Věnováno Janě a Burči
Z hloubky mého srdce,
jen zazpívej si se mnou a zahraj...
Když zpíváme duo - ty a já,
tvé prsty s kytarou a hudba krásná,
hlasy splývajíce vznáší se,
ty ke mně a já k tobě!
O trochu výš a pak dolů,
v uších mi tvůj hlas zaznívá,
když zpíváme duo ty a já!
A na nebi hvězda zářivá.
Jak proudí kolem nás ten souzvuk,
ještě jeden hlas po špičkách přijde,
a v ohni zapraská pár jisker,
půl noci kolem, stříbřitá mince.
Když zpíváme duo - ty a já!
Pod nohama mokrá hlína,
a obrazy světel ohně na hroudách,
rozsévájí nočním vzduchem náš hlas.
Ty hraješ pro mě tu půvabnou píseň,
o které nevědomky hlava mi smýšlela,
ale netušila jsem,
že by si ji se mnou někdo zazpíval.
Já chodila dlouho a marně vzdychala,
pro to ticho z nezvyku!
Asi stopy jsem ti nechala,
a tvé kytaře, k cestě z akordů.
Když zpíváme duo - ty a já!
Kry mrazivé léto nám povolí,
a rozjasní se veliké slunce,
zavánějící melodií.
Jako oprášená hromádka knih,
psaný deníček, co si po létech přečteš,
a spojíš si ho s časem současným,
tak vnímáme hudbu my.
A v hrudi zavibruje ten tón stesku,
příliš krásný barvou i výškou,
a naše hlasy promění se v rytmu,
s kolemjdoucí dobou.
Když zpíváme duo - ty a já!
Nic nerovná se síle našeho zpěvu!
A stín aury hvězdných obrazců,
navždy ponechá ten okamžik světu...
Děkuju všem, kteří si se mnou kdy zazpívali.
ČTEŠ
Prodleva
PoetryJá - maličká báseň. Ten rozevlátý volný veršíček vzedmutý zvučným rytmem. Ty, milá čtenářko, dobře čti mě, budu jako tvá první vzpomínka. Ten první krůček, první upadnutí. Ne, na to se nezapomíná... Taky vrzající dřevěná houpačka, jež zask...
