The fight story about us

Řev

Z pohledu Marinette
,,Tome? Pojď sem prosím.."
Tato slova mé mámy jsem bohužel neslyšela... Kdyby jo byla bych už beruška a pelášila za hranice Paříže to my věřte.
,,Já toho kluka...!!!!!" ozývalo se nadále z kuchyně. Ale já samozřejmě zrovna teď musela Adrienovy ukazovat novou písničku od Jaggeda Stona že? Adrien to bohužel neslyšel a kdyby ano, už by byl kocour a pelášil za hranice Paříže se mnou.
V tom mi cinkl mobil. Natáhla jsem se na stůl a mobil se rozsvítil. Byla tam zpráva od Alyi.
-------------------
Alya Césaire: Hej holka co jsi provedla?? Stojím před tvým domem a vztekání tvého táty slyším až sem :D
-------------------
Vypla jsem písničku a zaposlouchala se. ,,Co se dě.....?" začal Adrien ,,PSSST!" řekla jsem a zakryla mu pusu. Chvíli tam jen seděl a říkal si o co mi de, ale pak to uslyšel taky a přidal se k mému poslouchání.
,,Tome mysli na to pozitivní... Budeme mít vnouče!"
,,Je jí teprve šestnáct Sabine!!!"
Totálně jsem zrudla a začala se potit. Ne ne ne prosím oni mě zabijou já jsem úplně vymaštěná co budu dělat zdrhnu musím zdrhnout rychle rychle! ,,Tak já bych řekl že k-konec tajemství!" řekl Adrien a zrudla jsem ještě víc. ,,Musím pryč..." špitla jsem. ,,Cože?!" zeptal se nechápavě Adrien. ,,Marinette... To přežiješ neboj" řekla Tikki. ,,Hahaha to pochybuji! Budeš mi chybět Mari! Nám všem. Dovolte mi provést obřad. Ehm, ehm... Marinette Dupain-Chengová. Budeš nám velice chybět protože Tikki už nebude mít koho komandovat, Adrien nebude mít nikoho do postele a já nebudu mít koho očuchávat páč moc pěkně voníš" řekl Plagg právě požírající camembert a všichni jsme se plácli do čela.
Marinette: Panebože...
Tikki: Hej!
Adrien: haha..
Plagg: camembert!
Podívali jsme se nechápavě na Plagga, ten jen pokrčil ramena a ukousl si pořádný kus svého sýra. ,,Marinette? Adriene? Pojďte sem dolů prosím" ozval se z kuchyně hlas mé mámy. Zavalil mě pocit strachu a Adriena taky. Je příliš moc pozdě na útěk. Pomyslela jsem si, nadechla se a šla dolů. ,,Ano mami?" zeptala jsem se a máma jen pozvedla obočí. ,,Nedělej že nevíš o co jde mladá dámo. Tvůj otec by řvaním probudil i mrtvého" řekla máma a ukázala na tátu. Seděl na židli jak hromádka neštěstí. Hlava na stole, slzy štěstí v očích a vztekle rudý obličej. Máma ukázala těhotenský test. ,,Kdy si nám to hodlala říct?" zeptala se a já se pomalu ale jistě rozkládala na další hromádku neštěstí. ,,J-já se bála.." vykoktala jsem ze sebe a táta zvedl hlavu. ,,Tak jsi měla trochu přemýšlet!!! KDYŽ UŽ MÁŠ POTŘEBU MÍT SEX V ŠESTÁCTI TAK ASPOŇ S OCHRANOU!!!!!" ozval se pan hromádka neštěstí. ,,Tome uklidni se!!" okřikla ho máma. ,,Ne, uklidnit se nehodlám!!!! Za všechno může tvá hloupost a ten KLUK!!! JO TEN KLUK!!! UŽ HO NIKDY NECHCI VIDĚT!!!" řval táta dál. Musím říct že takhle naštvaného ještě nikdy neviděla. Byl to docela jiný člověk.. ,,Tome sakra!!" propadala matka panice a možná už jsem i viděla slzy v očích. Táta to zaregistroval a klidně si sednul. Povzdechl a zabořil hlavu do dlaní. Hluboce dýchal. Bylo vidět jak mu naskakují žilky. Máma se jen zděšeně koukala a já a Adrien jsme tam jen stáli a nevěděli co říct. V místnosti panovalo značné napětí. ,,Ať vypadne.." zašeptal táta. ,,Co prosím?" zeptala