Poznámka autorky: písmo co je na křivo je to, co si aktuální postava říká v mysli.
Ze strany Marinette
Je ráno- uplynulo jen půl dne od toho co jsem řekla kocourovi že jsem těhotná ale stejně jsem pořád nervní. Proč? Protože je mi šestnáct jsem v druháku na střední a rodiče neví že s někým chodím natož že jsem těhotná!!!!!! Jo Marinette... toto se ti fakt vymklo z rukou. Každopádně mám plán: dneska představím rodičům Adriena jako svého kluka a někdy za měsíc jim řeknu že jsem těhotná... sakra to už do tý doby budu mít břicho... no tak řeknu že jsem se přežrala nuttelou... SAKRA!!!! Kdo by tomu uvěřil?! Můj život je fraškaaaaaaaaa!
No každopádně Adrien by tu měl být každou chvíly... Rodiče o tom neví takže to bude přepadovka. Prostě tadá!
Přemítám takhle v hlavě když v tom mi volá Alya.
,,Čau beruno tak jak je?"
Pořád si nezvykám že ví že jsem beruška... a oslovení beruno se mi "kupodivu" moc nelíbí.
,,Ahoj Alyo... hrozně... jsem strašně nervózní"
,,Adrien tam ještě není?"
,,Ne"
,,Buď v klidu nemáš se čeho bát. Tvý rodiče jsou hodní, budou mít radost"
,,Někdy až moc hodní..."
,,Tak hele... Adrien má otce na 10 let ve vězení a jeho matka je pryč. Bude akorát rád, že do něj tvý rodiče budou rejpat a budou ho obsluhovat jako boha"
,,Asi máš pravdu..."
,,Jasně že mám pravdu na to vem Chloé-jed. Jsi superhrdinka něco takového by tě nemělo žrát. Ahoj a drž se kočko"
,,Ahoj"
To byl teda povzbuzující rozhovor...
V tom někdo zazvonil. Přiběhla jsem dolů abych tam byla dřív než rodiče. Ale to bych nebyla já kdybych to nezvorala. Adrien už si povídal s mími rodiči. ,,Marinette vám neřekla že přijdu?" ptal se Adrien. ,,Ne je to úplná přepadovka" zasmál se táta. ,,Ahoj Adriene!" řekla jsem mezitím co jsem sestupovala ze schodů. ,,Ahoj Marinette" usmál se na mě Adrien. ,,Pojďte si sednout zrovna jsem dopekla sušenky" řekla mamka a my se usadili ke stolu. Čím dál tím víc se mi svíral žaludek a Adrien si toho všiml. Mamka nám donesla sušenky. ,,Děkuji" poděkoval Adrien. ,,Ty jsi ten Agrestův kluk že?" zeptal se táta a já znervózněla ještě víc. Horší otázku položit nemohl... ,,Ano. Ale... nerad se tím chlubím" usmál se Adrien. Bylo vidět že ho to trochu vzalo. ,,Omlouvám se. Musí to být pro tebe těžké" řekl táta. Už snad celá Paříž ví o tom že Lišaj vždy byl vlastně Gabriel Agreste. ,,To je v pořádku děkuji za starost" řekl Adrien a já si oddechla. Zatím šlo vše hladce... ale to nejhorší mělo začít teď.
,,Co tě sem vlastně přivádí? Co máte v plánu?" zeptala se mě matka a já zrudla. ,,No víš... m-mami... chtěli jsme vám říct že.. ž-že..." koktala jsem a rodiče na mě nedočkavě zírali. Potom Adrien chytl mou ruku kterou jsem měla položenou na stole, protože si všiml že jsem jako fakt hodně nervózní. ,,Chceme vám říct že já a Marinette spolu chodíme" řekl Adrien s úsměvem a já si oddechla. Můj záchrance!!! Já ho tak miluju!!! ,,Doopravdy?! To je úžasné! No není to úžasné Tome?" jásala mamka a já si kontrolovala jestli mi vůbec po tomto teče krev v žilách. ,,No to tedy je! A jak dlouho?" ptal se s úsměvem táta. ,,No už to budou minimálně dva měsíce" odpověděl Adrien.
Sakra! On řekl odkdy jsem byla s ním jako s kocourem ne s Adrienem! Kdybychom jim řekli že včera tak by se tak nevyptávali! Ale teď se mi koneckonců bude líp říkat že jsem těhotná.
,,Tak dlouho? Marinette jaktože jsi nám nic neřekla?!" podivili se rodiče. Sakra, sakra, sakra, sakra, sakra, sakra, sakra, sakra, sakra!
,,Nooo..." začala jsem a pot mi stíkal po čele. ,,Překvapení!" řekl Adrien a vyskočil ze židle. Ufff.... Opět mě zachránil. Máma s tátou vyskočili ze židle, vrhli se na Adriena a objali ho. ,,Už teď jsi jako člen naší rodiny. Vítej!" řekli potom co ho objali. Vynadala bych jim, ale Adrien z toho byl dojatý a šťastný tak jsem je v tom nechala. ,,Mami, Tati my už půjdeme nahoru do pokoje" řekla jsem a zvedla jsem se. ,,Jasně broučku jen běžte" usmál se táta. Šli jsme nahoru po schodech a mamka ještě na poslední chvíly zavolala: ,,A chovejte se na svůj věk!". Ew... na to už je stejně pozdě.Na to už je vážně tak trochu pozdě 😅😅. Snad se vám kapča líbila. 700+ slov 😎. Názory?
ČTEŠ
The fight story about us
Fanfiction,,Pravý hrdina musí mít rozum a hlavně srdce". Dva měsíce potom, co se Marinette s Adrienem dali dohromady, Marinette oznámila velkou novinu a žijí poměrně poklidné životy. Jednoho dne se však Marinette zraní a bude převezena do nemocnice, ve které...