Ze strany Marinette
Rozhodli jsme se s Adrienem a Manon jít do parku (tam totiž nebyli žádní rodiče co by natáčeli každičký pohyb...). ,,Můžu jít na kolotoč můžu? Můžu?! MŮŽU?!" škemrala Manon jen co jsme tam došli. ,,Ano Manon hned jdeme " zasténala jsem. ,,Ne já už jsem velká chci jít sama!" vztekala se. To mě docela zaskočilo. Odkdy ona chce jít někam beze mě? ,,Tak běž na kolotoč a my se budeme zatím s Marinette procházet po parku ano?" usmál se Adrien. Manon kývla a šla. ,,Ale já ji mám na starost! Neměli bychom ji nechat jít samotnou! Co když spadne z kolotoče na hlavu? Co když nás potom nebude moci najít?!" strachovala jsem se. ,,Z tebe bude nejstarostlivější máma co znám to ti povím" zašklebil se Adrien, chytl mě za ruku a začali jsme se procházet. ,,Víš čeho jsem si všimla? Že od té doby co znám tvou identitu se ke mně chováš jako kocour" zamyslela jsem se. Adrien se zasmál. ,,Jako kocour jsem sám sebou. Když znáš mou identitu... Víš jaký jsem doopravdy" řekl Adrien a já se zamyslela. ,,Jednoduše řečeno se musím smířit s tím, že kluk kterého miluji a čekám s ním dítě je egoistický a sexy" ušklíbla jsem se. Adrien se ušklíbl taky. ,,Řekl bych spíš sebevědomný, úžasný, překrásný a sexy, ale tak nějak jsi to vystihla" řekl. ,,Ty jsi blbej" zasmála jsem se, zastavila se a dala ruce okolo jeho krku. Zasmál se taky, zavřel oči a priblížil se rty. Stopla jsem si na špičky a políbili jsme se. Byla to vcelku dlouhá pusa a až jsme přestali zadívali jsme se do očí. V tom se ozvaly ty známé hlasy. ,,Ale co se to v tom parku nenajde?" ozval se holčičí hlas. Rychle jsme od sebe s Adrienem odtrhli oči a podívali se vedle. Byla to Alya a Nino. ,,Doufám že jsi to celé nafotila Alyo, byla by škoda si to nepřipomenout" ušklíbl se Nino. To si nikdo nemůže někam zajít aniž by ho někdo nenatáčel nebo nefotil?! ,,N-nino! Alyo? Co tu děláte? Začervenal se Adrien. Já tam samozřejmě zase jen stála jako socha nemožná mluvit. ,,Není důležité co tu děláme my spíš co tu děláte vy!" zasmála se Alya. ,,J-jak dlouho t-tu už jste?" vykoktla jsem nakonec ze sebe. ,,Dost dlouho abychom viděli všechno!" řekla Alya. Výhružně jsem se na ni podívala a jí sklesl úsměv. Už asi pochopila že jsme se tu bavili o druhé identitě a Nino nic netuší. ,,Vlastně jen tu pusu" zabručela Alya. ,,Ale i ta pusa stála za to!" zaradoval se Nino.
Povídali jsme si tam o škole a tak, já s Adrienem rudí a Alya s Ninem s úšklebkem.
,,My vás už radši necháme. Ahoj!" smáli se Alya s Ninem a odešli. ,,Tak to... Bylo divný" řekla jsem a Adrien se zasmál. Dal mi pusu na tvář a přiběhla Manon. ,,Je tu moje máma, je tu moje máma!" smála se a ukazovala na místo, kde přicházela paní Shamaková. ,,Zdravím!" usmála jsem se když došla k nám. Adrien pozdravil taky. ,,Ahoj Marinette! Tak co jste dneska dělali?" zeptala se.
No bavili jsme se s Adrienem o tom jak si můžeme hlídání dětí nacvičit jelikož jsem s ním těhotná, potom jsme si hráli s loutkami kouzelné berušky a černého kocoura. Jelikož jsme to vlastně my hra byla plná nenápadných flirtů kterých si Manon dost možná všimla. Rodiče to mají natočený můžete se podívat! Potom jsme šli do parku, kde Manon šla na kolotoč a my jsme se procházeli po parku, drželi se za ruce a líbali se. Zmínila jsem že jsem těhotná a že já a Adrien jsme beruška a kocour?
,,Hráli jsme si a potom šli do parku" řekla jsem raději zkrácenou verzi mích myšlenek. ,,Tak to si určitě Manon užila" řekla. ,,A ty určitě taky" pousmála se a podívala se na mou ruku. Držela se s tou Adrienovou. ,,Jo, jo jasně!" nervózně jsem se usmála, ruku odtrhla a poškrábala jsem se na zátylku. Adrien ruku taky odtrhl a dal si ji za záda. Paní Shamaková se zasmála, rozloučila se a odešla i s Manon. S Adrienem jsme zůstali v parku sami.
Chvilku bylo ticho a my s Adrienem tam jen stáli a dívali se jak odchází. Po chvíli Adrien promluvil. ,,K tobě nebo ke mě?" ušklíbl se. ,,Idiote!!!!!!" zrudla jsem a vlepila mu facku.
Po chvíli tam Adrien se smíchem utíkal po parku a já za ním s napřáhnutou rukou.Takže tu máte nějakou tu kapitolu o ničem 😂❤. Omlouvám se že nevyšla dřív ale něco mi do toho vlezlo. Názory?
ČTEŠ
The fight story about us
Fanfiction,,Pravý hrdina musí mít rozum a hlavně srdce". Dva měsíce potom, co se Marinette s Adrienem dali dohromady, Marinette oznámila velkou novinu a žijí poměrně poklidné životy. Jednoho dne se však Marinette zraní a bude převezena do nemocnice, ve které...