We're friends, right ? - [GaaNaru]

Sázka

Pozoroval jsem, jak od nás Nauruto odchází. Najednou mě přepadl, takový pocit samoty. Ano, tenhle pocit mám skoro denně, ale tohle je, jaksi jiné. Lehce si povzdechnu. Musím si s ním promluvit.

Poohlédl jsem se po ostatních, všichni vypadali v pohodě. Vlastně jejich činnosti se nijak moc nezměnili, během těch pár minut. Jediný kdo teď tohle pravidlo porušil, byl Sasuke. Vypadal... No, příšerně.

Všiml jsem si, že veškerý obsah těch dvou lahví, které si tak majetnicky přivlastnil, byl pryč. Tušil jsem to, jelikož jeho chování tomu odpovídá a o vzhledu ani nemluvě.

Abych byl upřímný, jsem nervózní. Cítím, že sem vůbec nepatřím, nezapadám. A to, že tu teď sedím úplně sám, tomu opravdu ještě více nasvědčuje. Zvedl jsem se, opravdu tady nechci být.

Napadlo mě, že bych mohl jít Narutovi pomoct s tím pitím. I když větší důvod je ten, že si s ním potřebuju promluvit. Vzdaluju se od našeho společného stolu, ani si nikdo nevšiml, že jsem odešel. Blesklo mi hlavou. Ale jsem spíše rád, než naopak.

Jdu dál když v tom slyším kroky, takže si někdo všiml, že jsem odešel ? Otočím se a trochu zamžourám do tmy, abych rozeznal postavu blížící se ke mně. Ano, už byla tma dokonce jsem ani nepostřehl, že se vůbec stmívalo. Nepostřehl jsem hodně věcí, když už jsme u toho. Například až teď jsem si všiml, že dneska je úplněk i pár souhvězdí bych určitě poznal.

Čekám, až se ta záhadná postava přiblíží. Možná to ani nebude, nikdo od nás od stolu, říkám si. Omyl, velký omyl. Byl to Sasuke. Ten, kde se tu vzal ? Hrnul si to přímo ke mně, nebo spíše se snažil.

Už na první pohled, bylo vidět že má problém udržet rovnováhu, natož krok. Ale držel se, to se musí nechat. Dobelhal se ke mně, prudce přede mnou zastavil a jen zíral. Odstoupil jsem trochu dozadu, nevím proč, ale cítím napětí.

Koukal na mě, přijde mi naštvaný. Jen doufám, že zrovna já nebudu obětí jeho opilosti, teda nevím jestli byl nijak hodně opilý, ale v nijaké náladičce rozhodně byl.

"Hele, máš nijaký problém ?" řekl jsem trochu s opatrností, protože vážně nevím, jakou reakci mám od něj čekat. "Jo" řekne rozhodně a pak ještě dodá "Mám". Tak teď jsem vážně trochu zmatený, ale snažím se, aby to nevyšlo najevo.

"Fajn, a jaký konkrétně ?" snažím se mluvit klidně, i když můj tón hlasu, má tendenci znít trochu povýšeně. Poté si dám jednu ruku v bok a propaluju ho pohledem. Přistoupí blíže ke mně "Naruto" odpoví sebejistě a dívá se na mě, jako by mě chtěl zavraždit.

Jeho obsáhlé odpovědi, mě štvou jelikož jsou dosti nejasné a já nemám náladu, se tu s ním zdržovat ani o minutu déle, ale když zmíní jeho jméno, strnu. Cože ? Jaký problém s Narutem ?! Tenhle kluk, mě vážně štve.

"Co-" zarazil mě se slovy. "Vím, že jsi do něj blázen" lehce zavrávorá, ale pořád mě pozoruje a k tomu se škodolibě usmívá. "Cože ?! Ja-" nemám slov, jsem naštvaný, jelikož dobře vím, že má pravdu.

