Postrach nemocnic

499 45 10
                                    

Z pohledu Marinette
Ležela jsem v nemocnici a dívala se na zdravotní sestru jak mi vyměňuje obvaz na noze. ,,Tak a je to.. Odpočívejte dnes bychom vás měli pustit" řekla sestra a odešla. Zakoukala jsem se do stropu. V poslední době jsem si toho prožila až moc... Brzy z toho snad začnu mít vrásky! Nejdřív jsem byla znásilněna spolužákem, potom jsem si poležela v nemocnici, pak ta nemocnice začala hořet, při tom se mě snažila zabít nějaká pošahaná holka no a teď zase ležím v nemocnici... Jo a zmínila jsem že jsem těhotná?! Z mého přemýšlení mě vyrušil ťukot na dveře. ,,Jestli jste zase nějakej doktor tak vypadněte už vás mám plný zuby!!" zakřičela jsem a pootevřeli se dveře do pokoje. ,,Nebojte se paní já jsem teprve student" řekla blonďatá hlava vkráčející do pokoje. Byl to Adrien. ,,Díky bohu" usmála jsem se a políbila Adriena na pozdrav. ,,Jsou tu kamery?" zašeptal Adrien a rozhlížel se po pokoji. ,,Ne, proč?" řekla jsem. ,,Super. Plaggu a Tikki můžete vylézt" řekl a zpod košile vyletěli dva Kwami.
Poznámka autorky: Ha! Vy už jste zase mysleli na nějaký úchylárny co?! :D
,,Tikki!! Tak ráda tě vidím" usmála jsem se a Tikki se mi rozplácla na obličeji (jakože obětí). ,,Ráda tě vidím Plaggu" řekla jsem a Plagg kývnul. ,,Taky tě rád vidím "jen kámoško" " zašklebil se Plagg a podíval se na Adriena. ,,No tak Plaggu! Už to není vtipný!" zamračil se Adrien a já s Plaggem si dávali placák se záchvaty smíchu. Tikki tam seděla jakože "panebože kde jsem se to ocitla" a dívala se do blba. ,,A kdy tě mají pustit?" zeptal se Adrien. ,,Dneska odpoledne" řekla jsem zadržujíc můj záchvat smíchu. Já a Plagg jsme se uklidinili a naskytla ta otázka. ,,Kdo byla ta blonďatá holka co se mě pokusila zabít?" zeptala jsem se a Adrien ztuhnul. ,,To je právě ta otázka.. Ale Natalie to ví" řekl Adrien. ,,Jak to myslíš?" zeptala jsem se nechápavě, Adrien se ještě jednou rozhlédl jestli tu nikdo není a všechno mi řekl. ,,...Vždycky mi tvá asistentka naháněla strach" řekla jsem po tom co mi to dopověděl. ,,Ale kuš" zasmál se Adrien a dal mi pusu na čelo. Zasmála jsem se taky. ,,Ale teď vážně.. Mám ji rád ale toto je fakt divný. Chápu, možná věděla že táta je největší superpadouch Paříže, možná ví kdo je holka co se tě snaží zabít.. Ale je fakt v pohodě" řekl Adrien a zarazil se. Tázavě jsem se na něj podívala. ,,No dobře, dobře... Možná že to až tak přesvědčivě nezní" zbledl. ,,Něco mi stále vrtá hlavou.. Jak víme, že ta holka jde vážně po mně?" řekla jsem. ,,Říkal mi to ten milý trhlý stařík" odpověděl Adrien. Tak nějak jsem pochopila že myslí Mistra Fua. V tom někdo vstoupil do místnosti a Plagg s Tikki se schovali k Adrienovy do košile. Neeeee... Další doktor... Zasténala jsem v duchu. ,,Rovnou si ji můžete odvézt mladíku, je v pořádku jen musí tu nohu trochu šetřit.." řekl doktor na Adriena. Sedla jsem si a vstala. Když jsem však vykročila spálenou nohou málem jsem upadla. Adrien mě ze strachu chytl. ,,Pane, nemyslím si že může normálně chodit.. Měla by tady tu nohu ještě léčit.." řekl Adrien a pozvedl na doktora obočí. ,,Nene, to není třeba.. Tamhle jsou berle máte je zadarmo. Hlavně už běžte" řekl chladně doktor a odešel. ,,Super... Už mě v Paříži znají jako Marinette- postrach nemocnic"
Trochu kratší kapitolka kvůli důvodu který teď nebudu rozebírat (tak trochu mě rodiče načapali jak jsem na mobilu po večeru.. Hehe) ale snad se vám kapitola líbí 😂😂❤️
Credit to: chloeinka (picture)

The fight story about usKde žijí příběhy. Začni objevovat