Pohled Clare:
Loki měl pravdu. Přiletěla jsem večer, nevím, co za datum zrovna bylo, ale bylo to někdy večer, možná v noci. Všichni se nemotorně probouzeli a rozhlíželi se kolem. Mysleli si, že byli hodně opilí a usli. Asi by šíleli, kdyby se dozvěděli pravdu.
Pomohla jsem všem vstát a plně se probudit. Celá ta scenérie byla opravdu komická, ale ještě lepší bylo, když Tony začal šílet. Vykřikoval, že je nemožné prospat čtyřiadvacet hodin, panicky pobíhal po místnosti a cpal do sebe vše co se mu dostalo pod ruku.
I když byla noc, všichni si dali celkem podivnou snídani, pouklidili to tu a odešli. Já jsem ještě zůstala s Tonym a Pepper. Jelikož jsem zavinila jejich "párty spánek", dlužím jim pomoc. Zrovna dneska se koná nějaká velmi důležitá přednáška nebo konference, kam se nebude chtít ani jednomu z nich. I když mě považovali za nezodpovědnou osobu, dovolili mi to.
Ale v tu dobu bylo ještě ráno. A my spát nechtěli. Opustili jsme Pepper a šli pracovat na tom našem projektu. Je to úžasná věc, ale není to nic zvláštního. Je to takový Avenger v kostce. Pokusili jsme se vzít nejlepší rysy a síly Avengerů a sestavit takového robota. Bude mít umělé myšlení, podobné Jarvisovi, jen by mělo být více lidské. Tělo neumíme vytvořit lidské, bude to spíš takový šrot, ale co se dá dělat. Další problém je, že New York každým dnem ve větším nebezpečí, kdykoliv ho může napadnout nějaká zločinná organizace a náš Avenger - Megatron bude plně funkční minimálně za měsíc.
Ráno všichni odešli do práce, ale protože konference začíná ve dvanáct, zašla jsem na kafe. Bohužel jsem nepotkala žádného Marka Pandora ani nějakou jinou, zajímavou, mimozemskou postavu. Ale při kafi jsem o záhadném klukovi přemýšela. Vrátí se někdy na Zemi? Uvidíme se s ním ještě?
Už jsem musela vyrazit. Schůzka se odehrávala ve velké, kupolovité, šedé budově. Nic divného. Vevnitř (nechtěli mě tam pustit, museli jsme volat Tonymu) to bylo ještě obyčejnější. Připomínalo mi to planetárium. A všude bylo plno lidí v černém...
Usedla jsem na svoje místo a čekala než to začne.
No... Později jsem dost litovala toho, že jsem se nabídla sem jít. Ty schůzky jsou taková nuda!
,,Zdravím vás, dámy a pánové, na dnešní konferenci. Budeme tu probírat nedávné události ve Washingtonu a ekonomický vliv této události na naše organizace. Nejprve vám něco sdělím o načiněných škodách..."
Nejdřív jsem poslouchala, myslela jsem si, že to bude aspoň trochu záživné, ale opak byl pravdou. Dokonce jsem na nějakou dobu usnula. Štěstí, že jsem měla zapnuté nahrávací zařízení.
,,Slečno?" volal kdosi.
,,Slečno, probuďte se!" volal tentýž hlas a já se konečně probrala.
,,Nemůžete tu jen tak prospávat! Toto je důležitá, vážná konference, ne žádná střední škola! Z jaké jste firmy? Možná jste z nějakého truhlářství, kterého se toto absolutně netýká? Hmm?" ten týpek byl vážně strašný.
,,Jsem ze Stark Industries."
,,Nevypadáte na to. K tomu sem měl přijít pan Stark nebo slečna Pottsová. Jsou tu?" ten člověk se poohlédl, ale ostatní buď vrtěli hlavou, znuděně čuměli do stropu, nebo se s nějakým kolegou o něčem zaujatě vybavovali.
Pak se obrátil zpět na mě. Zpražil mě pohledem, otočil se na podpatku a rázně vykročil zpět na svůj "pódium".,,Takže můžu pokračovat. Tyto škody nám můžou vynést i několik miliard dolarů..."
,,A komu přesně?" optala jsem se.
,,Tak a dost! Nejenom, že mi sem Stark poslal puberťačku, která tu usne, ale ona mi ještě bude komentovat moji přednášku!"
Nijak jsem na to neodpověděla, jen vstala a odešla.Když jsem to pak večer Tonymu vyprávěla, skoro se válel smíchy po zemi. Říkal: ,,to jsi mu nandala," a různý další kraviny, Pepper se na nás jen nevěřícně zírala a byla možná trochu naštvaná, ale to nám a hlavně mě brzo odpustí, protože ona nedokáže být na někoho zlá nebo naštvaná. Je to takový ten člověk, kterému když něco provedete, tak vám to neoplatí, nenaštve se ani si to blíž nevezme k srdci.
