Co mi tajíš? || Mavy

část 19- slzy štěstí

,,Opatrně." zasměje se. Kdybych mohl protočím očima. Ale nemůže díky šátku.
,,Tak mě veď normálně." taky se zasměju.
,,Snažím se." úplně jsem si představoval jak pobaveně protáčí očima. Ale teď normálně. Zatim jsem ani jednou nezakopl. A za to vděčím tomu dokonalém stvoření, které mě celou dobu vede. Je až nemožné jakou důvěru k němu mám. S kýmkoliv jiným bych se bál byť jen zavřít oči na mrknutí. Natož aby mě někdo tahal po lese se šátkem na očích.

Po chvíli jsem pod nohama místo listí a hlíny cítil dlažbu.
,,To je chodník? V lese?" zeptal jsem se udiveně.
,,Ano to je chodník." zasmál se.,,Teď se nelekni." i přes jeho varování jsem se lekl jakmile mi zatlačil na ramena a já skončil na.....zemi? Nedopadl jsem tvrdě. Spíš mě tak jemně posadil. Židle? A ta tu dělá co?
,,Martine tohle je..."
,,Pšt... Jen seď. A opovaž se si ten šátek sundat." pustil moje ruce. A nejdenou jsem znervózněl.
,,Co děláš? Ty mě tady necháváš?"
,,Ani náhodou bro. Až tě chytnu za ruce zase se můžeš postavit. Zatím nic nedělej. " dával mi instrukce, ale já je jen s těží vnímal. Poslouchal jsem co se kolem děje. Slyšel jsem jen kroky. A nejen ty Martinovy. Pak jsem ale už jen slyšel zavřít dveře a ticho.

*Martin*
,,Jestli si ten šátek sundá." nervoval jsem se. Jana mě pohladila po rameni.
,,Myslím si, že to se nestane." řekla klidně a já jen vytřeštil oči.
,,Promiň! Já to vím." zasmála se.
,,Řekni mi, že až ho z toho vyvedu bude to připravený."
,,Jo neměj strach."
,,Jenže já strach nemám já se je obávám, že to nevýjde." přiznám se s pohledem zarytím v zemi
,,Radši už přestaň brebentit ať už to máš za sebou." otočí mě k sobě zády.
,,Jano mě, ale nenervuje ta první část." šept jsem. Chápavě si povzdechla. Stejně mě, ale popostrčila.

*Karel*
Škubl jsem když se Martin dotkl mých rukou. A jak vím, že to je Martin? Prostě vím.
,,Tak vstaň. Snad nečekáš, že tě ponesu na rukou." zasměje se.

Opět mě vedl po hladké cestě. Myslím si, že kdybych měl ponožky dalo by se tady hezky bruslit. V duchu jsem se praštil do čela za to na co tu myslím. Ale fakt. Byl bych ta nejhorší krasobruslařka ever.

,,Ještě oči neotvírej." přikázal a z očí mi šatek sundal. Nezbývalo mi nic jiného než ho poslechnout. Cítil jsem jak se mu klepou ruce a bál jsem se co se stane až ty oči otevřu. Nevím zda je vůbec otevřít chci.
Nakonec mi někdo položil ruce na tváře. Tohle není Martin.
,,Všechno nejlepší broučku...." uslyšel jsem tetu než mi Martinův hlas konečně povolil otevřít oči.

A to co jsem viděl mi vyrazil slzy do očí. Slzy štěstí....

Tak kapitola na světě. Vsadím se, že už vetšina z Vás něco tuší. Ale strašně se těším na tu čast, kterou tušit nebude!😂

Jinak vám strašně moooooooooooooc děkuji za 3k přečtení!!!♥♥♥♥♥😘😘😘😘 Jste nejlepší!

KDO SE TĚŠÍ NA NOVOU MAVYOKVU TAK AŤ SI TO PŘEČTE👇👇👇👇👇

Nová Mavy ff se připravuje v plném proudu. A s radostí oznamuji, že se mi to taky docela líbí tak doufám, že výjde brzy. Kdo by chtěl vědět název tak to bude "Ten špatný". Ale popis je překvápko😊

Tak jo mějte se krásně a u příští kapitoly Ahoj!