Jsem stále naživu? (Avengers FF)

8. Život je, byl a bude těžký.

Cítila jsem, že se mě někdo dotýkal. Někdo vydával tlumené vzlyky. Myslím, že jsem slyšela i řev a pravidelné pípání. Nic z toho jsem bohužel k ničemu nemohla přiřadit. Nedokázala jsem použít svojí sílu. Cítila jsem se jako... Jako člověk.

Konečně jsem otevřela oči. Zase nějaká zvláštní, bílá místnost, která divně zapáchala. Nikdy jsem tu nebyla. Rozhodla jsem se porozhlédnout. Přede mnou stál Tony, Thor a Steve? A já seděla na tvrdém, ale přesto pohodlném lůžku. A vedle mě visela kapačka s krví. To není má krev. Zděšeně jsem vykřikla.

,,Jsi v pořádku?" zeptali se kluci jednohlasně.
,,Ne není! Toto je lidská krev? Proč jste mi ji dali?" Zakývali. Ne, ne, ne, ne, ne!
,,Mysleli jsme, že vykrvácíš!"
,,Pane bože! Já jen tak nevykrvácím! Moje krev byla otrávená, ale zregenerovala by se! A po přidání vaší krve se bude regenerovat padesátkrát pomaleji! Thore, to jsi jim to nemohl vysvětlit!" zuřivě jsem se rozkřikla.
,,Cože? Se mnou se nic takového neděje. Nejspíš. Prostě jsem to nevěděl. Když jsem byl naposledy v nemocnici moc dobře to nedopadlo... A nic mi tam nestihli udělat." vymlouval se bůh blesků.

Vešel Nick Fury. S naprostým klidem promluvil: ,,Skvěle splněná mise. Zítra večer se vydáme do SHIELDu. S tvou pomocí se to stává lehčí, protože NewYorkské posily jsou téměř zničené a z ostatních základen nestačí vyslat lidi. Omlouvám se za tu krev, ale bude se vám to hodit. A nikdo neví, že jsi to byla ty?"
,,Ne. Neví." raději jsem v klidu pronesla krátkou odpověď, protože rozezlit Furyho semi vážně nechtělo.
,,Dobrá tedy. Kluci ti pomůžou vstát a zavedou tě do jídelny. Pak si můžeš lehnout a zítra všichni vstaneme v šest."

Když mě muži doprovodili ke stolu v místnosti s jídlem, ozval se Thor: ,,Víš, dnes bych se rád stavěl za Jane..." starostlivě se vymlouval.
,,Víc už mi nemusíš říkat. Běž."
Tony se nepokusil ani o to. Prostě řekl, že musí pracovat. Hhmm... To mu v tuto chvíli vážně uvěřím...
,,A co ty Steve? Jdeš si zaběhat?"
Dostalo se mi překvapivé odpovědi.
,,Nechce se mi. Zůstanu tu na chvíli s tebou. Chtěl bych si o něčem promluvit." Trochu mě to překvapilo. Nikdo kromě Tonyho se mnou ještě normálně nemluvil.
Zrovna jsem si nabírala jídlo.
,,Bucky?"
,,Ne. O něm ne."
,,Tak o čem?" zajímalo mě.
,,O tobě. O mně. O této misi. O tomto světě. Myslím, že témat je tu dost. Chceš to vzít?"
,,Ne, ne. Díky." Když jsem to dořekla, tácek s krmivem upadl.
,,Do pr..." uklouzlo mi, ale Steve mě zarazil dříve, než jsem to stihla doříct: ,,Slova." upozornil mě a mile se usmál.
,,Promiň. Děkuju. Tak čím začneme?

Vážně jsme si povídali o životě. Dříve mi takové řeči připadaly zbytečné, ale toto bylo jiné. Zjsistila jsem toho tolik o všech Avengerech. Pochopila jsem, že donedávna jsem žila v zbytečné nevědomosti. Dokonce Cap věděl o Asgardu více než já. V jeden momet jsem začala brečet. Tolik vzpomínek se mi nahnalo do očí. Tolik se stýskalo po mamince, po tátovi. Steve mě obejmul a já se cítila v bezpečí. Za tak krátkou dobu jsem stila najít mojí rodinu, se kterou jsem  spokojená. Vím, že mě nevyhodí a jen tak je neztratím.