Při tom jsme měli puštěnou televizi, nebo jak se té Tonyho supermoderní věci má říkat. Na zprávách, samozřejmě. Bylo to ztišený, dokud jsme neuviděli něco vskutku neobvyklého...
,,Dnes, patnáctého listopadu byl vykraden nejnovější prototyp zbraně SX-15 vyrobený speciálně pro národní bezpečnostní služny. Tato zbraň byla sestrojena tak, aby v případě nouze porazila i samotného boha blesků Thora Odinsona. Byla vykradena podle všech důkazů tajnou zločinnou organizací Hydra, přesné osoby však neznáme, protože nebyly zanechány žádné otisky prstů a všechny videozáznamy byly smazány."
Zatočila se mi hlava, ale naštěstí jsem seděla. Ta pani však pokračovala dál.
,,A teď předávám slovo mému kolegovi, který se nachází přímo na místě vykradení. Alexi, řekněte nám o tom podrobněji."
Po krátkém odmlčení začal mluvit Alex: ,,Dobrý den, stojím přímo před budovou Pentagonu, kde se neuvěřitelná krádež odehrála. Právě kvůli ní si zadáváme tolik otázek. Stále okupuje Hydra Ameriku? Bylo by to nemožné, protože Americké oddělení Hydry jsou vyčištěné a monitorované, ale možná si tu založili další, tajný dům. Ale co budou dělat? Na co využijí tu zbraň? V tuto chvíli nemáme odpovědi. Nashledanou."
,,A já se s vámi loučím také!"
Co se o tom dá říct. Doufala jsem, že už je Hydra aspoň částečně zničena. Obávám se, že není...
Tak co? Omlouvám se, že to není žádný Vánoční speciál, ale tam jde čas trochu jinak... Aspoň už začíná děj! V příštích kapitolách to bude nejakčnější, ale pak se budeme uchylovat ke konci. Této části knihy.
A teď ty otázky:
Kolik let Madam Hydře vlastně je?
No... Ráda bych na to odpověděla, ale sama to úplně nevím. Je určitě mnohem starší než Steve. Víme o ní, že je prakticky nesmrtelná, žila v New Yorku v roce 1926, umřela v Secret Empire #6, ale její narození... To nikdo neví. (Kdyžtak je to madam Hydra ze země TRN641. Je to celkem nová země.)Kdy přesně se tento příběh odehrává?
Jelikož v Marvel studios těch informací o věku nebo o tom, kdy se něco odehrává moc není (podle filmu se Spiderman odehrává osm let po Avengers, podle vydání to probíhá pět let po Avengers a logicky se to odehrává hned po Civil War, takže čtyři roky po Avengers), musela jsem si to vymyslet. Takže asi podzim 2014.Objeví se tu ještě nějaké postavy?
Jakože nově vymyšlené nebo nové v tom smyslu, že se tu objeví poprvé? U nově vymyšlených nevím, zatím nikoho nepotřebuju, ale nějaké další Marvel postavy se tu určitě ukážou.Co tě přimělo psát tuto fanfikci?
Dobrá otázka. Řekla bych že zlomená noha, nuda, láska k psaní a hlavně Avengers!Vydáš to někdy jako opravdovou knihu?
Ráda bych to vydala, ale není to natolik dobré a promyšlené. K tomu nemám práva na Marvel postavy. Možná někdy napíšu nějaký úžasný, nezávislý příběh, který vydám, ale nic neslibuju.Jak moc tě štve, že má Black Widow bílé vlasy?
Proč to všechny štve? Všichni říkají, že jí to vůbec nesluší, vypadá to divně, ale podle mě je to super! Líbí se mi to skoro stejně, jako černý kostým Steva Rogerse! (Možná to bude tím, že jsem viděla spoustu, kde je Scarlett Johansson blondýna a zvykla jsem si, ale i tak to není špatný!) I když teď nebudu moct propagovat Schaumu max volume a ThOréal (L'Oréal), protože Nat nemá hustý vlasy a Thor dlouhý!!!
ČTEŠ
Jsem stále naživu? (Avengers FF)
FanfictionSedmnáctiletá Clare Laufeysonová už léta žije u svého handicapovaného strýčka. Její matku zabili a otce znala jen málo. Byla neuvěřitelně chytrá, ale neměla peníze na vysokou. Musí si vydělávat hackerstvím a bojem. Jednoho dne se však vše může změn...