jsem se. ,,Řekl jsem, ať ten kluk VYPADNE!!! A ty máš zaracha, běž do pokoje!!!" zařval. Ok měla jsem pocit že v tuto chvíli vybouchnu vztekem smutkem a já nevím čím vším. Ok možná jsem to trochu přehnala, ale vyhánět Adriena z domu? Já šla do pokoje a Adrien zděšeně odešel. Když jsem došla do pokoje spustila se fanfára. ,,Tatatatátatáá! Dámy a pánové potlesk! Marinette Dupain-Chengová přežila! Ovšem Adriena Agresta nevidíím! Zřejmě zahynul. Páni toto bylo napínavější než hladové hry!" začal Plagg a mně po tváři stekla slza. ,,Plaggu přestaň..." řekla Tikki a přiletěla za mnou. ,,No jo no když to říkáš ty.." zabrblal Plagg. ,,Plaggu měl by jsi jít... Adrien už je na cestě domů. ,,No dobře, dobře. Mějte se tu krásně a čuuus!" rozloučil se Plagg a vyletěl oknem. Celý zbytek odpoledne jsem přemýšlela o všem co se v poslední době stalo. ,,Tikki?" řekla jsem když už byla pomalu tma. ,,Ano?" ptala se ustrašeně. ,,Tečky.." dořekla jsem a proměnila se. Dala jsem pod peřinu polštář (jakože schovaná trucuji) a vyšla na střechu. Svým jo-jem jsem se houpala směrem k efielovce. Když jsem stála na domu před ní zarazila jsem se. Na bytovce vedle seděl kocour. Došla jsem k němu a sedla jsem si za ním. ,,Dlouho jsme se v této podobě neviděli má dámo" pousmál se kocour. A já jen poklesla hlavou. ,,Ano.. v Paříži je po zatčení Lišaje docela klid" řekla jsem. ,,Za to v našich životech ne co?" zašklebil se ještě víc. ,,Řekla bych že bojování s akumy je oproti tomuto pohodička" řekla jsem a mírně se pousmála. Kocour vzdychl. ,,Kocoure... Za mého tátu se omlouvám dost ho to vzalo.." řekla jsem a kocour se opět zasmál. ,,Toto bylo ještě dobrý... Kdybych můj táta byl doma a já bych mu to řekl, vyhodil by mě z domu" smál se. ,,Ale kocoure.. Můj táta tě vyhodil z domu" smála jsem se. ,,Hahaha.. Můj by mě vyhodil z toho vlastního. Do něj ovšem naštěstí můžu já i ty takže odteď spíš u mě" řekl kocour. ,,Hahaha... Kocoure já mám zaracha asi do té doby dokud k nám nebudeš moci chodit takže máš smůlu" zazubila jsem se. ,,Momentíček... Takže ty by jsi teď měla být doma! Zlá beruška! Děláš našemu dítěti špatný příklad! Co na to říkáš ty? Nakopej tu mamku hned jak budeš moct! A řekni: maaaamiiii to se neděláá!" mluvil kocour k bříšku a já se musela smát. ,,Ty jsi blbej-" řekla jsem a kocour mi vlepil pusu. Obejmula jsem ho a stoupli jsme si. ,,Beruško.. Vím že budeš úžasný rodič. Chci ti říct.. Že nikdy na nic nebudeš sama. Jsem tu pro tebe ať jde o tvého tátu, vychování dítěte nebo cokoliv jiného. Miluju tě a to se nezmění" řekl kocour. ,,Děkuju.. Moc si toho vážím" usmála jsem se a opět ho obejmula. ,,Páni.. Přišla jsem sem jako smutná troska a budu odcházet šťastná. Díky tobě" smála jsem se. ,,Přesně jako tehdy na Valentýna pamatuješ?" zazubil se kocour. No jo.. Kdo by mohl zapomenout.

Ok guys, máme tu další přehnaně přesládlou kapitolu s přehnaně naštvaným otcem :D. Kapitoly k této knize vycházejí dost málo takže jsem se vás rozhodla zeptat: co kdybych stáhla knihu Deník chloé bourgeois a zaměřila se jen na tuto? Kapitoly by vycházely častěji. Jakmile bych dopsala tuto knihu vrátila bych se k deníku. Nevím jak vám ale mně by to vyhovovalo. Ale je to na vás xD.
A ještě jsem se chtěla zeptat: kdo zapomněl? :P :D