Morový Kříž

61.Kapitola

Šlapaly jsme přes ulici. Pod botama nám zvučely kamínky. Štěrk prostě.
Celesta,Krišpí ,Agáta i já jsme šli mlčky. Nikdo neměl náladu moc rozmlouvat.
Najednou jsem výtahem vyjeli do budovy , kterou určil medik. Uprostřed chodby někdo stál. Usmíval se na nás. A já byla tak ráda , že tu osůbku vidím.
Okamžitě jsem se kní rozběhla. K Beth. A ona ke mě. Obejmutí bylo tak plné emocí. Chápete? Někdo o koho máte strach, protože on je váš celý život. On je ve všech vzpomínkách. No nejspíš ona.

„Beth..“vykřikla jsem radostně. Oči se mi plnily slzami.
Dojetí se nedalo skrýt.

„Air..“rozbrečela se mi v náručí.
To už knám došly holky. Krišpínka se nepatrně usmála a Agáta zářila štěstím. Jen Celesta byla zasmušilá.

„Co je Celesto?“vyhrkla jsem zmateně.

„To nic. Řeknu ti to potom.“odpověděla bez emocí. Vím , že se stalo něco špatného. Beth nás zavedla před dveře Vilmy.

Zaklepala jsem a ucukla. Před námi stala žena s blonďatýmy vlasy v drdolu. Její zelené oči nás skoumavě přihlíželi. Z obličeje jsem nebyla schopna vyčíst její emoce.
Její bojový oděv by vám ani v nejmenším neřekl , že je v roli úřednice.
Najednou z druhých dveří vystoupila ubrečená Kika doprovázená Kongem.

„Ahoj Kongo “pozdravili jsme.
„Je dobře , že jste dorazili. Vilmičko postarejte se zatím o holčičky.“mrkl na ženu  a vedl Kiku pryč.

„Co je s Kikou?“vyhrkla zmateně Celesta.
„Teď si poslechni Vilmu Celesto. Bude ti to k užitku. Poté si vás vyzvednu. Neutečte jí.“mrkl na nás laškovně a odešel.

„Tak pojďte. Slyšeli jste Konga.“mrkla na nás mile blondýna. Věk asi 45.

„Dobrý den. “pozdravili jsme mile.
Pokynula nám ad se posadíme na pohovku. Její kancelář připomýnala nebesa. Modrý strop a bílá stěna. Světle hnědá pohovka. Světle hnědé skříně a stůl. Modrá lampa. A co víc. Židle s modrým potahem.

Posadila jsem se na kraj gauče vedle Bethanie a Krišpíny a vyčkala co Vilma udělá.
Posadila se a hlasitě polkla kávu v ústech. Ostře si nás prohlédla.

„Nebudu tu plýtvat zbytečnými slovy. Za nedlouho bude soud rady. Tvůj otec Airo bude souzen. Přesto je poučení namístě. Nsmíte nikomu v pevnosti koukat do obličeje. Ani jim cokoli vytýkat. Poslušných lidí si nevšímají. A Bethanie. Tvůj otec ... Pro něj ty pravidla platí dvojnásob. Sním radši nebuď v blízkosti. Mohlo by to být velmi nebezpečné. Všichni víme , že sjednat soud bylo náročné. Jelikož nemáme všechny svědky a Marlen bude zde nevíme co očekávat.“řekl opatrně.

„Kdo tam všechno znáš půjde?“vyhrkla Bethanie.

„Milá Bethansonová. Jsi celá po mamince. Taky se vyjadřovala takto. Bohužel já nepůjdu. Půjdete vy a Kongo, Míra Podoba a jeho hoši bratři Golemkové. Víc lidí rada nepovolila a vybrala vás. A chtějí tam i Blintovou. A ona souhlasila.“řekla s obavou v obličeji.