Sad girl

7.

Ráno jsem se probudila brzy. Byla jsem tak natěšená na víkend, že jsem hned vyskočila z postele. Rychle jsem docupitala do koupelny. Dala jsem si rychlou sprchu, vyčistila zuby, nakulmovala jsem si vlasy a na konec jsem si udělala výraznější make-up.
Šla jsem ke skříni s oblečením na sebe si vzala po dlouhý době sukeň.

Po chvíli uklízení v pokoji jsem šla do kuchyně se najíst. Vzala jsem si různé ovoce, pokrájela jsem ho a dala ho do misky. Šla jsem si sednou ke stolu a mezi jedením jsem byla na mobilu a koukala na všechny sociální sítě. Když jsem dojedla, domem se rozezněl zvonek, šla jsem otevřít, stál tam Dan.
Dan: Ahoj krásko.
Já: Ahoj, počkej tady chvilku, hned vyrazíme.
Dan: Dobře, pospěš si máme jen 30 minut.
Já: Dyť už jdu. A hlavně jsme u školy za 15 minut. Neboj všechno stíháme.
Počkej ještě zamknu.

Dan: No tak Niki povídej, co si vymyslela na víkend?
Já: No dobře, takže pojedeme na chatu. Dneska vyrážíme a budeme tam do neděle.
Dan: Super. Na jakou chatu?
Já: Kamarádky chatu. Ona mě pozvala a řekla, že můžu vzít někoho sebou. Ona tam bude mít taky nějaký kámoše.
Dan: Super už se těším. A jak to uděláme s odvozem?
Já: No jedeme vlakem a zpátky asi stopem, protože v neděli večer už od tamtud nejede žádný vlak ani autobus.

Dan se na mě tak divně kouknul, že jsem propukla smích..
Já: Prosimtě dělám si srandu, mamka pro nás přijede.
Dan: Dobře. Tohle mi už nedělej, víš že já to odcizuju.
Já: Samozřejmě, já už o tobě vím úplně všechno.
Dan: No to se ještě uvidí.

Byla jsem strašně ráda, že mi nedal košem a pojede tam semnou. Ona tam je vždy zábava, ale sním to bude úplně dokonalý strávený čas. Když jsme přišli do školy, všichni na nás koukali... Dan šel na záchod, takže jsem ve třídě zůstala sama. Hned toho využila Lucka a šla za mnou..
Lucka: Hele, nechápu kde ty kluky bereš, ale tenhle se mi líbí, takže se ho vzdej a nebo víš co nastane..
Já: Rozhodně se ho jen tak nevzdám. Hele já ti nic neudělala tak mě laskavě jako já tebe nech bejt a nevšímej si mě. Děkuju.
Lucka: Moje věc. Jo a udělala, tak si nehraj na neviňátko.
Já: Já si na nic nehraju. Jedinej kdo si tady na něco hraje seš ty. Nech mě laskavě na pokoji.
Dan: Zlato, děje se něco?
Lucka: Nic se neděje Dane, já jsem se jen tady Lucce omlouvala a chválila ji sukeň.
Dan: Tebe jsem se neptal...
Niki: Dane, to je vpohodě. Nic se neděje a Lucka už jde pryč že?
Lucka: Měj se.

Nechápu co najednou Lucka dělá před Danem. Já ji tak nenávidím.

Já: Dane, já ji nenávidím.
Dan: Co chtěla a popravdě!
Já: Chtěla ať tě nechám být, že budeš její jednak si zažiju peklo..
Dan: Nic si z toho nedělej. Princezno já tě mám rád a nechci o tebe přijít a rozhodně nehodlám o tebe přijít kvůli nějaký zasraný Lucce, která absolutně v tom jejím miniaturním mozku nic nemá.

Začala jsem se nehorázně smát. On vždy umí utěšit a rozesmát.
Ve škole se už nic zvláštního nedělo, Lucka a ta její parta mě už nechala pro dnešek bejt, ale bylo mi divný že Kuba zase není ve škole, asi mu napíšu, ale ještě uvidím.
S Danem jsme vyšli ze školy a domluvili jsme se, že si zabalíme věci a pak si napíšeme a sejdeme se.
Došla jsem domů, nikdo doma nebyl tak jsem si na plný koule pustila písničky. Začala jsem tancovat na písničku a mezi tím jsem si balila věci. Do tašky jsem si hodila pár kousků oblečení, plavky, kosmetiku, šampón a sprchový gel, zubní pastu, spodní prádlo a bylo to asi všechno. Na sebe jsem si vzala obyč outfit, když jedeme jen na chatu.

