The fight story about us

Oheň (2. část)

Ze strany Kocoura (Adriena)
Popadl jsem Marinette do náruče a utíkal oknem pryč. Dal jsem ji na starost pár doktorům kteří byli před hořící nemocnicí. Nemůžu tam ty lidi nechat... Řekl jsem si a vydal se zpět do nemocnice. Už tam byli hasiči tak jsem jim pomáhal dostat všechny ven. I když jsme pracovali ze všech sil, úplně všechny se zachránit nezvládlo. Zrovna jsem běžel po chodbě s dítětem v náruči a celá budova se začala úplně hroutit. Vyhýbal jsem se padajícím podlahám, trámům a omítkám a běžel jsem ven. Zrovna když jsem společně s asi ročním dítětem vyskočil ven, budova vybuchla a zřítila se. Zděšeně jsem se otočil a z nemocnice šel slyšet jekot... a pak ticho. Kéž bych měl více času a mohl toho udělat víc.. Lidé by zbytečně neumírali. Se slzami v očích ke mně přiběhla matka dítěte, začala mi neskutečně děkovat a div že dítě radostí neumačkala. Alespoň něco jsem zvládl... Podíval jsem se na Marinette. Doktoři kolem ní běhali kvůli popálené noze. Hasiči zatím hasili zbytky nemocnice a vytahovali těla z trosek. Zemřeli tři. Dva muži a jedna žena. Ostatní byli těžce zranění, jen pár šťastlivců vyvázlo. Vystoupl jsem si na kousek trosky a otočil se k davu. ,,Poslouchejte mě!! Tito lidi potřebují pomoc! Odvezte je prosím do co nejbližší nemocnice ať zachráníme co nejvíc lidských životů. Děkuji všem" řekl jsem a lidi začali zraněné odvážet ve svých autech. Všiml jsem si postaršího pána který si zřejmě šprajcl nohu v trosce když šel okolo. Přišel jsem k němu, vysvobodil mu nohu a pomohl mu zvednout. ,,Děkuji Adriene" řekl usmál se a já se zarazil. Odkud ví kdo jsem..? Jeho obličej mi však někoho připomínal. Už jsem ho viděl! Je to ten chlap kterému jsem podal hůl když jsem šel poprvé do školy.. Kdo to je? ,,Pojď se mnou" řekl stařík a vykročil. Starostlivě jsem se podíval na Marinette a on to zaznamenal. ,,Bude v pořádku. Je v dobrých rukou" usmál se na mě a šel jsem za ním. Dorazili jsme do nějaké místnůstky s gramofonem a kobercem. ,,Jsme tu v bezpečí, můžeš se detransformovat" usmál se stařík a já mu věřil. ,,Plaggu zatáhni drápky" řekl jsem a proměnil se v Adriena s vyhladovělým Plaggem vedle sebe. ,,Doufám že je pravda že mistr Plagg má rád sýr jak se říkávalo" řekl stařík a podal Plaggovy camembert. ,,Že váháte!" řekl Plagg náhle plný radosti. ,,Kdo jste?" zeptal jsem se. Nerad chodím hned k věci, ale musel jsem se zeptat. ,,Říkávají mi Mistr Fu. A toto je Wayzz" řekl stařec a ukázal na zelenou věcičku co právě vyletěla z gramofonu. Ukázalo se, že to je kwami (nejspíš želví). ,,Moment... Vy jste TEN Mistr Fu? Strážce mirákul a všech jejich tajemství?" zeptal jsem se překvapeně. ,,Vidím že o mně Marinette mluvila. Je to hodná slečna. Bohužel je teď ve smrtelném nebezpečí" vzdychl Mistr. ,,Jak to myslíte?" řekl jsem i když jsem moc věděl odpověď. ,,Ty jsi ji viděl Adriene. Nemyslím si že tam byla náhodou. I v Marinettiném pokoji rozhodně kvůli náhodě nebyla" řekl Mistr Fu. Zamyslel jsem se. ,,Jak víte že byla s Marinette v pokoji? Byl jsem tam jen já!" překvapeně jsem na něj vykulil oči. ,,No.. Řekněme že jsem bystrý. Na tom teď ovšem nesejde. Cítím že je Marinette v nebezpečí a pokud ta žena zaútočí znova tak si budeme jisti. Musíš ji chránit zraněnou nebo nezraněnou, těhotnou nebo netěhotnou, rozumíš mi?" řekl Mistr a v jeho hlasu byl slyšet strach. Kývl jsem. ,,Skvěle.. Přijď za mnou kdyby se něco semlelo nebo jsi na něco přišel.. Pokud to ještě nebudu vědět.. Hehe, no každopádně děkuji za všechno" usmál se stařík a já mu úsměv oplatil. ,,Tento sýr je výborný odkud ho máte?" usmál se Plagg s plnou pusou camembertu. Musel jsem se plesknout o čela. Rozloučil jsem se s Mistrem a zamířil k nejbližší nemocnici. Tedy k té, která ještě stojí..

Je z Kauflandu Plaggu, z Kauflandu!! 😂 #FuJeStalker😎😂😂. Doufám že se nová kapitola líbila další bude zase v sobotu 😃. Pá ❤️ PS: kdyby se někdo divil, mám novou profilovku 😂