BIG.DEAL [CZ]

26. Pancakes for enemies

Tááák, máme tu další kapitolu :) Chtěla bych poděkovat za všechny votes a komentáře, kterými mě jen pobízíte k dalšímu pokračování :D Proto mám pro vás tuto kapitolu už dnes (na mě poslední dobou nezvykle brzo)... :D 

Je to vcelku nudná kapitola až na jednu maličkost, která se objeví hned na začátku této kapitoly :)

Přeji pěkné čtení :) 

"Hej, zlato, vstávej." Zašeptal kdosi. První slova ke mě dolehla z dálky ale s každým dalším byl hlas blíž a blíž. "Zlato. No ták..." Majitel hlasu mě lehce políbil na rty. Pousmála jsem se a převalila se na druhý bok. "Ještě ne." Zamumlala jsem rozespale. "Už je pozdě." Dlaněmi jsem si promnula obličej. A přetočila se na záda. "Jsi nádherná." "Děkuju." Poděkovala jsem a otevřela oči. To, co jsem uviděla mě donutilo se okamžitě probudit. Vystřelila jsem do sedu a vystrašeně na Daniela pohlédla. Ne! Má mě! Otec už o mě ví a on mě má zabít.

        Sáhla jsem pod polštář, kde jsem měla svou zbraň, ale ve chvíli kdy jí zvedl do vzduchu, jsem svého hledání nechala. "Hledáš tohle?" Zeptal se sladce. Ležel vedle mě na boku a podpíral si hlavu. Vyděšeně jsem přikývla. Měl mojí zbraň...

        Moje myšlenky se zabývali těmi nejhoršími scénaři, které teď mohli nastat. Mohl mě zabít. Mohl mě zbít a pak zabít. Mohl toho tolik.

        "Co tu dělaš?" Zeptala jsem se chladně. Ať se rozhodne pro cokoliv, budu se mu to snažit znesnadnit, jak jen to půjde. Zamračil se. "Chtěl jsem omluvit za to, jak jsem se choval. Úplně jsem ztratil nervy. Však víš, jak nesnáším fízly a když to vypadalo, že po nás půjdou, prostě jsem to nezvládl a-" Zkousl si spodní ret a ruku, ve které držel zraň položil na matraci. "Promiň." Vypadlo z něj po chvíli ticha. Míra zmatení, které jsem pociťovala byla nepředstavitelná. Co to tu na mě sakra zkoušel?! Když mi volal, skoro mi vyhrožoval a teď se tu z ničeho nic objeví a omlouvá se?!

        "Jo, vím jak to asi vyznělo po tom všem ale opravdu se omlouvám." Pronesl tiše. Trochu strojeně jsem přikývla a váhavě se natáhla k jeho ruce pro svou zbraň. To, že mě nechal si jí i vzít mě trochu překvapilo. Celou tu dobu ze mě ale nepustil své dokonalé oči. "Odpustíš mi to?" Zeptal se, když jsem stáhla ruku se zbraní zpět k tělu. "Eh... já-" "Odpustíš mi to, když ti k snídaní udělám palačinky?" Přerušil mě s naději v hlase. Zaváhala jsem. Palačinky se nedali jen tak odmítnout. "Možná." Připustila jsem opatrně. Jeho oči se rozzářili. Pohnul se proti mě a uvěznil mě pod sebou. Trochu mě zaskočil. Sevřela jsem svou zbraň pevněji ale zatím na něj nezamířila. Se zběsile bušícím srdce, jsem čekala, co udělá. "Nebudeš litovat. Přivezl jsem i javorový sirup." Políbil mě a přelezl mě aby se dostal z postele ven. Ještě jsem tam chvíli nehnutě ležela, křečovitě svírajíc svou M9, než jsem odhodlala přinutit své spánkem ztuhlé tělo k pohybu. 

Po krátké sprše jsem zamířila dolů. Už, když jsem scházela schodiště, zaslechla jsem hlasy. Poznala jsem Nadin a Daniela.

        "...tu děláš?!" "Oh, dobré ráno Nadin." Pozdravil sladce. "Ptám se, co tu kurva děláš!" Připomněla mu tvrdě. "Co do mě sakra strkáš?! Co jsem ti udělal?!" "Nečum tak blbě, Danieli, co tu děláš?" "Co se děje?" Zeptala jsem se, když jsem vešla do kuchyně. Daniel, navlečený v kostkované, modré zástěře na mě pohlédl. "Je na mě hnusná!" Postěžoval si a ukázal na Nadin. Zatvářila se překvapeně. "Co to doháje meleš?!" Obvinila ho naštvaně.

        "Nemůžete kříčet potichu?" Zeptal se zívající Niall, který se objevil po mé levici. Byl navlečený jen do černých kraťasů. Pochopitelně Danielových. Jen, co ho zahlédl, zamračil se. "Co ten tu proboha dělá?" Zeptal se nepřátelsky avšak vzledem k tomu, jak rozespale jeho hlas zněl to nemělo vůbec žádnou váhu. "Dobré ráno...eh... ty jehož jméno už si nepamatuju." Odbyl ho Daniel mávnutím ruky a otočil se zpět k pánvi, na které smažil těsto na paličinky.