Semknu čelist a nic neříkám. "Ooo" škodolibě se zasměje. "Takže, mám pravdu" směje se, pak se ale hned zadrhne a jeho smích vystřídá, jeho vážná a ledová tvář bez špetky soucitu.

"Drž, se od něj dál, jasný ?!"zavrčí. Všimnu si jeho dlaní, sevřených v pěst. Pak mi to došlo! Teda, pokud mám pravdu. "Počkat! Ty Na-" nedořekl jsem to, jen jsem ucítil štiplavou bolest na své pravé tváři.

Zjistím, že ležím na zemi a nade mnou stojí Sasuke. "Drž, hubu!" vyhrožuje a ještě se ke mně nakloní. Moje hlava duní, ani jsem nestačil nic udělat. Rukou si šmátrám na mou tvář, dotknu se jí a ihned syknu bolestí.

"Tsss.. Nedovolím...aby Naruto byl s někým, jako si ty!" procedím skrz zaťaté zuby. "A co chceš, jako dělat, hm ?" zase ten jeho úsměv. "Ale..." oddálí se ode mně.

"Možná, bych měl návrh" tváří se zamyšleně a pak se zase usměje, přijde mi to jako z nijakého špatného hororu. Svoji hlavu zvednu jeho směrem, čekám co za další kravinu vypustí z pusy. "Sázka!" řekne nadšeně.

"Sázka ?" zopakuju po něm a čekám na další podrobnosti. "No, je to naprosto jednoduché" přidřepne si ke mně. "Když já získám Naruta" odmlčí se. Já na něj jen podezřele koukám.

"Tak, nebudeš překážet a prostě s ním budu" podívá se na mně přísně, ale pak pokračuje, protože je jasný, že moje část, je tam taky.

"A když ho získáš ty, tak zase já, nebudu překážet" usměje se. Asi si myslí, že je to hrozně geniální nápad. Já teda jeho plán nepodporuju. Tohle nemůžu Narutovi udělat. Je to jak, nijaký obchod s věcí, panebože dělá se mi z něj špatně. "Ne! Tohle ne!" skoro vykřiknu.

On se prudce otočí a jeho pravá ruka, vystřelí k mé tváři, kde ji tvrdě zmáčkne. Syknu bolestí a trhnu s hlavou. "Nemyslím si, že máš na výběr" řekne výsměšně.

Sakra ! Co, je tohle za člověka ?! Bylo by mi jedno, kdyby mě zbil, či cokoliv jiného, jen.... Pak ... Co by, bylo s Narutem ? Sasuke by toho rozhodně využil. A když přistoupím na tu pitomou sázku, tak ... Nerad to říkám, ale asi by to bylo fér. Aáá panebože, co to kecám! Já nevím ! Možná, kdybych to pak Narutovi řekl ? Ne, to ne nebo ... Z přemýšlení mě vytrhne Sasuke, který právě prudce hňapl za můj lem u trika.

"Tak, co ?!" trochu zmatený, mu odpovím "Fajn!" zavrčím. On mě ihned pustí a začne se škodolibě usmívat a bez jediného slova se vytratí.

Pak strnu. Co jsem to právě řekl ? Cítil jsem se, jako kdybych podepsal smlouvu se samotným ďáblem. Nenene!! Bouchnu pěstí do trávy. Jsem totální idiot. Povzdychnu si. Začnu se pomalu zvedat ze země, a ano ta tvář bolela, ale teď můj jediný problém je Naruto.

Mám jít teď za ním ? Nebo.. "Gaaro, co se tady válíš ?"dotyčný se zasměje. Naruto! Otočím se, ano je to on. Prudce se otočím zase zpět, jestli mě takhle uvidí!

Jde ke mně!

Vítám u další kapitolky ^^
Vím, že absolutně nedržím termíny, ale nebojte! Pracuju na tom! ^^
Jinak děkujů všem za hlasy a komentíky ❤
Krásný den vám přeji ^^