BIG.DEAL [CZ]

1. Big deal

Tak, seznamte se s mým novým příběhem :D Je o něco drsnější než můj předchozí (zde je na začátek nějaké to násílí...) ale můžu vám slíbit, že v budoucnu se tvrdé scény budou vyskytovat jen výjimečně :) Snad bude mít stejný úspěch jako můj předchozí příběh :)
Užijte si nový začátek :)
-Themii

Mé vysoké podpatky hlasitě klapaly o betonovou zem, po které jsem přecházela tam a zpět. "Co myslíš? Byl to chytrý krok?" Moje otázka byla směřována k sedmadvacetiletému drogovému dealerovi, klečícímu na zemi. "Budeš té lásky a odpovíš mi?" Zastavila jsem se a pohlédla na něj. Měl natržený ret a z nosu mu tekla krev. Nepochybovala jsem o tom, že má nos zlomený ale bylo mi to úplně jedno. Jen platil za svoje chyby. Několikrát jsem mu opakovala, aby přestal prodávat drogy na tak veřejných místech jako bylo Trafalgar square. Jenže on si mojí přátelskou radu nebral k srdci a prodával dál a tím tak ohrožoval nás. A kdo že jsme my? My jsme spravedlnost... to byl samozřejmě vtip. Nejsme a ani nikdy nebudeme. Můj otec je šéf Londýnského podsvětí, řídí obchody s drogami, objednává si vraždy nepohodlných lidí a tak obecně řídí všechno protizákonné v celé Anglii. Mé jméno je Faith O'Donnelová, jsem jeho pravá ruka a mimochodem i dcera. S oblibou mě posílá do terénu zatím, co on si válí šunky v našem obrovském rodinném sídle. Neberte to zle, nevadí mi to. Vyhrožovat lidem, řídit přepadení a dohlížet na obchody s drogami je moje jediná zábava.

                "Tak co bude?" Dožadovala jsem se odpovědí a pohlédla na Daniela. Daniel byl něco jako velitel otcovi ochranky a můj přítel. Na všechny akce jezdil se mnou, aby mohl řídit své lidi a dopomáhat mi tak k úspěchu. Daniel se ušklíbl a prudce strčil do mladíka na zemi. Ten se svalil na bok. "Hej parchante! Mluvím s tebou!" Zvýšila jsem hlas. Pohlédl na mě a zakroutil hlavou. "Blbej nápad..." Šeptl a pokusil se zase si sednout. Podařilo se mu to ale kňučel u toho jako štěně. "Jenže víš co? Můžeš si za to sám. My tě varovali. Dokonce několikrát." Mladík přikývl a pohlédl na Daniela, který zamířil ke mně. "Mám to s ním skončit?" Zeptal se mě. Mladík to nejspíš slyšel a vrhl na mě omluvný prosebný výraz. Ten můj se ale nezměnil, pořád byl chladný a nepříjemný. Varovali jsme ho, místo patlání se s ním jsem mohla řešit něco jiného, mnohem důležitějšího. Jenže třeba nemá prachy... napadlo mě. V duchu jsem si hned vynadala. Tohle je drsná realita, není místo na chyby! Naposledy jsem se na něj podívala a nakonec přikývla. "Pak to ukliďte." Na to jsem se otočila a zamířila ze skladu pryč.

                "Co myslíš?" Zeptala jsem se Nadin, která mě doběhla a srovnala se mnou krok. Byla to moje jediná kamarádka. Nadin, byla dcera otcova starého známého nebo taky, jak se to dá říct i jinak, otcova společníka v nelegálních činnostech, staly jsme se přítelkyněmi už v raném dětství. Často mě doprovázela na všechny akce s Danielem. Byla něco jako moje morální podpora a někdo s kým jsem si mohla promluvit o něčem jiném než o vraždách a drogách. "Je mi ho líto." Pokrčila rameny. Ona byla z nás ta citlivější a často mě zadržela, když jsem chtěla udělat něco až moc krutého. Já jsem se nad něčím takovým ani nepozastavila. Narodila jsem se do víru zla a kriminality a naučila jsem se v tom chodit. Nadin vyrůstala s otcem a matkou, která do ní hustila morální zásady a podobný zbytečnosti. S tím se můj otec vůbec nezabýval. Přišlo mu to zbytečné a moje matka tu nebyla. Nikdy jsem jí nepoznala  ale ona mě evidentně nepotřebovala. Tak co já bych měla potřebovat jí? "Kdyby jednal chytře, nemusel by tu vůbec být." Pokrčila jsem rameny a pootevřenými vraty skladu jsem vyšla ven. Nadin mě následovala. "Asi máš pravdu." Připustila nakonec. Společně jsme zamířily k mému červenému Mustangovi GTR zaparkovanému před skladem a nasedly do něj. Byl pátek. Dneska u mě Nadin přespává. Zkoukneme nějaké filmy a pokecáme jako správné kamarádky.