We're friends, right ? - [GaaNaru]

Žárlivost

Vím, že jsem říkal, že tam nebudu zírat. Ale... to nešlo. Koukal jsem na ně, jak spolu mluví, chichotají se a hlavně pijí. Nevěděl jsem jestli moje tělo, chtělo křičet či brečet a nebo prostě vzít Sasukeho a fláknout s ním o zem. Ano, to by byl asi ten nejlepší nápad. Panebože... Nasucho polknu. Nežárlím já tak trochu ? Ježiši, ne! Snad... já nevím. Nikdy jsem se nechoval k nikomu tak majetnicky, jako k Narutovi.

Ale je to přeci logické, ne ? Já ho prostě miluju a je naprosto normální, že nechci aby se s nikým bavil! Dobře, možná je to spíše sobectví. Abych byl upřímný, tyhle vlastnosti jsem u sebe nikdy nezpozoroval a malinko mě to děsí. Z mého přemýšlení, mě vytrhne Narutův hlasitý smích. Ihned se na něj podívám za účelem zjistit, co ho tak rozesmálo. Samozřejmě, že to byl Sasuke.

Vidím  ho, jak se k Narutovi naklání a něco mu šeptá do ucha. Proč, je u něj tak blízko ?! Zatnu obě ruce v pěst, semknu čelist a snažím se soustředit na jeden jediný bod. A ten bod, byl Sasuke. Možná jsem teď vypadal, jako ten největší žárlivý idiot na planetě, ale právě teď, mi to bylo naprosto jedno. Poté co Sasuke pravděpodobně domluvil se Naruto začal tiše chichotat. Abych pravdu řek, tak jsem se díky jeho tichému smíchu, trochu uvolnil. Ale to netrvalo skoro ani minutu, jelikož se Sasuke k Narutovi přiblížil ještě více.

Spíše bych řekl, až natisknul. Naruto se přestal smát a otočil se k němu, poté si ho začal zkoumavě prohlížet, možná i trochu plaše. Myslím, že tu plachost ještě potvrdil tím, že si vzal svoji lahev a doslova to do sebe nalil. Podíval jsem se na Sasukeho, který vypadal jako by se nic nestalo. Jediné co dělal, bylo to, že pořád dál upínal ten svůj pohled na Naruta. Mezitím co Naruto pil, jsem zpozoroval Sasukeho, jak konečně odlepil své oči od Naruta. Teď propaloval pohledem mě. Koukal mi do očí a pak se usmál, nevím co to bylo za úsměv, ale rozhodně nenese nic dobrého.

Co jde dělat ?! Problesklo mi hlavou, když vidím, jak se Sasukeho ruka přibližuje k Narutově tváři. Měl jsem sto chutí se zvednou od stolu a jednu mu vrazit. Ale to už by přeci, jen bylo trochu moc. Jeho ruka se zastaví u těch jeho krásných blonďatých vlasů. Jeho prsty si následně s jednotlivými pramínky, začnou hrát. Namotává si je na jeden prst, poté na další.. Já mu ty jeho pracky snad zpřelámu !! Naruto zkoumavě otočí hlavu, aby zjistil co se děje, lahev má stále v ruce. Já tohle už nevydržím ! Začnu si nervózně mnout ruce a poklepávat nohou.

Myslel jsem si, že Sasuke toho už nechá, že už to stačilo. Mýlil jsem se. Jeho druhá ruka, která doteď byla na stole u lahve se přemístila na Narutovu tvář. Konkrétně celá Narutova pravá strana tváře, byla pokryta Sasukeho dlaní. Tohle byla poslední kapka ! Zvedl jsem se tak prudce, až se mi zamotala hlava. Opřel jsem se svýma rukama o roh stolu a pokoušel jsem se na chvilinku vstřebat, vše co se teď událo. Než jsem se stihl vzpamatovat, zvedne se od stolu další osoba. Ohlédnu se. Byla to Sakura, měla v obličeji ustaraný výraz, přesně takový jaký měla i předtím.

Podíval jsem se okolo, až teď jsem si totiž začal uvědomovat, jak to teď muselo vypadat. Ale naštěstí o mě nikdo zájem nejevil, což je možná smutné, ale teď vyhovující. Přeci jen se ale na mě, někdo díval konkrétně Sasuke tím jeho škodolibým výrazem a pak i Naruto. Narutův výraz byl zmatený, pak ale zpozoruje Sakuru a jeho výraz se změní na neutrální. Já tam jen stojím a trochu nechápajíc, čekám, co jde Sakura dělat. Zamíří si to rovnou k Narutovi. Stoupne si před stůl a pokyne Narutovi hlavou. Naruto si povzdechne a zvedá se od stolu, poté jde k Sakuře. Celou tuhle situaci sleduju a upřímně nevím, o co jde. Měl bych to snad vědět ?

