Svět J. K. Rowling rukou jiného autora

18. kapitola

 Trudy sedí se svými přáteli u snídaně, právě dojídá kousek jablečného koláče, když vtom před ni jedna z poštovních sov upustí balík. Krabice velikostí odpovídající krabici na pánské boty, která je nedbale zabalena do žlutého papíru, dopadne kousek od Trudyina talíře s koláčem. Nedbale je balík zabalený proto, že už prošel rukama vyšetřovatelského sboru. Na papíru je zdobným rukopisem vykresleno Trudyino jméno. Trudy na nic nečeká a balíček rozbalí. Uvnitř je nový tmavomodrý hábit, nové černé boty, kniha Záhady kouzelnického světa a rozdělaný dopis. Trudy dopisní papír vyjme z obálky a čte:

Milá Trudy,

přejeme ti k tvým sedmnáctým narozeninám vše nejlepší, hodně štěstí, zdraví, úspěchů a lásky! Ať tě kouzla doprovází všude, kde je budeš potřebovat, ať ti jsou oporou, radostí i zbraní. Teď už jsi dospělá kouzelnice a ani nevíš, jak jsme na tebe s tátou pyšní. Moc se nám stýská, ale víme, že Bradavice jsou místo, kde máš být. Nicméně se na tebe moc těšíme, až zase o prázdninách přijedeš domů. Nakonec ještě – vše nejlepší!

S láskou

máma a táta

Trudy má slzy na krajíčku, ale nerozpláče se. Rodiče jí taky chybí a teď možná více než kdy jindy. Chybí jí buď rodiče nebo Fred, ale ani jeden z nich tady není.

Dnes je právě třetího května a Trudy dnes slaví sedmnácté narozeniny. V kouzelnickém světě je „sedmnáct" ten nejdůležitější věk, protože se každý kouzelník stává plnoletým. A Trudy jako poslední z Havraspáru ze svého ročníku se plnoletou konečně také stala. Teď už nemá hlídáček a i doma si může kouzlit jak se jí zlíbí. Konečně může svému tátovi předvést, co všechno už umí.

Anthony s Terrym jí už také popřáli. Složili se na společný dárek a koupili jí dýňové košíčky, šerbetové koule, měsíční glóbus a nechali zarámovat fotku, na které jsou všichni tři. Dárek jí předali hned, jak vyšla z ložnice a dost ji překvapili.

Než Trudy dopije čaj s mlékem, přiletí další sova a shodí před ni o něco menší balíček. Trudy se lekne a trochu čaje vylije na zem. „Pulírexo," zašeptá Trudy, aby si toho nikdo nevšiml a louže na zemi zmizí. Tento balíček už také prošel kontrolou a to i dopis, který je uvnitř. Mimo něj obsahuje balíček famfrpálový dres nebelvírských barev s číslem 2 a tmavomodrý brk. Trudy už ví, od koho balíček je, usměje se a znovu otevře ledabyle zalepenou obálku.

Trudy,

přeji vše nejlepší k tvým narozeninám! Je mi moc líto, že je nemohu slavit s tebou, ale neboj, nezapomněl jsem. Jestli držíš v ruce tenhle dopis, tak jsi určitě otevřela i balíček. V něm najdeš tmavomodrý samonamáčecí brk, který se ti v té výloze tolik líbil (ano, vzpomněl jsem si!) a taky jeden z mých famfrpálových dresů s číslem 2. To, abys měla nějakou upomínku mé skvělé osobnosti.

Mamka strašně vyšilovala, když jsme jí s Georgem poslali z Příčné ulice dopis, že jsme sekli se školou a zakládáme si vlastní živnost. Vždyť i jí muselo být jasné, že my studovat dál nepůjdeme a že se nikdy na Ministerstvo kouzel nedostaneme. A víš co? Nám je to fuk. Myslím, že utéct ze školy byl po záškoláckých sladkostech náš druhý nejlepší nápad!

Jinak s mamkou jsem to domluvil, můžeš kdykoli (i bez ohlášení) přijet a zůstat tam, jak dlouho budeš jen chtít. Brblala, že nejdřív uteču ze školy a pak po ní ještě něco chci, ale moc se s tebou chce seznámit. Už když jsem se o tobě poprvé zmínil, hned se na tebe vyptávala. A já jí řekl, že když mi dovolí, abys přijela, bude se na tebe moct podívat a vyzpovídat tě sama. Doufám, že sis to tedy nerozmyslela, už se na tebe moc těším.

Tak ještě jednou vše nejlepší, pac a pusu.

Fred

PS: Vidíš jak se snažím? To je snad poprvé, co jsem sám od sebe napsal dopis!

Trudy se musí při čtení dopisu stále usmívat. Ani netušila, že Fred ví, kdy má narozeniny. A dostat od něj jeho dres – to by vážně nečekala!

„Cos' to dostala?" ptá se Terry. Je od malička velice zvědavý.

„To je Fredův famfrpálový dres a pero," řekne Trudy a pořád se usmívá na Fredův rukopis.

„Dal ti svůj dres?" podiví se Anthony.

„Je to tak osobní, viď?" podívá se na něj Trudy, oči má rozzářené, tváře červené. Anthony jen nenápadně protočí oči. „Moc se mi po něm stýská," řekne šeptem ještě Trudy a schová všechny dárky do krabic. Po tom, co dopije i poslední doušky čaje, si odnese balíky do ložnice a popadne všechny učebnice. Když je ve společenské místnosti, zarazí se a vrátí pro brk, který jí právě přišel od Freda.