        "Doháje!" Zanadával, když si všiml, že se mu palačinka připálila. "Vidíte, co děláte?" Osopil se na nás a kuchyňským nožem se okamžitě snažil palačinku z pánve dostat. "Ty děláš palačinky?" Obrátil okamžitě Niall a přistoupil k němu. "Jo, ale jenom pro Faith, vy si budete muset něco ukuchtit sami. I když přemýšlím o tom, že vás do svojí kuchyně už nikdy nepustím!" Odbyl ho Daniel rychle a nalil na pánev další sběračku těsta. Asi narážel na tu hromadu špianvýho nádobí, které jsme ještě neměli čas uklidit. "A oblíkni se kurva. Tohle je můj dům!" Obořil se na něj naštvaně. Niall si prohlédl svou nahou hnuď a vyplázl na Daniela jazyk. "Viděl jsem to!" Upozornil ho aniž by na Niall pohlédl. Niall protočil oči a zamířil ke mě. "Co tu dělá?" Zeptal se popuzeně a ukázal palcem za sebe. Pokrčila jsem rameny. "Je to jeho dům." Odbyla jsem ho nezúčastněně.

-Niall- 

"Co tu dělá?" Zeptal jsem se jsem a ukázal palcem za sebe. Faith jen pokrčila rameny. "Je to jeho dům." Odbyla mě. Popuzeně jsem vydechl a zamířil dolů do sklepa za klukama. Včera jsme všichni vytuhli u televize na gauči. Nebylo to zrovna příjemné spaní. Sešel jsem z posledního schodu a protázl si záda. Nehezky mi v nich křuplo. Nespokojeně jsem mlaskl a zamířil za klukama. "Hej! Vstávejte!" Zvýšil jsem hlas a bosou nohou šťouchl do Harryho předloktí. Ten se rozvaloval na huňatém koberci pod gaučem, na kterém spal Louis, Liam a Zayn. Při mých slovech se všichni až na Zayna zavtěli. "Vstávejte! Máme problém." "Nic nemůže být horšího než to, že mě bolej záda." Zamumlal Harry rozespale a s přiškrceným skučením se převalil na bok. "Kluci, dělejte doháje. Daniel se vrátil!" Oznámil jsem jim naléhavě. To, co se stalo potom by mě za jiných okolostí donutilo ke smíchu. Teď jsem byl ale naštvaný Danielovou přítomností.

        Louis hlasitě zaskučel bolestí, když se Liam zapřel o jeho břicho aby si pomohl do stoje. Při své akci však šlápl na spícího Harryho, který poplašeně vyskočil do sedu. Zatočila se mu ale hlava a rozmáchl se rukou ke konferenčnímu stolku ve snaze se o něj opřít. Strhla ale na zem naštěstí již prázdnou skleničku, načež se znovu svalil na podlahu, přičemž praštil Zayna do nohy. Ten jediný se však jen znovu zavrtěl a spal dál. Někdy si říkám, co by si o nás asi mysleli ostatní, kdyby tohle viděli.

        "Cože?" Zeptal se Liam výhružně a pohlédl na mě. "Přijel se na nás podívat Daniel." Zopakoval jsem s úsměvem na tváři a spráskl ruce. Né, že by mě to opravdu tak potěšilo... Nepotěšilo

        Liam si mě přeměřil nesouhlasným pohledem. "Jdu mu rozbít hubu." Oznámil mi po chvíli. Olízl si rty a zamířil ke schodům. "Nejdřív se oblíkni." Houkl jsem za ním. Pohlédl na své boxerky a ukázal na mě prstem. "Fajn, ale potom mu rozbiju hubu." Jen jsem pokrčil rameny. Liam zamířil pro oblečení, které si nechal na židli, rychle se do něj navlékl a rozběhl se po schodech nahoru.

        "Vážně je Daniel tady?" Zeptal se Harry rozvalený na zádech u mých nohou. "Jo, je." Přikývl jsem. "Dostane přes hubu." Konstatoval Harry vážně. "Taky si myslím." Zamumlal Louis a hlavou se zavrtal víc mezi Zaynovo rameno a pohovku. Sáhl jsem po Danielově triku, které leželo zmuchlané pod Harryho hlavou. "Co blbneš?" Obořil se na mě, když jsem si ho s prudkým škubnutím přitáhl k sobě. "Doufám, že jsi ho neposlintal." Ušklíbl jsem se. Harry se zasmál. Přetáhl jsem si triko přes hlavu a přesto, že to bylo zbytečné, pokusil jsem se ho alepsoň trochu narovnat.

        Liam se vrátil asi za pět minut. Jen co sešel schody, Harry se prudce zvedl do sedu. "Ty nejsi od krve." Pronesl zklamaně a zamračil se. Otočil jsem se na gauči, na kterém jsem seděl, tak abych na Liama viděl. "Proč nejsi od krve?" Zeptal jsem se a s přimhouřenýma očima si prohlédl jeho tvář. "Protože jsem se k němu nedostal." Odfkrkl si Liam. "Faith mě zarazila, prej se jí za všechno omluvil a úpřímně toho litoval." "Co je to za blbost. Vždyť jí praštil a vyhrožoval jí!" Vyjekl jsem se popuzeně. "Asi už je to mezi nima v pohodě." Pokrčil Liam rameny. V jeho hlase bylo však něco, co jsem nedokázal identifikovat.

        Můj prázdný žaludek na sebe hlasitě upozornil. "Mám hlad." Oznámil jsem všem přítomným. "Já taky." Ozval se Harry a Louis zvedl ruku, jako by se hlásil. "Faith se zmínila, že se máme stavit na palačinky." Ušklíbl se Liam. Okamžitě jsem byl na nohou. Pff... a mě skoro pošle do prdele. "Probuďte někdo Zayna, já se ještě před snídaní skočím vysprchovat." Řekl Liam a zamířil nahoru. 

Výborně, Daniel je zpět a zatím to s ním vypadá dobře, snad mě za to neukamenujete... :D 

 Bude to jen jeden z jeho triků? Nebo toho opravdu upřímě litoval? Nějaký názory na jeho návrat? :O