Sakura si vezme Naruta opodál a trochu s agresí v hlase mu povídá : "Nechceš už přestat pít ?!" propaluje ho pohledem. Naruto se nadechuje k tomu, aby něco řekl, ale Sakura ho nenechá. "Víš, že bys neměl!" její agresivní tón zcela zmizí a vystřídá ho tón ustaraný "Naruto, víš že říka-.." Sakura to nestihne doříct, jelikož jí Naruto přeruší. "Jojo!" řekne spíše nevrle. Pak se otočí, můj pohled se střetne s jeho, ihned své oči sklopí a vezme Sakuru ještě dál od nás. Bohužel, už to bylo tak daleko, že jsem neslyšel ani slovo. Proč by neměl ?! Co ?! Nerozumím tomu ! Sakura říkala, že by neměl pít... aha..., tak proto se tak tvářila, když si Naruto vzal alkohol místo vody, kterou měl .... do té doby, než jsem to celé zkazil ! Takže za to můžu já ! Prosím, ať to není nic vážného!

Zhrouceně se posadím zpátky ke stolu. Naruto mezitím přijde a vylije zbytek obsahu ve své lahvi na zem. Za ním se vynoří Sakura a trochu tiše řekne "Tak lidi, my už asi půjdeme" začne nervózně přešlapovat. "Musíme si ještě najít nijaký nocleh" dodá Naruto a čeká na reakci ostatních. "Cože ?!" vystřelí moje sestra od stolu a ihned přiběhne k Sakuře a Narutovi. Sice se trochu kymácí, ale na nohou se dokáže udržet. "Žádnej nocleh nebude !!" řekne přísně a zavěsí se na Sakuru, která jí oddaně podepře. "Bude spát u nás !" řekne prostě a usměje se. "Emm..., ale to je blbé..stejně se tam, ani nevejdeme" řekne nejistě Sakura a podívá se na Naruta.

"Ale!" mávne moje sestra rukou a pokračuje "Tam se vejdeme ! Uvidíš!" ještě více se na Sakuru usměje a pomalu se rozejde. "Tak jdeme!" zavelí Temari a už si to kráčí směrem k našemu bytu. Když se Temari dá do kroku, musí ji následovat i Sakura, jelikož jí Temari vysí na rameni. Sakura se jen lehce usměje a řekne jí "Tak, tedy děkujeme" vezme Temari kolem pasu a vyrazí směrem, který ji Temari ukazuje. Zatímco se moje sestra se Sakurou ztrácejí z dohledu, jsem tu zbyl jen já, Naruto, Sasuke a můj bratr.

Kankuro se jen mlčky zvedl a vydal se za holkami. Asi už toho, měl taky dost. Poté se zvedl Sasuke. Nebo alespoň pár sekund zůstal na nohou, než se mu zcela podlomili. Mezitím jsem se zvedal i já a přemýšlel, jestli mám jít nebo na ně počkám. Ale Sasuke to rozhodl. Když Sasuke bezvládně ležel na zemi, ihned k němu přiběhl Naruto "Sasuke... zvedej se.." řekne udýchaně a začne mu pomáhat ze země. Když se to Narutovi podaří, Sasuke se na něj zcela pověsí. Naruto zaujme pevný postoj a hodí po mně svým pohledem. "Gaaro... prosím, pomůžeš ..mi?" pípne rychle, jelikož ho Sasukeho váha zaměstnává natolik, že stěží dýchá.

Jen jsem rychle kývl a vzal Sasukeho ruku a dal ji kolem svých ramen, to samé zopakoval Naruto. K tomu ho ještě chytil za pas a už se pomalu rozcházel. Chvilku jsem váhal, ale kdybych ho za ten pas nevzal, tak bychom ho pravděpodobně, někde po cestě ztratili. Chytnu ho tedy za pas a společně s Narutem ho táhneme k nám domů. Moje myšlenky říkají, že tohle bude ještě zajímavý.

Zdravím u další kapitoly ^^
Byla jsem teď týden na Moravě a musím říct, že mi psaní neskutečně chybělo, ale konečně jsem doma ^^
Takže krásný den přeji a děkujů moc za podporu ❤