Nakonec jsem ještě napsala sms Danovi, kdy má přijít a kdy nám jede vlak. Tašku jsem hodila ke vchodovým dveřím a šla do kuchyně si udělat kafe, protože vím že dneska ho bude ještě třeba. Nikdy ještě za tu dobu co jezdím na tu chatu, tak jsme nešli spát nejdřív nad ránem. Jsem zvědavá koho si tam Áďa tentokrát pozvala. No nic, napsala jsem mamce vzkaz na papírek, že ať to tady beze mně přežiju a že ji očekávám v neděli večer na chatě. A ještě jsem napsala že ji mám ráda.
Vyšla jsem ven, zamkla dveře a čekala na Dana. Mezitím čekáním jsme napsala sms Kubovi, protože mi to přijde divný. Jen jsem mu napsala jestli mu něco není a proč nechodí do školy, nic zatím neodepsal. Po chvíli přišel a vyrazili jsme na vlakové nádraží.
Po chvíli jsme už seděli ve vlaku...
Dan: Co tam vlastně budeme ty 3 dny dělat?
Já: Hele, o to se vůbec nestarej, Áďa vždy připraví tolik her a různých blbostí, že nebude času nazbyt.
Dan: Dobře. Už se těším.

Po dvouhodinové cestě jsme konečně dorazili do hor. Na nádraží už na nás čekala Áďa. Tak ráda jí zase vidím až jsem se k ní rozeběhla a tak silně jsem ji objala, že nemohla ani dýchat.
Áďa: Ahoj zlato, taky tě ráda vidím, ale už mi dochází dech.

Začala se smát a já taky. Dan se hned přidal. Všichni jsme se přivítali. Po chvíli přijeli ještě dva kluci a jedna holka, takže byla velká seznamovačka. Po tom seznamování jsme všichni šli k Áďe na chatu, od nádraží to je kousek, takže tak za 15 minut jsme už byly vevnitř v chatě.

Áďa: Tak vás tu vítám! Chovejte se tu jako doma. Nejdřív vám řeknu trochu informací. Kdo tady je poprví tak ještě neví, že tady na chatě se málem vůbec nespí, jede se nonstop. Chlastu je dost v ledničce, jídlo tady taky je, akorát pánové kdo kouří tak to máte smůlu, žádný kouření tady v chatě, rozhodně ne! Pokoje vám hned dám, ale stejně vám k ničemu nebudou, protože budeme pořád buď tady v obýváku, v herně a nebo venku. Doufám, že ste si vzali plavky, protože koupačka se nám nevyhne. Takže rozjíždíme párty!!!

Všichni zajásali a rozešli se za Aďou aby jim ukázala pokoje, který jsou po dvou, samozřejmě že já jsem s Danem, ale nebojte jsou oddělený postele, jsem to zařídila. Byla jsem chvíli s Danem sama v pokoji, vůbec jsme nemluvili tak jsem to hrobové ticho prolomila otázkou...
Já: Tak co, jak se ti zatím tady líbí?
Dan: Je to tu super, závidím Áďe tu chatu. Jo prosimtě můžeš mi říct, ty se mě bojíš, že sis zařídila jednolůžkový postele?
Já: Ne, já jen..aby se něco nestalo.
Dan: Hele to vážně ne, za 1. ste říkali že se tady málem nespí a za 2. já počkám než budeš chtít sama a teď už pojď dolů, volají na nás.

Byla jsem ráda, že to bral Dan s humorem. Když jsme sešli dolů, tak vážně na nás všichni čekali, už to tam rozjížděli, hráli tam nahlas písničky, byl vyndaný nějaký ten alkohol a jídlo. Áďa nám každý podala jednoho panáka, byla to asi vodka.

Áďa: Tak každý na začátek jednoho panáka!
Všichni: Nazdraví!!!
Jeden kluk, Martin: A párty může začít!!

Dnes jsem se rozepsala, zase přes 1000 slov ♥ Moc děkuju za každé přečtení!