě se kolem té telky nechce běhat s ovladačem." sedne si znova vedle mě. Je vidět že se bojí mojí reakce.
,,Chceš něco k pití?" ptá se.
,,Co máš?"
,,Colu, kafe, čaj studenej \teplej. Řekni si." opět se zvedne k ledničce.
,,Asi čaj. Teplej." vstanu za ním.
,,Kam jdeš?" nadzvedne obočí.
,,Nebudeš mě obskakovat."
,,Jsi stejný jako tvoje teta." zasměje se.
,,Jak ti to říkala? Jo už vim. Marťasy polož ten hrnek já to udělám! " napodobuju svou tetu. On se jen zasměje.
,,Ne teď vážně." sice se pořád směju,
ale co už?
,,A taky jsi tvrdohlavej." opře se o linku.
,,To tak bejvám." pousměji se. Podá mi sáček s čajem.
,,Tak pane Tvrdohlavej jdu zapnout ten film." zasměje se a odklusá.

Po čaji jsem zalezl do sprchy a poté se převlékl do pyžama, které tvoří krsťasy pod kolena a černé tričko bez potisku.