43.Kapitola

2 0 0
                                    

Nečekala jsem , že se to stane. Že se přání oživit ji splní. V té listině stálo ad vykope me její rakev a vytáhneme ji. Že bude v normálním spánku. Ale Marlen se na listinu podezřivě dívá. Najednou mi trkne. Asi vzpomíná na Curala. Při vzpomínce na něj se mi zasteskne a uroním nějakou tu slzu. Podívám se na Konga a v jeho očích hledám nějaké řešení. Starý pán se jen nervózně usměje a polkne. Jde vidět , že jsem si špatně přála..

O patnáct minut později
Všichni začínají dělat hluk jen já tu nervózně , plná strachy třesu. Nevíme co stane. Bethanie na mně strachy mrkne a Krišpínka se mi snaží za každé okolnosti dodávat radost a odvahu. Klára a Stephanie se snaží na to nemyslet , ale když se podívám hloub do jejich očí , nesrší z nich žádná radost. Pouze strach a uskost. Tak ráda bych jim navrátila jiskru života , ale myslím že jsem prodělala vše co bylo možné.

Hlasitě zapískám a knoze přilétne Argo. Je šťastný jako každý den ve svém životě. Radostně se ke mne tiskne a olizuhe mou ruku. Já ho strachy pohladím a pes se mi hluboce zadívá do očí. Vidím v nich pochopení. On přece mámu zažil. Chápe jak se cítím a co prožívám. Chápe , že jsem si nemohla přát jinak. A doufám že Celesta a strýc Edward to taky pochopí. Protože nikdo jiný vy to asi nepochopil. Nepochopili by to zoufale přání. Možná jsem teď něco pokazila ale příště nám to bude k užitku. Já to cítím a holky určitě také. Musíme být jednotné jinak nemáme šanci uspět. Aspoň tak to vždy říkával Rej.

Morový KřížKde žijí příběhy. Začni objevovat