Měli jsme čas popřemýšlet i o světě, budoucnosti... Je tolik věcí, které se můžou pokazit. Co, když jednoho dne příjde chlapík, co bude chctít ovládnout svět, zničit vše. Někdo, pro koho bude Hydra jen neškodný hmyz. Koho nezvládne porazit ani celý SHIELD. Je tolik věcí, o kterých se nám nesnilo. Nejsem moc šťastný člověk, mám těžký život, síly, které pořádně neovládám, ale vím, že jsou lidé, kterým je hůř. 

Po příjemném a stresujícím povídání mě Steve doprovodil ke svému pokoji.  Rozhodla jsem se, že tu na noc zůstanu. Hydře zítra ukážu mou pravou tvář.

Probudila jsem se vcelku brzy. Myslela jsem si, že je čas vyrazit, ale většina lidí spala. Napsala jsem lísteček na rozloučení, jak je v Americe zvykem a vzala si své věci.  Dokonce i to kradené auto.

Cítila jsem se lépe než včera. Sice mě něco tížilo, předpokládala jsem, že to krev nebude. Provinilost? Smutek? Strach? 

Zaparkovala jsem naproti malé kavárny a vyšla jsem na čerstvý vzduch si něco koupit. Nadopovat se voňavou kávou a kaloriemi na celý den. Svižně jsem tam vyrazila.

Naproti mě se řítil někdo se super rychlostí. Nestihla jsem mu uhnout a on mě nejspíš neviděl. A co se stalo? Správně, náraz titánů. Rychle jsem se zvedla a podívala se srážeči do očí. Ten muž se začal omlouvat cizí, nezemskou řečí. Rozuměla jsem jí, znala jsem jí. Ale odkud? I samotný pán byl děsivě povědomý.
,,Kdo jste? Neznáme se od někud?" Odpovědi se mi dostalo až když si mě pořádně prohlédl a popřemýšlel.
,,Vaše výsosti! Je mi ctí se s vámi setkat. Mé jméno je Mark Pandor. Jsem vědec, muzikant, kosmický cestovník a kamarád Strar-lorda. Tedy Petera Quilla." Mark se mi hluboce uklonil, čímž mě i okolí udivil.
,,Neklaněj se mi prosím. Říkej mi Clare. Jaký idiot se může jmenovat  Star-Lord? Nechceš na kávu?" udělal překvapené gesto a následoval mě.

Přála jsem si o něm dozvědět víc. Věděla jsem, že dnes každá ztracená minuta mohla znamenat jednu mrtvou duši. Ale bylo natolik brzo a já byla natolik nadšená a natěšená, že mi to všechno bylo naprosto fuk.

,,...Taže se ještě potkáme?" znovu jsem se s nadějí zeptala Marka.
,,No jistě! A myslím, že to bude dříve, než si myslíš. Přeju ti štěstí k vyplnění mise! Rád bych vám pomohl, ale mám také naspěch! Ahoj, Clare!"
,,Ahoj, Marku. Ráda jsem tě potkala!"
,,Vzájemně."

Když jsem nasedla zpět do auta, uslyšela jsem hlasité vyzvánění mého telefonu, který jsem tu naschvál nechala. Vzala jsem mobil do ruky a začala číst ty nesmyslné zprávy. Ale jedna od Furyho se mnou otřásla a donutila si vzpomenout proč tu sedím: Mise začíná. Zkontrolovala jsem si všechny zbraně a jak nejrychleji nastartovala. Všechno musí projít dokonale a já nesmím být ta, kvůli které se to zvrtne.

Dostala jsem se k helicarrierům jak nejblíže to šlo. Tedy spíš k místu, odkud mají být vypuštěny. Vzala jsem do ruky vysílačku, kterou jsem si také vzala a podala signál Furymu a ostatním Avengers.

Tak... Asi úplně každého nebaví číst o emocionálním něčem. Hlavně když o tom nic nevím, ale myslím, že to není tak špatné...
A co si myslíte o Marku Pandorovi? Kdo to doopravdy je a co se s ním stane? Odkud zná Clare?