Já jen smutně zírám do země. Oni se tu hádají proč v rakvi není tělo ale nestarají se jak se cítím. Cítím se hrozně. Nebylo mi nikdy hůř. Víte jaké to je mít možnost si něco přát a místo maminky tam najdete přihlouplou kytici. Nikdy mi nebylo hůř. Jen Arko u mých nohou mně chápe. Aspoň on se mně snaží povzbudit. Ale každý jiný se stará o to co si přeje Marlen a vedoucí Kříže. Ale co kdyby se zeptali co si přeji já. Přejí si nepřát si to přání.
Náhle na mně smutně kouká Kongo.
„Airo hlavně si nemyslí nic zlého. Ti lidi tady tě mají rádi. Přátelé a rodina. Ale o tomto jsme nevěděli a je důležité to vyšetřit. Přece taky chceš aby se našel ten kdo tam dal kytici a sebral tělo. Pokud o to budeš stát tak ti přání může Nebeská vydma nahradit rozhovorem s duchem maminky nebo Reje.“ poví starostlivě a pohladí mně po hlavě. Chápu že on obzvlášť o mně má starost , ale kdo další? To mi musí dokázat. Samosebou chci zjistit kde je její tělo a co tam dělá kytka. A klidně ad ho zabijou. Nevadí mi to. Chci jen aby to skončilo. Tohle vše jako zlá noční můra. A je to bohužel moc reálné a bolestivé.
„Kongo máš pravdu. Je třeba aby zjistili co se stalo. Zajímá mně to. A rozhovor s duchem Reje by byl k ničemu. Byl smrtelník a objevoval mi mnoho. Jeho klid v záhrobí už mu narušovat nebudu. Nepochopil by tohle všechno. A Delta Doo taky ne. Ale mohla bych potom za ní zajít?“ povídám.
„Ano asi máš pravdu. A zajít za ní můžeš. Máš na to právo.“ poví a povzbudivě na mně mrkne. Už se cítím trošku lépe. Je dobré mít v životě lidi , kteří pomohou když je třeba nebo aspoň chápou vaše chování.
ČTEŠ
Morový Kříž
VampirgeschichtenLeganda praví.... Když tři kříže... Aira je dcera členky Legendy Clare. Po tom co matka umřela dívka vyrůstá s kamarádkami a strýcovou rodinou. Kraj ale sužují hladomory,války a nerozhodné kroky cizího Kříže. Dokáží Aira a její kamarádky vše urovnat...
