The fight story about us

Zamotaní

Ze strany Marinette
,,Pitomci.. Pitomci!!" seděla jsem ve svém pokoji, Adrien nadával a přecházel sem a tam. ,,Nemůžou tě vyhodit v tomhle stavu jen protože se bojí že jim začne hořet nemocnice nebo co! Fakt je nechápu!!" nadával Adrien dál. ,,Víš já jsem docela ráda že mě vyhodili.. Nesnesla bych kdyby kvůli mně museli umřít další lidi.." vzdechla jsem, Adrien se na mě podíval a sednul si na růžový gauč za mnou. ,,Lásko, takhle to vůbec není... Nikdo nezemřel kvůli tobě" řekl a dal mi polibek do vlasů. Při tom si s nimi hrál jako by se jich nemohl nabažit.. ,,Za všechno totiž může ta blondýna.. Ta blondýna, já bych jí nejraději zabil!!!" pokračoval Adrien a já se jen pousmála. ,,Jsem Beruška.. Nenechám se zastrašit pár popáleninama a nějakou blondýnou.." zasmála jsem se a Adrien taky. ,,Jen nechci aby se ti něco stalo.." zvážněl a dal mi pusu. ,,Marinette? Och pardon" řekl táta když přišel do pokoje a já s Adrienem jsme se od sebe odtrhli. ,,V pořádku.. Co potřebuješ?" řekla jsem a slyšela škodlibé smání Plagga za květináčem. ,,Chtěl jsem vám nabídnout čerstvé croissanty.. Dáte si?" usmál se táta a já myslela že punku vzteky. Zase nás chce otravovat kvůli takový prkotině?! Pomyslela jsem si a už jsem na něj chtěla prskat ale Adrien mě chytl za ruku a nadechl se. ,,Jo dáme si děkujeme" usmál se a táta taky. Já jsem tam jen bezmocně seděla mezitím co táta odešel a Adrien si dával první croissant. ,,Panebože.. To je výborný! Konečně jsem ochutnal vaše croissanty.. Myslel jsem že mi to nikdy nedovolíš" usmál se Adrien zase tím svým úchylným způsobem a já ho pleskla. ,,Ale kuš..." zasmála jsem se. Jedli jsme a Adrien se pořád zamyšleně koukal do jednoho bodu.. Když jsme jedli poslední croissant Adrien zdvihl prst jakože chtěl něco říct a polknul. ,,Myslíš si že se můžou kwami rozmnožovat?" zeptal se Adrien zamyšleně. Pozdvihla jsem obočí. ,,Nemám zdání, proč se ptáš?" zeptala jsem se. ,,Já jen že Plagg s Tikki jsou za tím květináčem na tvým stole už podezřele moc dlouho" usmál se perverzně Adrien. ,,Hej!!" vztekala se Tikki. ,,My si tu povídáme, protože narozdíl od vás nejsme žádní úchylové!!" rudnul Plagg. Já s Adrienem jsme dostávali záchvaty smíchu a váleli se po gauči. Nakonec jsem spadla na zem a Adrien na mě. Smáli jsme se a podívali na sebe. Úsměv nám klesl. Dívala jsem se do jeho očí. Do tak sakra nádherně smaragdových očích. ,,Hej Tikki myslíš si, že se lidi můžou rozmnožovat na podlaze?" řekl Plagg až podezřele nahlas se smíchem v hlase. ,,No já si myslím že lidé jsou schopní všechno.. Proč se ptáš?" zeptala se Tikki ironicky. ,,Protože Marinette s Adrienem jsou na tý podlaze až příliš moc dlouho!" vyprskl Plagg a Tikki se začala smát taky. ,,Přenechejme jim tu radost" řekl Adrien a když se zvedl podal mi ruku na pomoc. ,,Radši jo.." usmála jsem se. ,,Marinette? Uklidila sis už v pokoji?" křičela máma ze zdola. ,,A sakra, a sakra!" panikařila jsem. ,,Zrovna na tom pracujiii!!!" zakřičela jsem a začala skládat oblečení do skříně. ,,Počkej pomůžu ti.." usmál se Adrien a začal mi ukládat knihy do poličky. Po chvíli jsem měla hotovo. ,,Adriene už je to.." začala jsem ale zadívala jsem se na něj. Zarazil se u uklízení mích sešitů do skříně ve stole. Stále se tam díval, pousmál se a po tváři mu stekla slza. ,,Adriene?" řekla jsem s obavami v hlase a pomalu šla k němu. ,,Nechala sis je... a jsou pořád smotaní" usmál se, rozbrečel se a vytáhl že skříně dva papírové draky. Žlutého s růžovými kytkami a černého se zelenými ťapkami. A opravdu byli pořád smotané do sebe. Jako kdyby se už neměli nikdy odmotat zpět. Adrien položil draky na můj stůl a já se k němu rozběhla. Kašlala jsem na bolest kterou mi způsobovaly popáleniny. Skočila jsem na Adriena a objala ho. Potom jsem ho políbila. Jednou se ti draci smotali.. A už je nic nerozmotá.
Pokud nechápete konec této kapitoly tak jste asi nečetli první díl a to děláte chybu (ne protože je ta kniha dobrá ale protože to navazuje na tuto knihu, ta kniha je šunka 😂). Je to taková kapitola o ničem ale řekla jsem si že vám dám sem nějaké to dojemné romantiiko abych vás uspokojila.. 😂😂 Snad se kapitolka aspoň trošku líbí a u další ahoj ❤️.