Morový Kříž

1.Kapitola

Byl jeden den a Clare pila čaj. Vypráví o svém dobrodružství.

„Mohla by jste mi prvně vysvětlit něco o sektě ohledně lidí v morovém kříži?“ ptal se stařec
„Ale jistě. Jde třeba o náramky. Vdané ženy mají stříbrný a těhotné zlatý. Pokud je žena obojí má oba. Já mám zlatý protože jsem těhotná. Mám 4 měsíc. Cca kolem 5 měsíce ženy přestávají slyšet a vidět. Proto své dítě nikdy nevychovají a neuvidí. Vždy zemřou při porodu.“
Smutně vydechla. Byl jsem zlomený jak ta žena vydechla.

„Dobře. A začnete o křížích?“ zeptal se muž prosebné

„Ano. Kříže. Jsou tři. Neboli sektu. Moroví , Stínový a Nebeský. Nejhorší je Stínový. A nejmírnější Nebeský. Víte ke každému je legenda , ale i pro všechny dohromady. “ tentokrát už to řekla veseleji.

„Aha. To jsem opravdu nečekal. Začnete tedy o jádru věci? Jaké to bylo v Kříži?“ muž mněl zvidavé otázky. Usrknul čaje i Clare a pokračovala.

„Ok. Narodila jsem se přímo v hlavním stanu Morového Kříže . Jak jsem říkala matky po porodu zemřou. Rodíme od 50 let do 100 let jelikož jsme upíři.  Moje matka mne měla v 53. Byla šťastně vdaná. Už mněla jedno dítě. Chce vědět jak to že neumřela? No jednoduše ona jak to dělám ostatní také dělala. Vzala malé nechtěné lidské dítě do tří let. Zbyla ho a proměnila kousancem v upíra. Potom dala kapalinu Celina-smojas a dítě bylo její. Bylo upír. Bratr se jmenuje Edward. Víte muži neumírají porody. A pářením. No a takto jsem mohla mít bratra. Jenže na osvojení Celinou musíte mít muže. To já nemám. “ povzdychla. „Doufám že mé dítě přežije . "

„To mně mrzí.“ stařec sepisoval. Byl zaražen. Nečekal , že je v životě Clare tolik brutality.

„Víte já budu pokračovat mimo mé narození. Můj otec byl tedy zástupce velitele mého kříže. To nám jako rodině zajistilo celkem dobrou reputaci do života. Jenže jednou bylo to před čtyřmi měsíci. Těsně den kdy jsem otěhotněla. Otec mého dítěte se jmenuje Batrik . Je to kriminálník. Takže mé malé bude sirotek. Tomu kriminálníkovi právo na něj zákazu. Už jsem napsala poslední vůli. “ řekla hbitě.

„To je pochopitelné. Jestli chcete a smí se to rád bych vám nabídl že se o vaše dítě postarám. Klidně bych mu povyprávěl tento váš příběh.“ nabídl.

„To je od vás laskavé. Ale já mám bratra ,který zajisté rád dítě vychová. Jeho žena má 101 a on 69 takže dítě mít nemohou a mají jedno osvojené. Dceru Celestu. A můj otec on,.... On je mrtvý!“ zaječela zraněné.

Chápal jsem to. Ta žena chtěla dopřát potomkovi příbuzenstvo .

Z pohledu Cla re( odteď)
On to pochopil. Můj příběh ale mé dceři řekne . Nenechám dceru umřít.