The fight story about us

V kleci

Ze strany Marinette
V mém pokoji panuje opravdu ponurá atmosféra. Adrien došel ke mně už brzo ráno a řekl, že si nic nepamatuje, spal a ráno bylo mirákulum fuč. Když jsem mu řekla kdo se včera mihl v mém okně měli jsme jasno kdo za to může. Teď tu sedíme a Adrien pro jistotu volá do vězení jestli je jeho táta stále tam. ,,Tak to je dobře.. Chtěl jsem si být jistý asi se mi něco zdálo.. Dobře děkuji nashle" řekl Adrien, zavěsil mobil a vzdychl. ,,Otec stále sedí v cele takže víme kdo jediný to mohl být" řekl a poklesli jsme hlavou. I Tikki byla extrémně na dně, až moc řekla bych. ,,Snad.. Je Plagg v pořádku" povzdechla. Nojo.. Plagg.. To je to co jí trápí. My se tu bavíme jen o mirákulu a úplně jsme zapomněli na Plagga. ,,Kdo mi teď jen bude vyžírat ledničku" řekl Adrien a pokusil se o úsměv. Nikdo jiný ani koutky nehnul a Adrienovi jeho "úsměv" taky moc dlouho nevydržel. ,,Jedno ale nechápu.. Proč by to dělala? Já jen.. Nejde náhodou po mně?" řekla jsem po chvíli ticha. Tato otázka mě vlastně docela zajímala. ,,Kdo tě před ní zachraňoval? Černý kocour.. Myslela si že když vyřadí ze hry kocoura tak budeš zranitelná" řekl Adrien. ,,Myslela?" řekla jsem nechápavě a po chvíli jsem si uvědomila že jsem ho vlastně docela urazila.. Adriena to ovšem nezajímalo. ,,Jen myslela.. To že nemám mirákulum neznamená že tě nedokážu ochránit. Uvnitř jsem pořád Černý kocour a ty jsi pořád Kouzelná beruška" řekl a dal mi pusu do vlasů. ,,Pojď musíme za tím... Mistrem Faem" řekl Adrien, zvedl se z gauče a podal mi ruku. ,,Fuem" opravila jsem ho a pomocí jeho ruky se zvedla. Když jsme dorazili k Mistrovi zrovna meditoval (jako by někdy dělal něco jiného). ,,Dobrý den" řekl Adrien a Mistr stále meditoval. ,,Kde je tvoje mirákulum" řekl Mistr a zničehonic rychle otevřel oči. ,,To nevíme.. Ale asi víme kdo ho vzal" řekli jsme a Mistr si dal zase načas než odpověděl. Chvíli jen tak seděl a díval se do země. ,,Wayzzi.. otoč ceduli máme zavřeno"
Každý jsme vyprávěli svou část příběhu a Mistr Fu nás bedlivě poslouchal. Vyprávěli jsme úplně do detailů (to bylo jasné protože jsme toho příliš nevěděli). Když jsme dopověděli Mistr udělal svou legendární dramatickou chvilku a potom promluvil. ,,Jde jí o ultimátní sílu" řekl a nic nedodával. Jen jsme na něj s Adrienem vyvalili oči a čekali jestli něco řekne. Ale nic. ,,Co to má být?" zeptal se po chvíli Adrien. ,,Ultimátní síla je moc všeho. Dokážeš s ní nemožné. Člověk ji získá když spojí mirákula berušky a kocoura. Když do ní ovšem jednou vstoupíš.. Už nemůžeš nikdy zpět. Člověk se stane nadlidským.. Monstrem. Věčným monstrem. O tuto sílu šlo i tvému otci Adriene. A teď tu máme holku která pro ty mirákula krade a zabíjí a navíc zná vaší identitu. Není jako Lišaj. On byl oproti ní slaboch.. A nebo spíš mírumilovný. Ona porazí všechno a všechny aby získala i druhé mirákulum. Nevím jestli to zvládneme" řekl Mistr Fu- až po jeho dramatické pauze samozřejmě. ,,Chudák Plagg.. Musí být tak vystrašený" vzdychl Adrien.
Ze strany Plagga
,,Co takhle mě pustit a bojovat se mnou tváří v tvář ty napudrovaná krasotinko... Rozbiju ti HUBU!!! Aaaaa!" zakřičel jsem a vyjekl když mě ta nána zase postříkala sprejem proti kočkám... ,,Sprej na kočky... Kdo by řekl že to na tebe bude fungovat. Myslela jsem že budu muset koupit sprej na parazity" řekla ta drzá blondýna. ,,Za tou klecí máš vymáchanou hubu dost co?! Jen otevři a okus chuť mích tlapek!!!!" zakřičel jsem a ta holka si jen odfrkla. ,,Už se bojím.. Jediné co je důvodem se bát tvých tlapek je ten smrad sýra" řekla a pohodila hlavou. Jen jsem zavrčel. Chtěl jsem na ni vypálit další nadávky ale už mě bolelo v krku. Dívala se na mě jak trpím a jen se zlomyslně smála. ,,Jen se neboj! Budeš mít společnost. Ta mrňavá berušácká kwami se k tobě brzy připojí. Potom spolu budete až do konce. V mirákulech s ultimátní sílou!" zašklebila se. ,,Na Tikki ani nesáhneš!!!" zakřičel jsem a ještě jednou jsem se snažil projít mřížemi. Snažil jsem se o to už dost dlouho. Nevím jak udělala že to nejde, je to přeci jen jedno z kouzel kwamiho... ,,Ha! Ještě se snažíš? Ty mříže jsem sestrojovala hodně dlouho aby splnily svůj účel. A jak vidím fungují" usmála se, opět zlomyslně. Ten její úšklebek mě vždycky tak vytáčí.. Nejraději bych jí ho z tý tváře vyškrábal.. Se smíchem odešla z té ponuré místnosti ve které mám klec. Adriene.. Marinette.. Tikki... Kde jste když vás potřebuji..