BIG.DEAL [CZ]

9. Good morning

Pokojem se rozlehly první tóny písně Too Bad od mé oblíbené skupiny Nickelback a donutily mě tak otevřít oči a čelit otravným slunečním paprskům proudícím do pokoje přes okno, jehož závěsy jsem včera zapomněla zatáhnout... No, nebo jsem spíš neměla čas. Můj pohled padl na hromadu tmavé látky válící se pod oknem. Nebo to ani nebylo možné. Pokojem se rozlehl refrén a vedle mě se zavrtěl Daniel. "Můžeš to vypnout?!" Zavrčel rozespale a přehodil si peřinu přes hlavu. Odtrhla jsem pohled od hromady látky, která ještě před několika hodinami plnila funkci závěsů a sebrala z nočního stolku telefon. "Je čas vstávat." Oznámila jsem mu a budík vypnula. "Kolik je?" Zahuhlal do polštáře. "Půl sedmý, v osm mám být v práci." Znovu zamručel, převalil se na záda, odkryl se do poloviny pasu a zvedl se na loktech. Posadila jsem se promnula si oči. "Jdu se vysprchovat." Oznámila jsem mu. "Mohl bys udělat snídani?" Zeptala jsem se. Celým tělem se prudce pohnul proti mě, povalil mě tak na záda a uvěznil mě pod sebou. "A co by si naše princezna přála?" Ucítila jsem jeho horký dech na svém krku, kam mě o vteřinu později lehce políbil. "No, především palačinky, pak by to chtělo nové závěsy... no a možná i trochu víc toho osobního prostoru by se hodilo." Zvedl hlavu a pohlédl k oknu, kde se zmíněné závěsy válely. Rozesmál se a převalil se vedle mě. "Tu část se závěsy si nepamatuju." Poznamenal zamyšleně. "Já taky ne." Přiznala jsem popravdě. "Jdu na ty palačinky." Oznámil mi a zvedl se z postele. Ještě než zmizel z ložnice, sebral ze země své boxerky a oblékl si je. Jen, co mi zmizel z dohledu, vyhrabala jsem se z peřin a zamířila ke skříni, ze které jsem vytáhla starší, vytahané triko a přetáhla si ho přes hlavu. Úplně jsem se tu nechtěla promenádovat nahá.

Jen pro pořádek, nemilovala jsem Daniela a stejně tak on nemiloval mě. Řekněme, že mezi námi existovalo něco jako oboustranně výhodná dohoda. Prostě jsme si navzájem pomáhali. Já, jako dcera svého otce neměla čas ani možnost dostat se k nějakému slušnému klukovi, který by nebyl v jednom kuse pod vlivem alkoholu nebo nekvalitních drog. A Daniel? Ten měl od mého otce vysloveně zakázáno navazovat bližší kontakty s kýmkoliv z venčí. A tohle nás zkrátka svedlo dohromady. Přestože jsem byla plnoletá a mohla si tak dělat, co jsem chtěla aniž by to mělo kohokoliv zajímat, náš vztah jsme drželi v tajnosti. Ani Nadin o něm nevěděla.

Cestou do koupelny, jsem se zastavila u jídelního stolu a zvedla povalenou židli, kterou jsem pravděpodobně včera shodili. Otevřela jsem dveře do koupelny a strnula. "Danieli!" Zakřičela jsem, během několika vteřin stál u mě, na sobě zástěru a v ruce metličku od těsta. "Co je?" Nechápal. Ukázala jsem prstem na koupelnu. Šampón, kondicionéry, sprcháč, pasta na zuby, kartáček a spoustu dalších věcí se váleli všude kolem. Všimla jsem si, že obsah jednoho z kondicionérů vytéká na podlahu, kde již utvořil pěknou louži."Popravdě, tohle si pamatuju." Přiznal Daniel a vítězně se ušklíbl. "Vidíš, snažil jsem se, přesně jak jsi chtěla." Volnou rukou mě objal kolem pasu, přitáhl si mě k sobě a prudce mě políbil, pak beze slova zamířil zpět od kuchyně. "No super." Rukou jsem si utřela rty abych se zbavila pocitu mokra a vešla do koupelny.

Zabalená jen v osušce jsem zaběhla do ložnice, kde jsem se převlékla do čistého a zamířila do kuchyně ukořistit nějaké ty palačinky. Daniel už byl po jídle a nyní skládal zašpiněné nádobí do myčky. "Mohla bys mě hodit do centra?" Zeptal se, když mu došlo nádobí a posadil se ke stolu naproti mě. "Trochu jsi to připálil." Zkritizovala jsem palačinky a přešla tak jeho otázku. "Co kecáš?!" Nenechal se a sebral mi talíř s mojí zbývající snídaní aby si jí mohl zblízka prohlédnout. "Jsou úplně v pořádku." Hájil palačinky s úšklebkem na tváři. "Nejsou ale mám hlad, takže je stejně sním." Natáhla jsem se přes stůl a čapla svůj talíř. Než jsem se stihla odtáhnout, chytl mě za zápěstí a přitáhl si mě do polibku. Ten se však neuskutečnil, protože jsem včas uhnula a vytrhla se mu. "Už toho bylo dost." Zakroutila jsem nesouhlasně hlavou a vrátila se zpět k palačinkám. Z jeho momentálního výrazu se nedalo nic vyčíst. "Jo, hodím tě do centra. Jedeš do bytu?" Na mojí otázku přikývl. Sledovala jsem jak vstal od stolu aby si následně sundal zástěru a jen v boxerkách zamířil někam do obýváku, ze kterého se později vrátil i s tmavými džíny. "Jdu ze sebe udělat člověka, pak odjíždíme." Oznámila jsem mu, znovu přikývl. 

V koupelně jsem ze země sebrala make-up, řasenku a pudr se štětečkem a jednoduše se nalíčila. Vlasy jsem zkrotila gumičkou s jejíž pomocí jsem si na hlavě vytvořila jednoduchý drdol a následně jsem zamířila do obýváku. "Že tobě vždycky všechno tak dlouho trvá." Zakroutil, na gauči rozvalený Daniel hlavou a ovladačem vypnul televizi. "Chceš jít pěšky nebo zmlkneš, zvedneš svůj zadek a konečně vypadneš z tohohle baráku?" "Au!" Řekl ublíženě a zvedl se z gauče.